Odkud, kam a proč? Výzkum ukáže, jaký smysl dávají v Česku rychlovlaky

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Když se hovoří o vysokorychlostní železnici například ve Francii, poukazují její zastánci, ale i studie, které situaci analyzují, mimo jiné na to, jak se změnilo chování lidí, kteří začali dojíždět za prací na vzdálenost předtím nepředstavitelnou. Není divu, když vlak TGV dojede třeba z Le Mans do Paříže (vzdušnou čarou asi 180 kilometrů) za stejnou dobu, kterou potřebuje příměstský vlak k cestě z Peček do centra Prahy (40 kilometrů).

V českém prostředí se ale lze ptát, zda tomu bude také tak. Jestli nakonec nebudou spoje VVR – jak by zněl český ekvivalent TGV – jezdit poloprázdné a obrovské investice do nových tratí nepřijdou nazmar. Stát zatím ke svému dlouhodobému cíli přistupuje s předpokladem, že ne.

Podrobnější odpověď by mohl dát probíhající výzkum dopravního chování. „Chceme vytvořit predikci, jak se chování změní, pokud cestujícím nabídneme nový koncept rychlých spojení,“ nastínil na semináři o vysokorychlostní železnici ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martin Kvizda.

Podle Zdeňka Tomeše ze stejného institutu, který je společnou platformou Masarykovy a Karlovy univerzity, se výzkumníci zaměřili v prvé řadě na modelování poptávky v osobní dopravě a to, jak ji změní „zavedení nových vysokorychlostních systémů“. Také ale například chtějí předpovědět, jaký bude mít provoz rychlovlaků vliv na regionální rozvoj. Okrajově výzkumníky zajímá i to, s jakými náklady musí počítat dopravci, kteří by chtěli po vysokorychlostních tratích jezdit.

Výzkum se týká především chování cestujících mezi třemi největšími městy v Česku a dále na hlavních trasách do zahraničí – z Prahy ve směru na Mnichov (Bavorsko), Drážďany (Sasko) a Vratislav (Dolní Slezsko), z Ostravy na Katovice (polské Horní Slezsko) a Žilinu (severní Slovensko) a z Brna na Bratislavu (jižní Slovensko) a Vídeň (Rakousko).

Martin Kvizda upřesnil, že současné a budoucí chování cestujících výzkumníci vymodelují z dat, která získali od mobilního operátora T-Mobile a z doplňujících průzkumů mezi cestujícími. Údaje od operátora – jde o více než 1,25 milionu souborů – by měly ukázat, kam se kolik lidí pohybuje. Doplňující průzkumy – provedené s řidiči na dálnicích, cestujícími na nádražích a také na letišti – pak mají ukázat, co k tomu lidi motivuje a zda by jim náhrada v podobě vysokorychlostní železnice dávala smysl.

Výzkum s sebou nese řadu problémů mimo jiné proto, že podobná studie dosud nevznikla. „Výsledky datového sběru nemáme s čím porovnat,“ poznamenal Kvizda.

Přeprava nákladů na vysokorychlostních tratích? Spíše ne

Vysokorychlostní tratě v Česku by podle koncepčních materiálů Správy železnic měly vést zmíněnými směry – z Prahy přes Brno do Ostravy s odbočkou do Břeclavi a dále do Vídně a Bratislavy; z Prahy přes Plzeň do Bavorska; přes Ústí nad Labem do Saska; přes Hradec Králové do Dolního Slezska a součástí vysokorychlostní sítě by mělo být také spojení z Ostravy na polské hranice.

Maximální rychlost vlaků na českých vysokorychlostních tratích by měla dosahovat 320 km/h, občas se hovoří i o 350kilometrové rychlosti. Není zatím stanoven provozní koncept tratí, tedy zda na nich budou jezdit pouze skutečné rychlovlaky typu TGV, které využijí jejich maximální rychlost (jako je to ve Francii), nebo na ně budou moci vjet i pomalejší vlaky, které pojedou třeba dvoustovkou (jako v Itálii).

Poslanec Jiří Bláha (za ANO) se na semináři k vysokorychlostní železnici pozastavil nad tím, že se plánují pouze pro osobní dopravu a probíhající výzkumy se zabývají pouze pohybem osob. Přitom již dnes mají vlaky osobní dopravy na železnici dramatickou výhodu.

„Dnes se doprava zboží po železnici absolutně neřeší. Většina trasy na Ostravu je přecpaná osobní dopravou, protože jednotliví dopravci vypravují vlak pouze s pěti vagony,“ podotkl.

Bláha se domnívá, že tvůrci studie pro budoucí vysokorychlostní tratě by měli také zmapovat „výrobce současné, budoucí a poptávku po přepravě zboží“.

Vysokorychlostní přeprava nákladů je ale celosvětově neobvyklá. Vysokorychlostní vlaky se sice používaly či stále používají k dopravě pošty, ale skutečné nákladní vlaky lze vidět na rychlodráhách patrně jen v Itálii, kde pro přepravu nákladů upravili několik jednotek Frecciarossa.

Správa železnic ale ujišťuje, že nákladní dopravě výstavba nových tratí prospěje. Správci očekávají, že se díky nim současné konvenční tratě uvolní, takže se bude moci plynulost nákladní dopravy zvýšit.

Zatím je vše na papíře, stavět by se mohlo po roce 2025

Nejblíže k zahájení stavby je zatím vysokorychlostní trať Ostrava–Přerov, která by spolu s navazující modernizovanou tratí Brno–Přerov měla zkrátit spojení mezi druhým a třetím největším městem v republice z dnešních zhruba sta minut na 45. Stavbu chtějí železničáři zahájit v roce 2025 s tím, že se začne jezdit do roku 2030.

Zároveň by měly vzniknout kratší úseky u Prahy a Brna, které zprvu poslouží jako kapacitní železniční výpadovky z Prahy do Poříčan a z Brna do Vranovic. Následovat by měla dostavba celého rychlého spojení Praha–Brno–Ostrava.

Správa železnic zároveň připravuje i stavbu trati z Prahy do Drážďan. Stavět se bude podobným způsobem jako dálnice D8. Ve zrychleném režimu chce Správa železnic připravit úseky z Prahy do Lovosic a z Ústí nad Labem na státní hranice.

  • Praha-Běchovice – Poříčany: probíhá tendr na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, podávání nabídek do konce února; probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Přerov – Ostrava-Svinov: probíhá studie proveditelnosti, termín dokončení v říjnu 2020; probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Brno (Modřice) – Vranovice: probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Praha – Drážďany: probíhá předběžná tržní konzultace k veřejným zakázkám na tunel pod Krušnými horami; probíhá tendr na stanovení rozsahu geodetických prací pro úsek Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice (lhůta na podání nabídek skončila 29. ledna)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Muž na Bulovce s podezřením na nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu

Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Výsledky testů, které určí typ nákazy, budou zřejmě v sobotu odpoledne, vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha, řekla mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
před 2 mminutami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 51 mminutami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 1 hhodinou

Nová kampaň má odlehčit rodinám, které pečují o nemocné blízké

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.
před 2 hhodinami

Pražská Bulovka přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli jednoduchému pinu vybral muž z kradené karty na 120 tisíc

Pražští policisté hledají muže, který začátkem týdne vybral ukradenou kartou z bankomatu skoro 120 tisíc korun. K penězům se podle nich dostal použitím toho vůbec nejjednoduššího PIN kódu. I proto připomínají, aby si lidé volili důmyslnější kombinace. Oficiální statistiky neexistují, nicméně podle databáze uniklých karetních hesel nejčastěji majitelé používají číslice jdoucí po sobě. Mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša rovněž nabádá, aby lidé volili složitější čísla než například 1234. „A už vůbec by si neměli PIN poznamenávat na kartu, protože když vám ji někdo ukradne, tak vám hned ukradne i peníze,“ dodal. Totožnost zloděje policisté zjišťují, zatím ví, že mluvil česky. Doufají, že ho na záběrech někdo pozná.
před 11 hhodinami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebezpečná křižovatka na Rakovnicku je minulostí

Jedna z nejnebezpečnějších křižovatek na Rakovnicku je minulostí. V pátek se otevřela nová se dvěma kruhovými objezdy a mostem. Je součástí dálničního úseku u Hořoviček za jednu a půl miliardy korun. Silničáři ale průběžně upravují i další křižovatky, třeba tu u Mrákotína, která stála v zatáčce na horizontu. Někde je problém i příliš mnoho značek za sebou. K většině dopravních nehod ale dochází nejčastěji, když se řidiči naplno nevěnují řízení.
před 12 hhodinami
Načítání...