Německé železničářské odbory ohlásily šestidenní stávku, naruší i spoje s Českem

Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě zastaví práci už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, ochromí dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.

Strojvedoucí od stávky neodradila ani nová nabídka, kterou dráhy minulý týden v pátek učinily. V té dráhy strojvedoucím přislíbily zkrácení pracovní doby z 38 na 37 hodin týdně se zachováním plné mzdy a navýšení mzdy až o 13 procent. Podle GDL však tato nabídka byla falešná.

„Třetí a údajně vylepšená nabídka DB znovu ukázala, že dráhy nadále sledují dosavadní odmítavý a konfrontační kurs. Po snaze dosáhnout dohody není ani stopy,“ uvedly odbory v prohlášení. Podrobnosti o protestu chtějí sdělit v pondělí dopoledne.

Stávku ve veřejnoprávní televizi ZDF kritizoval spolkový ministr dopravy Volker Wissing. „Nemám žádné pochopení pro tuto formu mzdového sporu,“ řekl. Poznamenal, že šéf GDL Claus Weselsky tímto způsobem sebe a odbory nestaví do dobrého světla. Weselsky k tomu na tiskové konferenci v Berlíně řekl, že ani v posledním návrhu neučinila železniční společnost potřebné ústupky. „Tohle není základ pro jednání s DB,“ dodal.

Odbory GDL požadují snížení počtu pracovních hodin z 38 na 35 týdně pro pracovníky ve směnném provozu se zachováním plné mzdy, zvýšení měsíční mzdy o 555 eur (zhruba 13 650 korun) a také jednorázovou kompenzaci tři tisíce eur (73 400 korun) kvůli inflaci.

Dráhy takové požadavky odmítají, protože by to podle nich zvýšilo náklady na personál o 50 procent. Nově navrhují až třináctiprocentní zvýšení mezd a jednorázový bonus 2850 eur (69 700 korun), který by se díky vládnímu protiinflačnímu opatření nedanil. Podle DB si strojvedoucí ročně vydělají včetně příplatků a bonusů 45 až 56 tisíc eur (až 1,36 milionu korun).

Zkrácená pracovní doba na 37 hodin týdně, kterou v pátek personální šéf DB Martin Seiler představil, by začala platit od 1. ledna 2026. Strojvedoucí by si v takovém případě mohli vybrat, zda by chtěli kratší pracovní dobu se zachováním mzdy, nebo delší se zvýšením mzdy o 2,7 procenta.

Dopady na Česko

Šestidenní stávka německých strojvedoucích by měla dopravu na českém území ovlivnit podobně jako poslední protest před dvěma týdny. České dráhy (ČD) očekávají dopady hlavně u mezistátních vlaků Praha–Berlín–Hamburk–Kiel–Flensburg a u regionálních spojů na trase Cheb–Marktredwitz.

Podle aktuálních informací ČD stávka znovu zastaví spojení Prahy s Berlínem, Chebu s Marktredwitz a také noční vlaky. České dráhy také prověřují možnost zajištění pravidelné jízdy vlaků na trase Praha–Mnichov. Dopravce žádá cestující, aby sledovali aktuální informace na webu drah a v aplikaci Můj vlak a aby cesty plánovali s ohledem na oznámená omezení.

Do provozu nočních vlaků zasáhne stávka už v noci na středu, upozorňují ČD. Spoj Nightjet ze Štýrského Hradce do Berlína bude v době stávky zrušen a vlak Canopus pojede na lince mezi Prahou a Curychem pouze na českém území. Nepojedou také přímé vozy Budapešť–Břeclav–Berlín ve vlacích EN 476 a NJ 456. „Noční vlaky se na koleje vrátí bez omezení znovu v noci z 29. na 30. ledna,“ uvedly dráhy v tiskové zprávě.

Pouze do Drážďan pojedou od středy do pátku dálkové vlaky Hungaria. „O víkendu 27. až 28. ledna a v pondělí 29. ledna je pak jejich cílovou destinací z důvodu plánované výluky stanice Děčín hlavní nádraží,“ uvedly ČD. V pondělí 29. ledna bude možné mezi Ústím nad Labem a Drážďany využít náhradní autobusovou dopravu.

Strojvedoucí DB stávkovali od listopadu už třikrát

Zatímco odbory opakovaně kritizovaly postoj DB, tak za příklad dobré spolupráce uvádějí dopravce Go-Ahead a Netinera. Obě firmy souhlasily s postupným zkrácením pracovní doby na 35 hodin týdně do ledna 2028 a s vyplacením protiinflační prémie 3 tisíce eur (73 500 korun).

Strojvedoucí DB sdružení v GDL od listopadu stávkovali třikrát, naposledy v druhém lednovém týdnu. V osobní dopravě poslední stávka trvala 64 hodin, v nákladní byla o osm hodin delší. Kvůli protestu nejezdily vlaky EuroCity mezi Prahou a Berlínem, nevyjely ani regionální vlaky mezi Chebem a městem Martktredwitz v Bavorsku. Problémy měly také některé expresy mezi Prahou a Mnichovem, které za předešlých dvou stávek omezeny nebyly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...