Vědci z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) ke zjištění stavu podzemní vody využívají metodu, při které není třeba dělat vrty ani jinak narušit terén. Měření provádějí pomocí gravimetrů, což jsou přístroje k určení zemské tíže, která se nepatrně mění také podle množství vody pod povrchem. Metoda je vhodná pro sledování podzemních vod v přírodní rezervaci, v historické lokalitě nebo jinde, kde se nehodí připravovat monitorovací vrty.
Kvůli suchému počasí v posledních letech stoupá potřeba zjistit, jak a kde klesají hladiny podzemních vod. Obvyklým způsobem jsou monitorovací vrty, ke kterým je třeba mít stavební povolení a nelze je udělat všude. Komplikované je to například v přírodně nebo historicky cenných lokalitách nebo v zastavěných územích.
„Při našem měření není třeba žádných vrtů. Přístroj se základnou šedesát krát šedesát centimetrů a vysoký sto třicet centimetrů přivezeme na místo. Během několika hodin uskutečníme měření a můžeme zase odjet, zůstanou po nás nanejvýš vyjeté koleje v trávě, které zase zarostou,“ popsal ředitel VÚGTK Jiří Drozda.
Náklady na gravimetrii jsou stejné jako na vrty
Náklady na měření za několik let jsou obdobné jako u vrtů. Gravimetrická metoda neurčí, jak hluboko pod terénem je hladina podzemní vody, ale zachytí její gravitační účinek. Při opakovaném měření po čase ukáže případné změny parametrů, a tedy i vývoj zásoby podpovrchových vod.
„Jsme schopni vypočítat, jak se množství podpovrchových vod v okolí do pěti set metrů změnilo, například jestli došlo ke změně, která odpovídá nárůstu či poklesu hladiny podzemní vody o jednotky centimetrů,“ doplnil Drozda.
Metodu lze využít i u Turówa
Metodu by podle vědců bylo možné použít například k monitorování podzemních vod kolem polského uhelného Dolu Turów u hranic Libereckého kraje. Hejtmanství a obce se zde kvůli zahloubení dolu pod povrch obávají odlivu vody z českého území. Uzavřená česko-polská mezivládní smlouva počítá s klasickými monitorovacími vrty.
Gravimetry jsou přístroje založené na měření vzdálenosti a doby pádu tělesa ve vakuové trubici. VÚGTK má nejpřesnější gravimetry současnosti, které dokážou určit i to, jak jsou hodnoty tíhového zrychlení ovlivněny aktuálním množstvím vody pod povrchem.
„V naší geodetické observatoři na vrchu Pecný u Ondřejova máme vrty k měření podzemní vody a podle stavu vody v nich zpřesňujeme měření našimi gravimetry. A tentýž postup umíme použít i obráceně – podle změn tíhového zrychlení určíme, jak se na kterémkoli místě měření změnilo množství vody,“ vysvětlil ředitel ústavu.
