Testování ve firmách bude pokračovat celý červen, rozhodla vláda. Absenci scénáře kritizoval Svaz průmyslu

Testování ve firmách i na úřadech má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pokračovat ještě celý červen. Na čtvrtečním jednání o tom rozhodla vláda. Zaměstnanci docházející do podniků budou testy nadále muset podstupovat jednou týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR už v dřívějších čtvrtečních hodinách vyzval vládu, aby co nejrychleji představila časový plán povinného testování a povolila využití testů z firem v běžném životě. Kabinet by rovněž měl dokončit diskusi k případnému využívání přesnějších PCR testů, uvedli viceprezident svazu Jan Rafaj a člen představenstva Miroslav Palát.

S plošným testováním se zatím počítalo minimálně do konce května. Jak dlouho potrvá, kabinet podle Havlíčka neurčil. Řekl to na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Konečné usnesení kabinet podle Havlíčka vydá v pondělí, už nyní chtěl ale firmy o pokračujícím testování informovat, aby si mohly zajistit testy.

Rafaj už dříve uvedl, že by vláda měla jasně říct, jak chce s testováním v podnicích pokračovat. „Pokud to přispěje k lepší kontrole epidemie, nebráníme se prodloužení testování až do konce června,“ řekl. Není podle něj ale možné, aby vláda nyní dávala signály, že testování skončí 31. května a krátce před tímto termínem rozhodnutí změnila.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger ve středu na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že ve firmách i školách se bude antigenními testy testovat nejméně do konce května.

Závazně musely zaměstnance začít testovat nejprve firmy nad 250 lidí, které měly za úkol první kolo testů dokončit do 12. března. Postupně kabinet testy zavedl i v nejmenších firmách, u živnostníků a ve veřejném sektoru. Lidé, kteří docházejí do firem, se musejí testovat jednou týdně. Testům se nemusejí podrobovat lidé pracující z domova, očkování a ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid.

Firmy mohou k testování využívat schválené samotestovací sady, někde využívají služeb mobilních odběrových týmů či závodního lékaře. Podle Rafaje je třeba, aby pracovníci firem mohli nejen testy provedené zdravotníky, ale i ty samovyšetřovací, využívat jako vstupenku do služeb. Ty spojené s péčí o tělo se budou moci od pondělí otevřít, zákazníci ale budou muset předložit doklad o negativním testu na koronavirus. Vláda by měla ještě upřesnit podmínky k potvrzení. Ještě v pondělí chtěla, aby se využíval jen doklad z certifikovaných odběrových center. Arenberger v úterý večer uvedl, že prokázat se bude možné i testem z práce či školy.

Některé firmy podle Rafaje už řeší, jak budou potvrzení vydávat. Do určité míry je tak část podniků na tuto situaci připravena, nebude to podle něj ale jednoduché. „Pokud vláda dneska (ve čtvrtek) rozhodne, že to bude v pondělí, předpokládám, že pro mnohé to bude příští týden velmi komplikované. Firmy jsou ale schopné a v zájmu toho, aby ekonomiku plošně rozjely co nejvíc, tak udělají všechno pro to, aby během týdne, deseti dnů to opět vstřebaly,“ dodal.

Společnost Mondi Štětí podle svého ředitele kvality a životního prostředí Jana Koubského už nyní zaměstnancům poskytuje dokument o absolvování PCR testu. V případě antigenního testování jim vydává kartičky pro vstup do podniku.

„Pro nás zpracovat nějakou formu potvrzení o absolvovaném antigenním testování není žádný problém. Samozřejmě další otázkou by bylo, jaké by bylo jejich uznávání a tam určitě potřebujeme podporu ze strany vlády,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 9 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.