České vysokorychlostní tratě se budou řídit vzorem z nejklasičtějších – totiž francouzskými tratěmi LGV, po kterých se jezdí již od začátku 80. let. Správa železniční dopravní cesty uzavřela na Železniční konferenci v Dříteči u Pardubic memorandum s Francouzskou státní železniční společností (SNCF), které umožní převzít francouzské normy a předpisy pro stavbu. SŽDC chce první vysokorychlostní trať (VRT) v Česku začít stavět za šest let.
Čeští železničáři koupili know-how francouzských vysokorychlostních tratí. Chtějí tak zrychlit přípravu
Své know-how pro stavbu vysokorychlostních tratí neposkytne SNCF Mobilités svému českému protějšku nezištně, SŽDC za ně zaplatí jedenáct milionů korun. Podle jejího generálního ředitele Jiřího Svobody jde ale o zásadní investici.
„Normotvorby a předpisy, jak vůbec vysokorychlostní trati stavět, jsou strašně důležité. Neumím si představit, že bychom je u nás začali vytvářet, když už jsou 40 let vyzkoušené ve Francii,“ řekl Svoboda.
Česká železniční správa ostatně není prvním takovým zákazníkem. Předpisy a normy sloužily i pro stavbu vysokorychlostní trati v Maroku a některé systémy využívá španělská železnice.
SŽDC si ostatně nemůže dovolit při přípravě prvních staveb dlouho tápat. Vládní program rozvoje rychlých železničních spojení počítá se zahájením stavby prvního úseku do roku 2025. „Splnění termínu vyžaduje alespoň částečné převzetí know-how správce infrastruktury, který má s výstavbou a provozem VRT zkušenosti,“ přiznal Svoboda.
SŽDC také vyšle odborníky do zahraničí na stáže, aby poznali, co přesně předpisy v reálném provozu znamenají. Jde například o trakční vedení, měnírny, typy kolejí nebo typy uchycení kolejí, dodal Svoboda.
Ve Francii se začala první vysokorychlostní trať z Paříže do Lyonu (LGV Sud-Est) stavět v roce 1976 a provoz na ní začal v roce 1981, stavbě ovšem předcházela mnohaletá příprava a výzkum. Další LGV (tj. Lignes a Grande Vitesse – vysokorychlostní tratě) vznikají dodnes.
Existují i přeshraniční vysokorychlostní spojení z Francie do Belgie, Velké Británie (Eurotunelem), Španělska a staví se také trať do Itálie. Vysokorychlostní vlaky (TGV) jezdí ve Francii až 320kilometrovou rychlostí.
V Česku by měly vzniknout vysokorychlostní tratě z Prahy přes Lovosice do Drážďan, z Prahy do Brna a také z Přerova do Ostravy, přičemž Brno s Ostravou propojí modernizovaná železnice s maximální rychlostí 200 km/h. Výhledově by měla následovat i vysokorychlostní trať z Prahy směrem na Plzeň a další do polské Vratislavi.
Dokumentace pro územní řízení tří pilotních úseků vysokorychlostních tratí by se měla začít zpracovávat letos. Ony tři úseky mají vzniknout mezi Prahou a Poříčany, jižně od Brna a mezi Přerovem a Ostravou.
Na stavbu by SŽDC potřebovala 30 miliard ročně. „Celková odhadovaná částka je 500 miliard až 600 miliard korun. Je to projekt, který je odhadován na 20 až 25 let,“ řekl pořadatel konference Martin Kolovratník (ANO), který je také předsedou dopravního podvýboru v Poslanecké sněmovně.