Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu by mohla určit nižší průměrné teploty v budovách během topné sezony. Ministerstvo tím reaguje na případný výpadek dodávek ruského plynu a návrh označuje za záchrannou síť. Minimální přípustné teploty chce zveřejnit v následujících dnech. Vyhláška ještě musí projít schvalovacím procesem.
Ministerstvo navrhuje, jak omezit vytápění budov v případě nedostatku plynu
9 minut
Události: Ministerstvo chce regulovat vytápění
Pravidla se mají podle mluvčího ministerstva průmyslu zjednodušeně týkat všech právnických osob, tedy i firem, které vytápění neberou z teplárny, ale vyrábí si ho samy. Omezeny by mohly být také domácnosti napojené na centrální rozvody. Regulovat teplo by nemusely jen domy a byty fyzických osob, které mají vlastní kotel, a ti, kteří ho vyrábějí z obnovitelných zdrojů.
V obývacích pokojích by lidé nově měli udržovat průměrnou teplotu osmnáct stupňů Celsia, v koupelnách o stupeň vyšší. Ochladilo by se i ve školních budovách, a to o jeden stupeň. V mateřských školách by byl rozdíl teplot znatelnější. Na devatenáct stupňů by se vytápěly učebny a umývárny.
Teploty by se výrazně snížily také ve zdravotnických střediscích, na poliklinikách a v nemocnicích. V ordinacích by průměrná teplota klesla o čtyři stupně, na operačních sálech o pět a v pokojích pro pacienty by se ochladilo o dva stupně.
Vyhláška by se uplatňovala jen v případě vyhlášení „předcházení stavu nouze“ nebo „stavu nouze v teplárenství“. Ty vyhlašuje ministerstvo průmyslu a obchodu. „Nechci předjímat, jestli k tomu může dojít v řádech týdnů, měsíců anebo vůbec. Je každopádně dobré být připraven,“ vysvětluje náměstek ministra Petr Třešňák (Piráti).
Kontroly by prováděli zaměstnanci Státní energetické inspekce. Majitelům zařízení nebo i společenství vlastníků by hrozila pokuta až 200 tisíc korun.
Nedokážu si to představit, říká šéf centra pro seniory
Domov seniorů v Břeclavi je napojen na dálkové topení. Proto by se vyhláškou musel řídit. Tamější ředitel důvodům navrhované vyhlášky rozumí. „Ale nedokážu si představit její provedení v praxi. Myslím si, že zdravotnická zařízení a zařízení pobytových služeb by měla být opravdu až ta poslední,“ myslí si šéf domova David Malinkovič.
Na dětském oddělení Fakultní nemocnice Brno je nyní čtyřiadvacet stupňů. Teplota je tam udržovaná konstantně. Důležitá je i pro jiná oddělení. „Máme onkologické pacienty, máme pacienty geriatrické. A tam by jednoznačně problém být mohl,“ předpokládá náměstkyně z FN Brno Renáta Grossová Klementová. Jiná je situace na operačních sálech, kde se kvůli hrozbě infekcí udržují nižší teploty.
„Vláda se má zaměřit na to, aby motivovala firmy, které jsou obrovským spotřebitelem. Nebo částečně zaplatit těm, kdo spotřebovává plyn, přechod na jiné zdroje,“ kritizuje návrh bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Předci topili výrazně méně
Historici uvádějí, že v minulosti se vytápělo daleko méně. „Na začátku dvacátého století se udávala obvyklá teplota ve školních místnostech dnes těžko představitelných třináct až patnáct stupňů,“ popisuje Vojtěch Kessler z Historického ústavu Akademie věd. Škola měla povinnost vytápět, až když teploměr klesl pod dvanáct stupňů Celsia.
Do práce se v té době nicméně chodilo v obleku, který měl až pět vrstev. Nebylo standardní, aby se lidé oblékali jen do trika s krátkým rukávem, to se stalo běžným až v osmdesátých letech dvacátého století, vysvětluje Kessler.
