Zimní semestr by mohl být on-line. Kvůli cenám energií uvažují vysoké školy o distanční výuce

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Studenti se učili z domova v letním semestru v roce 2020 a prakticky celý akademický rok 2020/2021. Tehdy to bylo kvůli pandemii covidu-19. V nadcházejícím roce jim hrozí, že přinejmenším část z něj opět stráví před počítačovými obrazovkami místo poslucháren.

„Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by semestr nekončil na začátku června, ale třeba až v červenci,“ řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.

Jednání se státem

Příčinou zavedení distanční výuky by však v tomto případě mohla být energetická krize. Pospíšil míní, že by školy mohly takto ušetřit až desetinu nákladů na energie. „Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl. 

Neupřesnil, kolik peněz by vysoké školy na zaplacení energií potřebovaly, poznamenal však, že předseda konference rektorů Martin Bareš „je v jednání se zástupci vlády“. Sám Bareš dříve hovořil o tom, že by vysoké školy potřebovaly k nynějším 28,6 miliardy korun ještě dalších pět, ale protože ceny dál rostou, budou chtít nejspíš ještě víc.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) připustil, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců. Zda jim stát se zvyšujícími se náklady pomůže, však zatím neozřejmil.

Osm miliard místo miliardy a půl

V letech 2019 až 2021 platily vysoké školy ročně za topení a elektřinu kolem 1,5 miliardy korun. Podle nynějších odhadů by příští rok mohly náklady dosáhnout až osmi miliard, upozornil Pospíšil. Například Masarykova univerzita zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun, letos to podle odhadu bude 201 milionů a napřesrok až 543 milionů, přiblížil její mluvčí Radim Sajbot. Pospíšil podotkl, že školy počítají s tím, že část nákladů zaplatí ze svých rezerv. 

Doplnil, že školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun.

Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších populačních ročníků, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát si od letiště vezme dividendu dvě miliardy korun

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o osmdesát procent, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.
15:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úrazy, dehydratace i utonutí. Incidentů na vodních nádržích přibývá

Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK) už nyní eviduje více zásahů než minulý rok ve stejném období. Nejvíce výjezdů mají vodní záchranáři na nádržích Slapy, Nové Mlýny a Hracholusky. Prezident VZS ČČK David Smejkal upozorňuje na nebezpečí přeceňování sil, rizika spojená s konzumací alkoholu u vody a také se skoky do vody. Apeluje i na rodiče dětí, které dle záchranářů často vyráží na paddleboardech bez záchranných vest.
před 11 hhodinami

Lidé v Česku si už smí změnit pohlaví bez kastrace

Již desítky lidí využily nová pravidla pro úřední změnu pohlaví, k níž od července stačí medicínské potvrzení. Dříve byla změna pohlaví podmiňována kastrací, kterou v roce 2024 shledal ústavní soud za protiústavní. Po splnění nových specifických podmínek si transgender lidé mohou upravit jméno i příjmení.
před 21 hhodinami

Tragédie v restauraci U Kojota odstartovala velké kontroly plynových přímotopů

Před půl rokem zemřelo na následky požáru v restauraci U Kojota v Mostě sedm lidí a dalších sedm se zranilo. Příčinu tragédie policie zatím stále vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti, nejpravděpodobněji došlo k převržení plynového ohřívače. A právě na kontroly bezpečného používání plynových přímotopů v Česku se nyní hasiči ve velkém zaměřili. Město mezi pozůstalé a zraněné po požáru rozdělilo dva miliony korun z veřejné sbírky.
před 22 hhodinami

Resort zemědělství připravuje pravidla ochrany půdy před erozí. Už měla platit

Ministerstvo zemědělství upravuje nová pravidla ochrany půdy před erozí, platit měla původně od července. Resort zatím připravil metodiku pro ozimy, komplexní úpravu dál chystá. Spor se vede o to, jak přísná má být, podle ekologů plánovaná pravidla nestačí. Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. V loňském roce rekordně přibylo hlášených poškození polí, bylo jich jednou tolik oproti roku 2023.
před 22 hhodinami

V Dolomitech zahynul český turista, píší tamní média

V italských Dolomitech v pátek odpoledne zahynul český turista, uvádí agentura ANSA a veřejnoprávní stanice Rai. Muž, který byl na výstupu ve skupině, se podle médií zřejmě nešťastnou náhodou odchýlil z trasy a zřítil se.
před 23 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
včera v 17:39
Načítání...