Testování ve firmách bude pokračovat celý červen, rozhodla vláda. Absenci scénáře kritizoval Svaz průmyslu

Testování ve firmách i na úřadech má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pokračovat ještě celý červen. Na čtvrtečním jednání o tom rozhodla vláda. Zaměstnanci docházející do podniků budou testy nadále muset podstupovat jednou týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR už v dřívějších čtvrtečních hodinách vyzval vládu, aby co nejrychleji představila časový plán povinného testování a povolila využití testů z firem v běžném životě. Kabinet by rovněž měl dokončit diskusi k případnému využívání přesnějších PCR testů, uvedli viceprezident svazu Jan Rafaj a člen představenstva Miroslav Palát.

S plošným testováním se zatím počítalo minimálně do konce května. Jak dlouho potrvá, kabinet podle Havlíčka neurčil. Řekl to na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Konečné usnesení kabinet podle Havlíčka vydá v pondělí, už nyní chtěl ale firmy o pokračujícím testování informovat, aby si mohly zajistit testy.

Rafaj už dříve uvedl, že by vláda měla jasně říct, jak chce s testováním v podnicích pokračovat. „Pokud to přispěje k lepší kontrole epidemie, nebráníme se prodloužení testování až do konce června,“ řekl. Není podle něj ale možné, aby vláda nyní dávala signály, že testování skončí 31. května a krátce před tímto termínem rozhodnutí změnila.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger ve středu na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že ve firmách i školách se bude antigenními testy testovat nejméně do konce května.

Závazně musely zaměstnance začít testovat nejprve firmy nad 250 lidí, které měly za úkol první kolo testů dokončit do 12. března. Postupně kabinet testy zavedl i v nejmenších firmách, u živnostníků a ve veřejném sektoru. Lidé, kteří docházejí do firem, se musejí testovat jednou týdně. Testům se nemusejí podrobovat lidé pracující z domova, očkování a ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid.

Firmy mohou k testování využívat schválené samotestovací sady, někde využívají služeb mobilních odběrových týmů či závodního lékaře. Podle Rafaje je třeba, aby pracovníci firem mohli nejen testy provedené zdravotníky, ale i ty samovyšetřovací, využívat jako vstupenku do služeb. Ty spojené s péčí o tělo se budou moci od pondělí otevřít, zákazníci ale budou muset předložit doklad o negativním testu na koronavirus. Vláda by měla ještě upřesnit podmínky k potvrzení. Ještě v pondělí chtěla, aby se využíval jen doklad z certifikovaných odběrových center. Arenberger v úterý večer uvedl, že prokázat se bude možné i testem z práce či školy.

Některé firmy podle Rafaje už řeší, jak budou potvrzení vydávat. Do určité míry je tak část podniků na tuto situaci připravena, nebude to podle něj ale jednoduché. „Pokud vláda dneska (ve čtvrtek) rozhodne, že to bude v pondělí, předpokládám, že pro mnohé to bude příští týden velmi komplikované. Firmy jsou ale schopné a v zájmu toho, aby ekonomiku plošně rozjely co nejvíc, tak udělají všechno pro to, aby během týdne, deseti dnů to opět vstřebaly,“ dodal.

Společnost Mondi Štětí podle svého ředitele kvality a životního prostředí Jana Koubského už nyní zaměstnancům poskytuje dokument o absolvování PCR testu. V případě antigenního testování jim vydává kartičky pro vstup do podniku.

„Pro nás zpracovat nějakou formu potvrzení o absolvovaném antigenním testování není žádný problém. Samozřejmě další otázkou by bylo, jaké by bylo jejich uznávání a tam určitě potřebujeme podporu ze strany vlády,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...