Vrt

Městské vlakové nádraží v Jihlavě se do dvou let promění v centrální dopravní terminál. Lidem umožní přestup mezi vlaky, linkovými autobusy a MHD, vznikne parkoviště a nové silniční propojení s Havlíčkovou ulicí. Větší část nákladů ponese Správa železnic (SŽ), která za modernizaci stanice dá 1,754 miliardy korun bez daně.

Specializovaná firma AZ Geo musela v Chlumci na Ústecku přerušit průzkumný vrt pro budoucí trať vysokorychlostní železnice. Podle chlumecké radnice totiž plánovaný, zhruba 90 metrů hluboký vrt firma neoznámila na příslušné úřady a nezajistila ani průzkumy studen v okolí. Právě ty byly podmínkou pro zahájení prací.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

Podzemní voda, která u Oslavan na Brněnsku vtéká do bývalých černouhelných dolů a mění se v kontaminovanou důlní vodu, by mohla sloužit jako zdroj pitné vody. Jihomoravský kraj začal hloubit v údolí Neslovického potoka dva vrty o hloubce 25 metrů. V následujících dnech má pak kraj spolu se Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice získat informace o vydatnosti zdroje i o chemických a fyzikálních vlastnostech vody.

Kombinace sucha a velkého množství ubytovaných turistů znamená, že v některých obcích vysychají zdroje vody. Zatímco kvůli suchému počasí vody v nádržích i pod zemí ubývá, třeba na šumavské Kvildě se poptávka po ní o prázdninách zvyšuje až patnáctkrát. Nezbývá pak než obnovit starší, dříve zrušené zdroje.

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Nedostatek vody spojený se suchem řeší obce různě. Na západě Čech začaly budovat vodojemy, na Šumavě posilují vrty. Na Vysočině začal opět platit zákaz napouštění bazénů z vodovodního řadu.

Vědci z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) ke zjištění stavu podzemní vody využívají metodu, při které není třeba dělat vrty ani jinak narušit terén. Měření provádějí pomocí gravimetrů, což jsou přístroje k určení zemské tíže, která se nepatrně mění také podle množství vody pod povrchem. Metoda je vhodná pro sledování podzemních vod v přírodní rezervaci, v historické lokalitě nebo jinde, kde se nehodí připravovat monitorovací vrty.

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Zábřeh na Šumpersku bude mít pravděpodobně znovu vlastní zdroj pitné vody. Vodohospodáři v létě v prameništi u Lesnice vyhloubili nový, 130 metrů hluboký vrt, který by mohl nahradit původní mělčí vrty ze 70. a 80. let. Namísto z nich teď Zábřeh pitnou vodu přivádí vodovodem až z Olšan.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

České vysokorychlostní tratě se budou řídit vzorem z nejklasičtějších – totiž francouzskými tratěmi LGV, po kterých se jezdí již od začátku 80. let. Správa železniční dopravní cesty uzavřela na Železniční konferenci v Dříteči u Pardubic memorandum s Francouzskou státní železniční společností (SNCF), které umožní převzít francouzské normy a předpisy pro stavbu. SŽDC chce první vysokorychlostní trať (VRT) v Česku začít stavět za šest let.

Už desátým dnem se na jihu Španělska snaží najít a zachránit dvouletého Julena. Dítě se ztratilo předminulý víkend na rodinném statku. Podle některých indicií se chlapec mohl zřítit do hlubokého vrtu, který zůstal na pozemku nezajištěný. Záchranáři zachytili v šachtě stopy jeho DNA. Po chlapci pátrají  v sedmdesátimetrové hloubce, naprosté tmě a se zásobami kyslíku na půl hodiny.