Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení, vyplývá z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Dráhy podle mluvčího Filipa Medelského rozhodnutí soudu respektují. Až se plně seznámí s rozhodnutím, zváží další postup, dodal.
Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které potvrdil již dříve Krajský soud v Brně a nyní i NSS, zneužil národní dopravce dominantní postavení v soutěžích o rychlíky na tratích Pardubice–Liberec a Plzeň–Most, kde jezdily podle smlouvy do roku 2014. Z Pardubic do Liberce jezdily ČD podle uzavřené smlouvy od roku 2005, z Plzně do Mostu od roku 2006. V obou tendrech přišly s nabídkou nepřiměřeně nízké ceny.
Antimonopolní úřad původně ČD vyměřil pokutu 368 milionů korun. Dráhy ale podaly rozklad k tehdejšímu předsedovi Petru Rafajovi, který v roce 2019 pokutu snížil na konečných 274 milionů. Dráhy je musely zaplatit.
Dráhy toto rozhodnutí napadly správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji v roce 2022 zamítl. Následovala kasační stížnost k NSS, ani ten ale argumenty Českých drah nevyslyšel a stížnost zamítl.
Na trati Plzeň–Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice–Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.
Na obou tratích měla o provoz zájem také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice–Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se jí nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.
České dráhy na začátku tisíciletí pravidelně hospodařily se ztrátou. Ztrátová byla především osobní doprava, naopak nákladní byla v zisku. Například v roce 2005 vykázala osobní doprava ztrátu asi tři miliardy, ta nákladní měla naopak zisk téměř dvě miliardy. Do zisku se dráhy dostaly až v roce 2007. Nákladní dopravu od prosince 2007 vyčlenily do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo.
Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Tehdy uvedl, že ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. ČD a ministerstvo dopravy s tím nesouhlasily.
Za loňské první pololetí vykázala skupina České dráhy hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení téměř o dvě miliardy. Údaje za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. V roce 2022 skupina vykázala hrubý zisk 396 milionů, což byl meziročně hospodářský výsledek lepší o více než dvě miliardy. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů.
