Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.
Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách
Práce na vrtu začaly v úterý v poušti v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Očekává se, že projekt bude dokončen za 457 dní a čínská média o něm hovoří jako o „mezníku v čínském průzkumu hlubin země“.
Úzká šachta by měla proniknout více než deseti vrstvami pevninské zemské kůry až k sérii vrstevnatých hornin z období křídy před 145 miliony let.
Vrtné zařízení, které váží více než dva tisíce tun, je navrženo tak, aby odolalo teplotám do 200 stupňů Celsia a atmosférickému tlaku, který je 1300krát vyšší. Kromě extrémních podmínek pod povrchem země představuje výzvu i prostředí Tarimské pánve, kde se nachází nejteplejší a nejsušší čínská poušť, píše The Guardian.
Posunout hranice
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval v roce 2021 přední čínské vědce, aby posunovali hranice výzkumu v různých oblastech, včetně vesmíru a pod zemským povrchem. Prezident zároveň zdůraznil potřebu podpořit domácí dodávky energie a vyzval čínské energetické firmy, aby pátraly po nových ložiscích nerostných surovin.
Oblast Sin-ťiangu je známá bohatými nalezišti nerostů a ropy. Minulý měsíc čínská společnost Sinopec objevila díky průzkumnému vrtu v Tarimské pánvi ropu a zemní plyn v hloubce více než 8500 metrů pod povrchem. Nynější vrtný vědecký projekt vede společnost China National Petroleum Corporation.
Čínský vrt nebude zcela rekordní. Nejhlubším vrtem na světě byl řadu let Kolský superhluboký vrt, který se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska a fungoval mezi lety 1970 a 1994. Dosahuje hloubky 12 261 metrů. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl cílem tohoto pouze výzkum litosféry.
Kolský vrt
Vrt vědu obohatil o tisíce objevů. Zejména posunul naše znalosti o vzniku života na Zemi – našel totiž důkazy, že se mohl objevit asi o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. Důkazem je čtrnáct druhů mikroorganismů, které se povedlo najít ve vrstvách starých 2,8 miliardy let.
Nedávno ho předstihl vrt Al-Shaheen v Kataru a také vrt na Sachalinu:
