Příprava vysokorychlostních tratí pokračuje i v terénu. Stavět se začne ale až za šest let

UDÁLOSTI: SŽDC začala zaměřovat první vysokorychlostní tratě (zdroj: ČT24)

Mezi Prahou a středočeskými Poříčany se pohybují zeměměřiči. Vyměřují trasu budoucí vysokorychlostní železnice, která tudy povede směrem na Brno. Geodeti pracují také na jihu i severu Moravy. Příprava vysokorychlostních tratí se tak přesunula z kanceláří i do terénu. Neznamená to však, že by se v nejbližší době mělo začít stavět. Pokud se podaří získat stavební povolení, budou první úseky vysokorychlostních železnic v Česku vznikat od roku 2025.

Zaměřování terénu v úsecích Běchovice–Poříčany, Modřice–Šakvice a Svinov–Prosenice by mohlo vzbuzovat až nepatřičné naděje. Jde totiž pouze o součást projektové přípravy, která bude pokračovat ještě několik let. Přesto je to poprvé, kdy se přípravné práce přesunuly z kanceláří přímo do terénu.

„Zaměření stavu území bude sloužit jako podklad pro další fáze projektování a přípravy vysokorychlostní trati,“ uvedl Martin Švehlík ze SŽDC. Dodal, že by stavby prvních úseků tratí, na kterých se počítá s maximální rychlostí 320 km/h, měly začít v roce 2025. „Máme šest let na to, abychom proces výstavby takové velké stavby zvládli,“ podotkl Švehlík.

Podle geodeta Jana Bajera pracují měřiči v pásu širokém 200 až 300 metrů. Kromě tratě jako takové má u Prahy vzniknout nové nádraží s názvem Praha-východ. „Bude tady velké zázemí. Když přijedete na tento terminál, tak budete v Brně za 50 minut,“ poznamenal Martin Švehlík.

Geodetické práce ovšem také naznačily, že se mohou vyskytnout problémy, které jsou v Česku pro velké dopravní stavby příznačné. Přicházejí se podívat lidé, kteří žijí u plánované trasy a z vyhlídky, že by jejich domy měly padnout rychlodráze za oběť, nejsou nadšeni.

Červeně pilotní projekty VRT
Zdroj: ČT24/SŽDC

Nová trať Praha–Brno má být součástí vysokorychlostního spojení české a moravské metropole s Vídní. Souběžně s ní chce Správa železniční dopravní cesty stavět i jižně od Brna. Trať povede – podobně jako ta nynější konvenční – do Břeclavi.

Z Brna do Vranovic půjde o novostavbu, dále na jih počítají železničáři s rekonstrukcí stávající tratě, na které se maximální rychlost zvýší ze 160 na 200 km/h. Práce by měly začít rovněž v roce 2025 a SŽDC počítá s jejich dokončením již v roce 2027.

Výjezd z Prahy do Poříčan bude hotov o další rok později. Zbytek spojení Praha–Brno by se mohl začít stavět kolem roku 2030 s výhledem dokončení o tři až čtyři roky později.

Kromě trati Praha–Brno–Břeclav vzbudila nedávno rozruch i plánovaná vysokorychlostní železnice z Přerova směrem na Ostravu a Bohumín. Bohumínská radnice v září zažalovala Moravskoslezský kraj kvůli tomu, že pro projekt zablokoval v územním plánu hned pět koridorů, z nichž se ale nakonec využije jen jeden. Soud žalobu zamítl, konstatoval, že by naopak nebylo v pořádku, kdyby byla podobná liniová stavba vymezena příliš úzce tak, jak by si zřejmě představovalo město Bohumín.

Na trase z Přerova do Bohumína a dále do Polska by měla vzniknout zcela nová vysokorychlostní trať v nové stopě s maximální rychlostí 320 km/h, v současnosti na ni vzniká studie proveditelnosti.

V Přerově bude navazovat na trať z Brna, která ovšem nebude úplnou novostavbou. Povede, kudy vede nyní, Správa železniční dopravní cesty ji však chce zdvoukolejnit a maximální rychlost na ní zvýšit na 200 km/h. I tato stavba by měla začít v roce 2025, její dokončení očekává železniční správa v roce 2028.

V té době by se mělo pracovat i na vysokorychlostním železničním spojení z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan. Přestože se o této trati zprvu hovořilo nejhlasitěji, přípravu stavby komplikuje projektování 26kilometrového tunelu, který by měl vzniknout pod Krušnými horami.

Podle projektového manažera Petra Provazníka budou muset stavbaři počítat s tím, že práci může komplikovat podloží s mohutnou tektonikou a zlomy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zákony v roce 2025: Nová definice znásilnění i změny pro pěstouny

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.
před 16 hhodinami

Rok 2025 v Česku: Sněmovní volby budou poprvé i korespondenčně

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.
před 16 hhodinami

Lidé v Česku v roce 2024 nejvíce „googlili“ olympiádu či povodně

Sportovní události, jako bylo mistrovství světa v hokeji nebo letní olympiáda, patřily v roce 2024 v Česku k nejvyhledávanějším na Googlu. Rezonovaly ale i volby, ať už evropské, americké, nebo krajské v tuzemsku, a také podzimní povodně. Velký zájem budily rovněž informace o taneční soutěži StarDance. Data o vyhledávání také ukazují, že obyvatelé Česka si stále neosvojili, na které státní svátky mají obchody zavřeno.
před 18 hhodinami

Kolkové známky od ledna končí

Po 170 letech se uzavírá historie kolkových známek na českém území. Od ledna je nebude možné použít, ale ani vrátit. O jejich zrušení vláda rozhodla kvůli úsporám, mezi lety 2014 až 2021 stál tisk a distribuce přes půl miliardy. Na úřadech a soudech, kde se jimi dosud platilo, budou fungovat jiné formy úhrady – hotovost, karta, převod, případně QR kód. Nevyužité kolky mohou lidé vracet ještě poslední den v roce.
před 19 hhodinami

Bojovník proti nacismu a komunismu František Wiendl slaví 101 let

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
před 20 hhodinami

Angličtina bude povinná od první třídy

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.
30. 12. 2024Aktualizováno30. 12. 2024

Do systému úhrad za státní pojištěnce bude dle svazu nutné zasáhnout možná už za dva roky

V novém roce se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o 42 korun více než letos, celkem tedy přes 154 miliard. Částku už podruhé navýšila automatická valorizace. Koaliční politici by chtěli vzorec vyhodnotit až za tři roky. Podle pojišťoven bude ale nutné do něj zasáhnout dřív.
30. 12. 2024

Školy řeší více násilí a agrese

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.
30. 12. 2024
Načítání...