Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.
Zimní semestr by mohl být on-line. Kvůli cenám energií uvažují vysoké školy o distanční výuce
Studenti se učili z domova v letním semestru v roce 2020 a prakticky celý akademický rok 2020/2021. Tehdy to bylo kvůli pandemii covidu-19. V nadcházejícím roce jim hrozí, že přinejmenším část z něj opět stráví před počítačovými obrazovkami místo poslucháren.
„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by semestr nekončil na začátku června, ale třeba až v červenci,“ řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.
Jednání se státem
Příčinou zavedení distanční výuky by však v tomto případě mohla být energetická krize. Pospíšil míní, že by školy mohly takto ušetřit až desetinu nákladů na energie. „Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl.
Neupřesnil, kolik peněz by vysoké školy na zaplacení energií potřebovaly, poznamenal však, že předseda konference rektorů Martin Bareš „je v jednání se zástupci vlády“. Sám Bareš dříve hovořil o tom, že by vysoké školy potřebovaly k nynějším 28,6 miliardy korun ještě dalších pět, ale protože ceny dál rostou, budou chtít nejspíš ještě víc.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) připustil, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců. Zda jim stát se zvyšujícími se náklady pomůže, však zatím neozřejmil.
Osm miliard místo miliardy a půl
V letech 2019 až 2021 platily vysoké školy ročně za topení a elektřinu kolem 1,5 miliardy korun. Podle nynějších odhadů by příští rok mohly náklady dosáhnout až osmi miliard, upozornil Pospíšil. Například Masarykova univerzita zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun, letos to podle odhadu bude 201 milionů a napřesrok až 543 milionů, přiblížil její mluvčí Radim Sajbot. Pospíšil podotkl, že školy počítají s tím, že část nákladů zaplatí ze svých rezerv.
Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun.
Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších populačních ročníků, dodal.