Německá stávka na železnici se stupňuje, zrušeny mají být i některé spoje z Česka

K protestu, který v úterý zahájili strojvedoucí nákladních vlaků společnosti Deutsche Bahn (DB), se v noci na středu přidali také jejich kolegové z osobní dopravy. Informovala o tom agentura DPA. Protest, kterým se odbory GDL snaží vymoci vyšší mzdy a kratší pracovní dobu, má trvat do pátečního večera. S problémy musí počítat nejen cestující v Německu, zrušeny mají být i některé spoje z Česka.

Společnost DB vydala mimořádný jízdní řád, který předpokládá zrušení zhruba 80 procent obvyklých dálkových spojů. Významně ubude také regionálních spojů, byť rozsah omezení se bude v jednotlivých regionech lišit, upozornil přepravce.

S dílčími výpadky bude nutné počítat i poté, co by stávka měla v pátek v 18 hodin skončit. Kromě strojvedoucích v DB vstoupili do stávky také jejich kolegové ze železniční společnosti Transdev.

Nahrávám video

Odboráři požadují pětatřicetihodinovou pracovní dobu, zvýšení platu přibližně o 13 tisíc korun měsíčně a chtějí také inflační prémii ve výši přibližně 75 tisíc korun, která by byla vyplacena jednorázově, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.

„Myslím si, že je vysoce pravděpodobně, že v příštích týdnech se bude stávkovat znovu. Protože ochota na straně DB není taková, jakou by si odboráři představovali,“ řekl Polák. Podle něj už vedení železniční společnosti přistoupilo na zkrácení pracovní doby, ale odmítá zvyšování platu a nezodpovězená je i otázka inflační prémie.

„Pokud se do pátku nic nezmění, uděláme si přestávku a půjdeme do nové protestní zaměstnanecké akce,“ uvedl už předák odborů německých strojvůdců GD Claus Weselsky.

Nahrávám video

DB se snažily stávku právní cestou zastavit, u zemského pracovního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem v úterý večer ale neuspěly. Polák vysvětlil, že pracovní soud neposuzuje, zda jsou nároky strojvůdců oprávněné. Zabývá se pouze tím, zda se stávka koná podle zákona a zda je přiměřená.

Stávka na železnici se časově shoduje s celostátními protesty německých zemědělců, které by ve středu mohly vést k dalšímu narušení dopravy v Německu. Mimo jiné jsou ohlášeny demonstrace a blokády dálničních nájezdů. Ve středu si dali s traktory sraz například v centru Drážďan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled