SNCF

Zcela dokončeny jsou opravy francouzských vysokorychlostních tratí po páteční sérii sabotáží a od pondělního rána nebudou cestující pociťovat narušení provozu, sdělil francouzský železniční dopravce SNCF.

Provoz francouzských vysokorychlostních vlaků TGV se po žhářských útocích postupně zlepšuje, avšak cestující musejí nadále počítat se zpožděním na některých tratích, a to v řádu jedné až dvou hodin, informoval v sobotu ráno železniční dopravce SNCF. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu v Paříži před začátkem olympiády. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Úplné obnovení spojů se očekává v pondělí, uvedl ministr dopravy Patrice Vergriete.

Francouzské železnice po nočních žhářských útocích posílily dohled nad tratěmi a od soboty zcela zajistí dopravu pro olympijské týmy. Krátce před pátečním zahájením olympijských her v Paříži to uvedl železniční dopravce SNCF, podle něhož ovšem i o víkendu zůstane část spojů mimo provoz.

Tři lidé utrpěli zranění – jeden z nich vážné – poté, co je na Lyonském nádraží v Paříži (Gare de Lyon) napadl muž ozbrojený nožem a také kladivem. Podezřelého policisté krátce po činu zadrželi, později ho ale z vazby kvůli jeho duševnímu stavu propustili a předali ho do péče psychiatrů. Čin přidělává starosti pařížským bezpečnostním složkám před začátkem olympijských her, které město uspořádá za šest měsíců.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

V Británii začala na Štědrý večer stávka zaměstnanců železnice, která potrvá celou neděli, pondělí a noc na úterý. Za růst mezd v Británii stávkují také pohraničníci, kteří kontrolují pasy na britských letištích, či zaměstnanci pošty. Na Vánoce vstoupili do stávky také železničáři ve Francii.

Francie čelí vánoční železniční stávce. O víkendu nepojede zhruba čtyřicet procent rychlovlaků TGV a omezení provozu dopadne až na dvě stě tisíc cestujících. Státní železniční podnik SNCF slíbil vyplatit odškodné, jak ale upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, mnoho lidí se nedostane o Vánocích za rodinou. Dopravu o svátcích mohou stávky narušit i v Británii.

TGV neboli Vysokorychlostní vlak (Train à Grande Vitesse) patří nepochybně k tomu, nač může být Francie ve své moderní historii nejvíce hrdá. Původně oranžové, později stříbro-modré a dnes převážně bílé a černé rychlovlaky neobyčejným způsobem propojily Paříž i se vzdálenými regiony a dramaticky změnily způsob, jak Francouzi žijí, pracují a cestují. Francouzská národní železniční společnost (SNCF) provoz TGV slavnostně zahájila 22. září 1981. Od 27. září téhož roku začal pravidelný provoz těchto prvních evropských rychlovlaků na první trati mezi Paříží a Lyonem.

Na severovýchodě Francie ráno sjela z kolejí lokomotiva vysokorychlostní soupravy TGV s více než třemi sty pasažéry. Zranění utrpěly dvě desítky lidí. Agentura AFP uvedla, že strojvedoucí byl ve velmi vážném stavu letecky transportován do nemocnice. První poznatky naznačují, že příčinou nehody byl sesuv půdy u trati.

Správa železnic bude za čtyři nebo pět let potřebovat každý rok 15 až 20 miliard korun navíc – to až se příprava vysokorychlostních tratí přenese z papíru do terénu. Předseda sněmovního dopravního podvýboru Martin Kolovratník (ANO) proto vyzval, aby s tím vláda začala počítat a hledala zdroje těchto peněz. Správa železnic chce první vysokorychlostní úseky začít stavět v roce 2025, Kolovratník se domnívá, že to bude možné ještě o rok dříve.

České vysokorychlostní tratě se budou řídit vzorem z nejklasičtějších – totiž francouzskými tratěmi LGV, po kterých se jezdí již od začátku 80. let. Správa železniční dopravní cesty uzavřela na Železniční konferenci v Dříteči u Pardubic memorandum s Francouzskou státní železniční společností (SNCF), které umožní převzít francouzské normy a předpisy pro stavbu. SŽDC chce první vysokorychlostní trať (VRT) v Česku začít stavět za šest let.