Osobní doprava

Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení, vyplývá z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Dráhy podle mluvčího Filipa Medelského rozhodnutí soudu respektují. Až se plně seznámí s rozhodnutím, zváží další postup, dodal.

Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě zastaví práci už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, ochromí dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.

Skupina České dráhy za první pololetí vykázala hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení o téměř dvě miliardy korun. Loni za první půlrok byla skupina ve ztrátě 931 milionů korun a v pololetí naposledy vykázala zisk v roce 2019. K výsledku přispěl návrat lidí do vlaků, zklidnění trhu s energiemi a silnější koruna. Dle firmy se zlepšila zejména osobní doprava, zisková byla letos i ta nákladní.

Velká sláva byla v Praze 14. července 1862. Vlastně to nebylo přímo v Praze, ale na jejím předměstí Smíchově. Nebylo to poprvé, kdy přijel do Prahy (nebo těsně k ní) parní vlak, ale stále to byla novinka. Česká západní dráha, která na Smíchově nově končila, vedla z Plzně a zároveň nabízela spojení do Bavorska. Západní dráha je i přes mnoho proměn dodnes jednou z nejkrásnějších tratí – od údolí Berounky po svahy Českého lesa – a před rokem 1989 to byla pro mnohé také vysněná trať. „Její“ expresy do Paříže a do Mnichova byly jedněmi z mála vlaků na Západ.

Po takřka šestidenní stávce strojvedoucích německé železniční společnosti Deutsche Bahn se opět rozjely vlaky podle běžného jízdního řádu. Pro miliony cestujících v Německu a také podniky spoléhající na zásobování po železnici to znamená úlevu. Dopravce ráno ohlásil, že vlaky se bez komplikací daří vypravovat. Odborový svaz strojvedoucích (GDL) se stávkou, která byla třetí za posledních třicet dní, snaží dosáhnout vyšších mezd. Deutsche Bahn sice s navýšením souhlasí, požadují ale odklad, což zdůvodňují hospodářskými dopady pandemie nemoci covid-19.

Německou železnici potřetí za posledních třicet dní ochromila stávka části zaměstnanců německých drah Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy. Strojvedoucí nákladní dopravy zahájili protest v 17:00. Od čtvrtka se ke stávce, která skončí příští týden v úterý nad ránem, přidají i jejich kolegové z osobní dopravy. Železniční společnost DB krátce po zahájení protestu oznámila, že odborům předložila vylepšenou nabídku včetně požadovaného bonusu a kratší doby nové platnosti kolektivní smlouvy.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Ke stávce strojvedoucích nákladní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se v pondělí připojili jejich kolegové z osobní dopravy. Miliony lidí se tak v zemi potýkají s výpadky v dálkové i regionální dopravě. Dráhy sestavily mimořádný jízdní řád, který má cestujícím zajistit alespoň občasné spojení na základních tratích, problémy ale potrvají do středečních 02:00, kdy nejnovější protest za vyšší mzdy skončí. Stávka, druhá v tomto měsíci, ochromila dopravu i ve velkých městech, jež využívají k hromadné dopravě i železnici. Podle Českých drah stávka nemá vliv na provoz osobních vlaků v Česku.

České dráhy (ČD) loni hospodařily se ziskem 1,3 miliardy korun, což je meziročně asi o 100 milionů korun více. K zisku přispěly všechny dceřiné společnosti skupiny včetně osobní i nákladní dopravy. V současnosti se skupina potýká kvůli koronavirové krizi s výpadkem příjmů v řádech miliard korun.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.