Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Práce na vrtu začaly v úterý v poušti v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Očekává se, že projekt bude dokončen za 457 dní a čínská média o něm hovoří jako o „mezníku v čínském průzkumu hlubin země“.

Úzká šachta by měla proniknout více než deseti vrstvami pevninské zemské kůry až k sérii vrstevnatých hornin z období křídy před 145 miliony let.

Vrtné zařízení, které váží více než dva tisíce tun, je navrženo tak, aby odolalo teplotám do 200 stupňů Celsia a atmosférickému tlaku, který je 1300krát vyšší. Kromě extrémních podmínek pod povrchem země představuje výzvu i prostředí Tarimské pánve, kde se nachází nejteplejší a nejsušší čínská poušť, píše The Guardian.

Posunout hranice

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval v roce 2021 přední čínské vědce, aby posunovali hranice výzkumu v různých oblastech, včetně vesmíru a pod zemským povrchem. Prezident zároveň zdůraznil potřebu podpořit domácí dodávky energie a vyzval čínské energetické firmy, aby pátraly po nových ložiscích nerostných surovin.

Oblast Sin-ťiangu je známá bohatými nalezišti nerostů a ropy. Minulý měsíc čínská společnost Sinopec objevila díky průzkumnému vrtu v Tarimské pánvi ropu a zemní plyn v hloubce více než 8500 metrů pod povrchem. Nynější vrtný vědecký projekt vede společnost China National Petroleum Corporation.

Čínský vrt nebude zcela rekordní. Nejhlubším vrtem na světě byl řadu let Kolský superhluboký vrt, který se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska a fungoval mezi lety 1970 a 1994. Dosahuje hloubky 12 261 metrů. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl cílem tohoto pouze výzkum litosféry. 

Kolský vrt
Zdroj: Wikimedia Commons

Vrt vědu obohatil o tisíce objevů. Zejména posunul naše znalosti o vzniku života na Zemi – našel totiž důkazy, že se mohl objevit asi o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. Důkazem je čtrnáct druhů mikroorganismů, které se povedlo najít ve vrstvách starých 2,8 miliardy let.

Nedávno ho předstihl vrt Al-Shaheen v Kataru a také vrt na Sachalinu: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 13 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 14 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.