Evropským lídrem v těžbě ropy a plynu je Norsko. Promluvit do ní může i Polsko

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.

Největším evropským dodavatelem zemního plynu se po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo Norsko. To zajišťuje přibližně třicet procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie (EU). Loni se produkce této suroviny v severské zemi zvýšila o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard metrů krychlových, informoval server oEnergetice.

V letošním roce by podle prognózy Norského ředitelství pro pobřeží (NOD) mělo Norsko vytěžit o 2,9 procenta plynu méně. Zhruba na této úrovni by těžba měla zůstat až do roku 2027, poté se očekává pokles.

Ropné a plynárenské společnosti působící v Norsku však mají v tomto roce rekordně investovat, a to 275 miliard norských korun (více než půl bilionu českých korun), zatímco loni to bylo 263,7 miliardy norských korun.

Rumunský projekt Neptun Deep

Od roku 2027 by měl evropské těžbě zemního plynu přispět také projekt Neptun Deep – vrty v Černém moři v rámci tohoto projektu byly zahájeny letos v březnu. Mělo by jít o jedno z největších ložisek v EU, sdělili podle Reuters majitelé.

Rumunské ministerstvo uvedlo, že v době, kdy se Unie odpoutává od ruských zdrojů, zdvojnásobí Neptun Deep rumunskou produkci plynu a pravděpodobně se stane jeho čistým vývozcem.

Projekt by mohl pomoci diverzifikovat dodávky plynu ve střední a východní Evropě, není však jasné, kolik nového plynu bude možné exportovat, protože spotřeba Rumunska se bude zvyšovat, zatímco jeho zásoby na pevnině klesají, podotýká Reuters.

Evropští producenti ropy

Norsko patří také mezi největší evropské producenty ropy – v roce 2023 vytěžilo 1,54 milionu barelů za den. Severský stát je v těchto statistikách následován Británií, která ve stejném období vyprodukovala 0,62 milionu barelů denně. Na třetím místě je pak Itálie se sto tisíci barely ropy.

Jedním z největších evropských ropných polí je norský Johan Sverdrup v Severním moři, který zajišťuje přibližně 27,33 procenta celkové denní produkce ropy na kontinentu, uvádí Offshore Technology. Na základě odhadů společnosti GlobalData bude těžba pokračovat až do roku 2037, kdy ložisko dosáhne svého ekonomického limitu.

Vrchol největšího ropného pole Británie, Clair, připadá na tento rok. Podle odhadů bude ale těžba pokračovat až do roku 2058. Britské ropné pole v současné době vytěží přibližně 1,73 procenta celkové denní produkce ropy a kondenzátu v Evropě.

Až do roku 2100 by pak mělo fungovat italské Val D’Agri, v současné době se na denní těžbě podílí s asi 1,34 procenta.

Celková produkce ropy a kondenzátu v Evropě se před dvěma lety oproti roku 2022 zvýšila o 3,41 procenta, dodává server Offshore Technology. Žádná evropská země se však nenachází mezi nejvýznamnějšími státy podílejícími se na těžbě ropy.

Nové naleziště v polském Baltu

List Euronews napsal, že aktuálně byl učiněn významný evropský nález konvenční ropy a zemního plynu, a to u polského pobřeží Baltského moře. Podle odhadů ložisko nacházející se nedaleko přístavního města Svinoústí (Świnoujście) obsahuje pět miliard metrů krychlových plynu a dvaadvacet milionů tun vytěžitelné ropy.

Server onet.pl uvádí, že na širším území, pro které má kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) koncesi od polského ministerstva životního prostředí, může být 27 miliard metrů krychlových plynu a 33 milionů tun ropy.

„Pokud bude objev s konečnou platností potvrzen, mohlo by jít o jedno z největších nalezišť ropy a zemního plynu v Polsku,“ sdělil náměstek ministerstva životního prostředí a hlavní polský geolog Krzysztof Galos. Dodal, že by ložisko mohlo významně přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti země a znamenat průlom v průzkumu zdrojů energetických surovin v doposud málo probádané polské výlučné ekonomické zóně v Baltu.

Společnost CEP má u Svinoústí koncesi pro průzkum a těžbu ropy a plynu na území o rozloze 593 kilometrů čtverečních. Sídlí v kanadském Calgary a jejími většinovými vlastníky jsou norští akcionáři, uvádí Polská televize (TVP) na svých internetových stránkách.

Kritika z Německa

Na polský plán ohledně těžby ropy a plynu v Baltském moři ale hledí s nelibostí Německo. „Naše budoucnost nespočívá v ropě z Baltského moře, ale v energii ze slunce, větru a biomasy,“ prohlásil ministr životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus.

„Projekt je odrazem zpátečnické průmyslové klimatické politiky, která je v rozporu se zájmy Německa v oblasti životního prostředí a cestovního ruchu,“ kritizuje Backhaus. Dodává, že už se objevily první náznaky hlukového a vibračního znečištění při průzkumných vrtech. Panují podle něj také obavy z možných dopadů na flóru a faunu v pobřežním moři.

Kontroverzním tématem v regionu je i plánovaný velký kontejnerový terminál ve Svinoústí. Očekává se, že bude hotov na přelomu let 2028 a 2029. Má být schopen odbavovat i velmi velké kontejnerové lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...