Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení, vyplývá z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Dráhy podle mluvčího Filipa Medelského rozhodnutí soudu respektují. Až se plně seznámí s rozhodnutím, zváží další postup, dodal.
Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 274 milionů pro České dráhy za zneužití dominance
Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které potvrdil již dříve Krajský soud v Brně a nyní i NSS, zneužil národní dopravce dominantní postavení v soutěžích o rychlíky na tratích Pardubice–Liberec a Plzeň–Most, kde jezdily podle smlouvy do roku 2014. Z Pardubic do Liberce jezdily ČD podle uzavřené smlouvy od roku 2005, z Plzně do Mostu od roku 2006. V obou tendrech přišly s nabídkou nepřiměřeně nízké ceny.
Antimonopolní úřad původně ČD vyměřil pokutu 368 milionů korun. Dráhy ale podaly rozklad k tehdejšímu předsedovi Petru Rafajovi, který v roce 2019 pokutu snížil na konečných 274 milionů. Dráhy je musely zaplatit.
Dráhy toto rozhodnutí napadly správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji v roce 2022 zamítl. Následovala kasační stížnost k NSS, ani ten ale argumenty Českých drah nevyslyšel a stížnost zamítl.
Na trati Plzeň–Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice–Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.
Na obou tratích měla o provoz zájem také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice–Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se jí nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.
České dráhy na začátku tisíciletí pravidelně hospodařily se ztrátou. Ztrátová byla především osobní doprava, naopak nákladní byla v zisku. Například v roce 2005 vykázala osobní doprava ztrátu asi tři miliardy, ta nákladní měla naopak zisk téměř dvě miliardy. Do zisku se dráhy dostaly až v roce 2007. Nákladní dopravu od prosince 2007 vyčlenily do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo.
Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Tehdy uvedl, že ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. ČD a ministerstvo dopravy s tím nesouhlasily.
Za loňské první pololetí vykázala skupina České dráhy hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení téměř o dvě miliardy. Údaje za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. V roce 2022 skupina vykázala hrubý zisk 396 milionů, což byl meziročně hospodářský výsledek lepší o více než dvě miliardy. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů.
