Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Práce na vrtu začaly v úterý v poušti v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Očekává se, že projekt bude dokončen za 457 dní a čínská média o něm hovoří jako o „mezníku v čínském průzkumu hlubin země“.

Úzká šachta by měla proniknout více než deseti vrstvami pevninské zemské kůry až k sérii vrstevnatých hornin z období křídy před 145 miliony let.

Vrtné zařízení, které váží více než dva tisíce tun, je navrženo tak, aby odolalo teplotám do 200 stupňů Celsia a atmosférickému tlaku, který je 1300krát vyšší. Kromě extrémních podmínek pod povrchem země představuje výzvu i prostředí Tarimské pánve, kde se nachází nejteplejší a nejsušší čínská poušť, píše The Guardian.

Posunout hranice

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval v roce 2021 přední čínské vědce, aby posunovali hranice výzkumu v různých oblastech, včetně vesmíru a pod zemským povrchem. Prezident zároveň zdůraznil potřebu podpořit domácí dodávky energie a vyzval čínské energetické firmy, aby pátraly po nových ložiscích nerostných surovin.

Oblast Sin-ťiangu je známá bohatými nalezišti nerostů a ropy. Minulý měsíc čínská společnost Sinopec objevila díky průzkumnému vrtu v Tarimské pánvi ropu a zemní plyn v hloubce více než 8500 metrů pod povrchem. Nynější vrtný vědecký projekt vede společnost China National Petroleum Corporation.

Čínský vrt nebude zcela rekordní. Nejhlubším vrtem na světě byl řadu let Kolský superhluboký vrt, který se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska a fungoval mezi lety 1970 a 1994. Dosahuje hloubky 12 261 metrů. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl cílem tohoto pouze výzkum litosféry. 

Kolský vrt
Zdroj: Wikimedia Commons

Vrt vědu obohatil o tisíce objevů. Zejména posunul naše znalosti o vzniku života na Zemi – našel totiž důkazy, že se mohl objevit asi o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. Důkazem je čtrnáct druhů mikroorganismů, které se povedlo najít ve vrstvách starých 2,8 miliardy let.

Nedávno ho předstihl vrt Al-Shaheen v Kataru a také vrt na Sachalinu: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 13 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...