Na Brněnsku by mohl vzniknout nový zdroj pitné vody. Kraj hloubí vrty v místech bývalých dolů

Podzemní voda, která u Oslavan na Brněnsku vtéká do bývalých černouhelných dolů a mění se v kontaminovanou důlní vodu, by mohla sloužit jako zdroj pitné vody. Jihomoravský kraj začal hloubit v údolí Neslovického potoka dva vrty o hloubce 25 metrů. V následujících dnech má pak kraj spolu se Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice získat informace o vydatnosti zdroje i o chemických a fyzikálních vlastnostech vody.

Kraj se chopil myšlenky na využití důlních vod už loni, kdy začal vrtat na Hodonínsku v místech, kde se dříve těžil lignit. Kyjov už pracuje na propojení vrtu s akvaparkem, v Šardicích chtějí z vrtu zásobovat užitkovou vodou celou obec.

V Oslavanech teď doufají, že v místech nad bývalým dolem František bude voda pitná. „V prvním patře zde vždycky kvalitní pitná voda byla,“ řekl starosta Oslavan a předseda Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice Vít Aldorf (ODS). Uhlí se na Rosicku a Oslavansku netěží už 31 let.

Nyní Svazek zásobuje pitnou vodou padesát tisíc lidí a potřebuje 40 litrů za vteřinu. „Jaká bude vydatnost vrtaného zdroje, zjistíme po zkouškách,“ řekl Aldorf. V optimistické variantě by to mohlo být dvě stě litrů, v pesimistické dva litry, ale i to by podle Aldorfa stačilo na zásobování obce s třemi tisíci obyvateli.

Vybudování úpravny vody by projekt prodražilo

Pokud by voda nevyžadovala žádné úpravy, je možné ji poměrně jednoduše jímat do půl kilometru vzdáleného vodojemu. Pokud by potřebovala úpravy na pitnou, bylo by to složitější a dražší.

Důležité je vodu zachytit předtím, než vteče do důlního díla. Důlní voda vytéká v Oslavanech ze štoly vydatností okolo 40 litrů za vteřinu, ale je tak kontaminovaná, že se musí před vpuštěním do řeky čistit.

Aldorf uvedl, že nyní jsou zdroje pro obce Svazku dostatečné, ale je dobré využít každou možnost, kterou příroda dává. „Navíc se vodárenské soustavy propojují, my se aktuálně propojujeme na Třebíčsko a chystáme se propojit i na Vírský vodovod. Klimatická změna postupuje, a je potřeba být připraven,“ dodal.

Vodu by bylo možné využít i na vytápění

Podle bývalé ministryně životního prostředí a jihomoravské zastupitelky Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) není Jihomoravský kraj soběstačný a pitnou vodu odebírá i z jiných krajů.

Náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL) také řekl, že u vody ze štoly se uvažuje o energetickém využití. Podle analýzy, kterou zmínil Aldorf, by důlní vody mohly zajistit vytápění poloviny města včetně sportovního areálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...