Mezi Prahou a středočeskými Poříčany se pohybují zeměměřiči. Vyměřují trasu budoucí vysokorychlostní železnice, která tudy povede směrem na Brno. Geodeti pracují také na jihu i severu Moravy. Příprava vysokorychlostních tratí se tak přesunula z kanceláří i do terénu. Neznamená to však, že by se v nejbližší době mělo začít stavět. Pokud se podaří získat stavební povolení, budou první úseky vysokorychlostních železnic v Česku vznikat od roku 2025.
Zaměřování terénu v úsecích Běchovice–Poříčany, Modřice–Šakvice a Svinov–Prosenice by mohlo vzbuzovat až nepatřičné naděje. Jde totiž pouze o součást projektové přípravy, která bude pokračovat ještě několik let. Přesto je to poprvé, kdy se přípravné práce přesunuly z kanceláří přímo do terénu.
„Zaměření stavu území bude sloužit jako podklad pro další fáze projektování a přípravy vysokorychlostní trati,“ uvedl Martin Švehlík ze SŽDC. Dodal, že by stavby prvních úseků tratí, na kterých se počítá s maximální rychlostí 320 km/h, měly začít v roce 2025. „Máme šest let na to, abychom proces výstavby takové velké stavby zvládli,“ podotkl Švehlík.
Podle geodeta Jana Bajera pracují měřiči v pásu širokém 200 až 300 metrů. Kromě tratě jako takové má u Prahy vzniknout nové nádraží s názvem Praha-východ. „Bude tady velké zázemí. Když přijedete na tento terminál, tak budete v Brně za 50 minut,“ poznamenal Martin Švehlík.
Geodetické práce ovšem také naznačily, že se mohou vyskytnout problémy, které jsou v Česku pro velké dopravní stavby příznačné. Přicházejí se podívat lidé, kteří žijí u plánované trasy a z vyhlídky, že by jejich domy měly padnout rychlodráze za oběť, nejsou nadšeni.
Nová trať Praha–Brno má být součástí vysokorychlostního spojení české a moravské metropole s Vídní. Souběžně s ní chce Správa železniční dopravní cesty stavět i jižně od Brna. Trať povede – podobně jako ta nynější konvenční – do Břeclavi.
Z Brna do Vranovic půjde o novostavbu, dále na jih počítají železničáři s rekonstrukcí stávající tratě, na které se maximální rychlost zvýší ze 160 na 200 km/h. Práce by měly začít rovněž v roce 2025 a SŽDC počítá s jejich dokončením již v roce 2027.
Výjezd z Prahy do Poříčan bude hotov o další rok později. Zbytek spojení Praha–Brno by se mohl začít stavět kolem roku 2030 s výhledem dokončení o tři až čtyři roky později.
Kromě trati Praha–Brno–Břeclav vzbudila nedávno rozruch i plánovaná vysokorychlostní železnice z Přerova směrem na Ostravu a Bohumín. Bohumínská radnice v září zažalovala Moravskoslezský kraj kvůli tomu, že pro projekt zablokoval v územním plánu hned pět koridorů, z nichž se ale nakonec využije jen jeden. Soud žalobu zamítl, konstatoval, že by naopak nebylo v pořádku, kdyby byla podobná liniová stavba vymezena příliš úzce tak, jak by si zřejmě představovalo město Bohumín.
Na trase z Přerova do Bohumína a dále do Polska by měla vzniknout zcela nová vysokorychlostní trať v nové stopě s maximální rychlostí 320 km/h, v současnosti na ni vzniká studie proveditelnosti.
V Přerově bude navazovat na trať z Brna, která ovšem nebude úplnou novostavbou. Povede, kudy vede nyní, Správa železniční dopravní cesty ji však chce zdvoukolejnit a maximální rychlost na ní zvýšit na 200 km/h. I tato stavba by měla začít v roce 2025, její dokončení očekává železniční správa v roce 2028.
V té době by se mělo pracovat i na vysokorychlostním železničním spojení z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan. Přestože se o této trati zprvu hovořilo nejhlasitěji, přípravu stavby komplikuje projektování 26kilometrového tunelu, který by měl vzniknout pod Krušnými horami.
Podle projektového manažera Petra Provazníka budou muset stavbaři počítat s tím, že práci může komplikovat podloží s mohutnou tektonikou a zlomy.
