Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Práce na vrtu začaly v úterý v poušti v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Očekává se, že projekt bude dokončen za 457 dní a čínská média o něm hovoří jako o „mezníku v čínském průzkumu hlubin země“.

Úzká šachta by měla proniknout více než deseti vrstvami pevninské zemské kůry až k sérii vrstevnatých hornin z období křídy před 145 miliony let.

Vrtné zařízení, které váží více než dva tisíce tun, je navrženo tak, aby odolalo teplotám do 200 stupňů Celsia a atmosférickému tlaku, který je 1300krát vyšší. Kromě extrémních podmínek pod povrchem země představuje výzvu i prostředí Tarimské pánve, kde se nachází nejteplejší a nejsušší čínská poušť, píše The Guardian.

Posunout hranice

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval v roce 2021 přední čínské vědce, aby posunovali hranice výzkumu v různých oblastech, včetně vesmíru a pod zemským povrchem. Prezident zároveň zdůraznil potřebu podpořit domácí dodávky energie a vyzval čínské energetické firmy, aby pátraly po nových ložiscích nerostných surovin.

Oblast Sin-ťiangu je známá bohatými nalezišti nerostů a ropy. Minulý měsíc čínská společnost Sinopec objevila díky průzkumnému vrtu v Tarimské pánvi ropu a zemní plyn v hloubce více než 8500 metrů pod povrchem. Nynější vrtný vědecký projekt vede společnost China National Petroleum Corporation.

Čínský vrt nebude zcela rekordní. Nejhlubším vrtem na světě byl řadu let Kolský superhluboký vrt, který se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska a fungoval mezi lety 1970 a 1994. Dosahuje hloubky 12 261 metrů. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl cílem tohoto pouze výzkum litosféry. 

Kolský vrt
Zdroj: Wikimedia Commons

Vrt vědu obohatil o tisíce objevů. Zejména posunul naše znalosti o vzniku života na Zemi – našel totiž důkazy, že se mohl objevit asi o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. Důkazem je čtrnáct druhů mikroorganismů, které se povedlo najít ve vrstvách starých 2,8 miliardy let.

Nedávno ho předstihl vrt Al-Shaheen v Kataru a také vrt na Sachalinu: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 1 hhodinou

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...