Na doučování půjdou stovky milionů, slibuje Plaga. Jde podle něj i o návrat do kolektivu

Nahrávám video

Dětí, které se nezúčastnily distančního vzdělávání, je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) hodně, ale odpovídá to počtu dětí, které mají problémy s docházkou i za normálních okolností. Aby ony i další žáci dohnali vše, co jim zkomplikovalo uzavření škol v době vrcholů pandemie, dostanou školy příští rok na doučování čtvrt miliardy korun. Dalších sto milionů půjde na letní doučovací tábory, řekl Plaga. Rozhovor s ministrem školství ve Studiu 6 vedla Jolka Krásná.

Máte data z posledních týdnů, kdy chodili na prezenční výuku žáci prvního stupně základních škol. Jsou, nebo nejsou školy rizikovým místem z hlediska šíření covidu? Neboli je otevření škol i pro žáky druhého stupně namístě?

Data, která prezentoval minulý týden šéf ÚZIS Ladislav Dušek, ukazují, že antigenní testy ve školách mají smysl, byť výskyt není extrémně velký. To je dobrá zpráva. Bez testů by nějaká ohniska vznikala ve větší míře. Školy musí být prioritou rozvolňování. Ostatně školy v Česku byly zavřeny téměř nejdéle v celé Evropě. Že jdou teď vpředu, byť s režimovými opatřeními, je naprosto správně.

Že byly v Česku školy uzavřeny pravděpodobně nejdéle z celé Evropy – umíte to jako ministr školství vysvětlit učitelům, rodičům, žákům?

Když se podíváte na podzim minulého roku, tak nejtěžší rozhodnutí, které jsme učinili, respektive učinilo zdravotnictví a já jsem s ním musel souhlasit vzhledem k číslům a grafům, bylo říjnové uzavření škol. Za to může uvěření tomu, že v létě je vir pryč. Vir se v říjnu šířil tak rychle, že kvůli sociálním kontaktům bylo potřeba zavřít školy. Potom jsme školy rozvolňovali v předvánočním termínu a asi bychom v tom pokračovali i v únoru a březnu, kdyby nebylo britské mutace. Takže podzim jsme si způsobili sami, svůj díl má na tom i vláda, protože jsme všichni uvěřili, že vir je pryč – a nebyl.

11 300 dětí se v posledních měsících neučilo – neúčastnily se distanční výuky. Mně jako laikovi to připadá jako vysoké číslo. Vy jste překvapen? Čekal jste jiná čísla?

První šetření České školní inspekce v létě 2020 ukazovalo zhruba stejné číslo – zhruba deset tisíc. Druhé šetření České školní inspekce ukázalo opět podobné číslo. Toto je naše šetření s pomocí ředitelů. Deset tisíc odpojených dětí je vysoké číslo, ale odpovídá počtu dětí, které i před covidem měly problém s navštěvováním prezenční výuky, a vychází to spíše ze sociálně nepodnětného prostředí v rodinách.

Zajímavé číslo v šetření České školní inspekce bylo, že oproti první vlně klesl počet dětí s problémem s připojením z 250 na 50 tisíc. Dá se to přičítat nejenom aktivitám neziskových organizací na zajištění připojení a počítačů. Jsem velmi rád, že se ukázalo v šetření mezi řediteli, že školy nakoupily cirka 80 tisíc kusů techniky a z té 40 tisíc půjčovaly žákům, kteří neměli k dispozici notebook nebo iPad nebo něco takového. Ale máte pravdu, deset tisíc dětí je problémem, ale bohužel bylo problémem i před covidem. Budeme to muset řešit i nadále.

Jak mají teď pedagogové s těmito žáky pracovat – těmi, kteří se několik měsíců neučili? Mají jim nabídnout doučování, nebo je to teď na žákovi, byť mu doma moc nepomohou, protože jste říkal, že je to převážně z prostředí, které není podnětné? Kdo tomu mladému člověku pomůže dohnat látku?

U všech dětí – protože distanční výuka, byť někomu jde lépe, někomu hůře, dopadá na všechny děti – teď intenzivně řešíme letní doučovací kempy. Ale není to jenom o vzdělávání, je to o návratu ke sportovním aktivitám, o socializaci dětí, aby byly v kolektivech. Vyhodnocujeme výzvu, kde chceme sto miliony korun podpořit letní aktivity. Budeme rádi, když se zapojí i děti, které by si to jinak mohly obtížně dovolit.

Na podzim posilujeme rozpočty škol o dalších 250 milionů na cílené doučování žáků, kteří – pevně věříme – se vrátí k prezenčnímu způsobu vzdělávání. Ten, kdo tomu může pomoci, je škola a učitel. U těch deseti tisíc dětí je nezbytná terénní práce – to, kam škola nedosáhne, to je sociální oblast. Ale celkově posilujeme rozpočty škol na doučování. Cílit budou učitelé, kteří vědí, které dítě to potřebuje.

K antigennímu testování na školách: Jakou zkušenost jste udělali? Kolik procent rodičů odmítlo nechat děti ve škole testovat a nechalo si děti na prvním stupni doma?

Kdybych se měl podívat na mediální vlnu na sociálních sítích před nástupem dětí z prvního stupně do škol, tak by člověk lehce podlehl dojmu, že to byl masový vzdor proti testování. Co mám zprávy ze škol, tak to byly jednotky případů, kdy děti nenastoupily a zůstaly dál v rodinném kolektivu. Častokrát to ani nebyl důvod, že by se nechtěly testovat, ale byly to rodinné důvody. Takže to procento není tak velké, jak by se mohlo zdát.

Žáci druhého stupně se nyní budou testovat dvakrát týdně, žáci prvního stupně jedenkrát týdně. Mají školy dostatek antigenních testů?

Školy mají dostatek antigenních testů a pevně věřím, že se podaří státním hmotným rezervám napodruhé vysoutěžit testy s dodávkou sedmnáctého. Do sedmnáctého je dostatek testů a teď všichni čekáme na víkend, kdy budou vyhodnoceny nabídky opakovaného výběrového řízení, kde dle specifikace ministerstva zdravotnictví soutěží státní hmotné rezervy testy pro školy.

Některé kraje či školy vyzývají, aby se začalo s testováním žáků PCR testy jedenkrát týdně – zmiňovala to opozice, ale zmiňoval to i premiér Babiš. Jaké máte informace, jak je tento krok ještě vzdálený?

Doufám, že moc vzdálený není. Pravdou je, že ministerstvo školství dávalo v půlce dubna materiál na vládu. Mí kolegové s laboratořemi a firmami, které dělají neinvazivní PCR testy, vedli jednání. Jako ministerstvo školství jsme celý leden jednali se zdravotnictvím, aby se to posunulo dopředu. Neinvazivní PCR testování ve školách je cestou. Jsem velmi rád, že nové vedení ministerstva zdravotnictví šláplo do pedálů a zdá se, že se podaří PCR testování rozběhnout v mnohem větší míře, než je tomu teď, kdy to dělají někteří zřizovatelé na vlastní náklady.

Jak finančně nákladné PCR testy jsou oproti antigenním? Respektive jde hlavně o peníze, nebo o to, jak rychle by se testy vyhodnocovaly?

Je to složitější, co se týká vyhodnocení. Zatímco antigen se vyhodnocuje v řádu minut, PCR testy je potřeba laboratorně zpracovat. Laboratorní kapacity jsou asi největší překážkou. Co se týká jednotkové ceny, tak je příslib firem, že kdyby to bylo nasazeno masivněji, tak tím, že by se netestovalo tak často, dostali bychom se jenom na mírně vyšší částky než u opakovaného antigenního testování.

Pokud by byly PCR testy, tak by odpadla rotační výuka a na prezenční vyučování by chodili všichni žáci?

Co se týká rotační výuky, tak to je důležitý aspekt z pohledu epidemiologů. Byť tam chodí polovina žáků, tak není jenom o polovinu nižší epidemické riziko, ale přes 80 procent. Ale máte pravdu, debata, kterou teď intenzivně vedeme s ministerstvem zdravotnictví i epidemiology, je právě o tom, jestli by v případě PCR testů, které jsou spolehlivější, nemohlo dojít k tomu, že by odpadla rotační výuka.

Jaká by tam byla logistika, pokud by byl vyhodnocen PCR test pozitivně? Tam je to složitější, protože to musí trvat delší dobu. Máte promyšleno, jak by to fungovalo?

Postup v případě antigenu i PCR nám musí říct hlavní hygienička. Jestli kontaktovat hygienu, kolik dní zpět se trasují kontakty, to je věc, kterou určuje hlavní hygienička. Ale neměl by tam být zásadní rozdíl.

Kolik procent pedagogů už je očkováno proti covidu?

Z těch, kdo se přihlásili, minimálně první dávkou prošla většina. Jsem velmi rád, že v prvních týdnech to bylo velmi dynamické. Teď jsou tam i další věkové skupiny, takže tempo není tak vysoké. Ale ti, kdo měli zájem, očkovací dávku dostali.

Ti, kdo neměli zájem, se automaticky testují ve stejných dnech jako děti?

Je to tak. Co se týká pedagogů, od tohoto týdne se budou testovat jednou týdně, ale je tam stejné pravidlo, jako ministerstvo zdravotnictví stanovilo i pro další oblasti. To znamená, až čtrnáct dní poté, co je aplikována druhá dávka, se nemusí testovat. Do té doby probíhá test standardně jako u ostatních.

Mají rodiče právo vědět, že konkrétní učitelka, učitel nebo nepedagogický pracovník ve škole odmítli očkování?

Když se na to racionálně podíváte, bezpečné prostředí ve škole je dáno řadou režimových opatření. Myslím, že tato informace je osobní záležitostí pedagoga nebo nepedagoga.

V tomto týdnu také začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jsou srovnatelné s loňskými, nebo se oproti loňsku něco v systému přijímacích zkoušek mění?

Přijímací zkoušky jsme změnili už v lednu, co se týká možnosti školy, aby si nevzala státní část – jednotnou přijímací zkoušku, kterou zajišťuje Cermat – ale aby udělala školní část po svém. Ale většina škol využila standardní testy naší přímo řízené organizace Cermatu. Proto budou zkoušky de facto stejné jako v předchozích letech, byť logisticky náročnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 2 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 8 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.