Zhoršení výhledu pro Česko přišlo kvůli plynu a zadlužování, současná vláda za něj nemůže, říká ekonomka Matesová

Nahrávám video
Interview ČT24 s ekonomkou Janou Matesovou
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

„Agentury se dívají na okolnosti všeho druhu. Moody’s i ostatní agentury už nás dvakrát varovaly, že budou muset změnit výhled na negativní, protože jsme měli v Evropské unii nejrychlejší růst zadlužení, i když je vzhledem k HDP pořád nízký. A teď v poslední době samozřejmě hraje roli i ten plyn,“ poznamenala Matesová.

Připomněla, že pro Česko by úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo značné dopady na ekonomiku země. „Jsme vnitrozemská země, nemáme snadný přístup k těm případným zásobám zkapalněného plynu. Jsme závislí na tom, co nám přepustí ostatní země, například Německo,“ popsala. Dodala také, že jde o výrazně dražší zdroj. 

Ekonomka také upozornila na to, že Česko je ekonomikou vysoce závislou na zahraničním obchodu. „Bohužel naše produkce pro zahraničí je především uprostřed výrobního řetězce. My jsme dodavatelé polotovarů,“ upozornila s tím, že takoví dodavatelé si příliš navyšovat ceny nemohou, ale náklady jim porostou. 

Hodnocení agentury Moody’s se však investoři podle Matesové neleknou. Uvedla, že investoři znají rizika operací v Evropě. „Evropa je evidentně novou globální situací po agresi Ruska proti Ukrajině nejvíce ohroženým kontinentem z hlediska ekonomického,“ shrnula.

Viníkem je Rusko, míní Matesová

Na otázku, kdo může za zhoršení výhledu Česka, Matesová řekla, že to není současný kabinet Petra Fialy (ODS). „Naopak se snažila získat náhradní kapacity. Dosáhla dohody o solidaritě zemí EU,“ řekla o práci vlády ekonomka.

Jediným viníkem úplné závislosti na ruském plynu není ani minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), dodala Matesová. Může za to i závislost ostatních evropských zemí, ale především je viníkem Rusko. „Přinejmenším od roku 2006 se veřejně vůbec netajilo tím, co jsou cíle jeho imperiální politiky, tedy získat zpět vliv, který Rusko mělo nad celou oblastí za bývalou železnou oponou,“ připomenula. 

„Kdybychom se ptali na současný ekonomický růst, tak tam mohou mít část viny vlády předchozí i vláda současná. Ale pokud jde o toto zhoršení a důvody, které uvedla Moody’s, tedy riziko zastavení plynu a rychlost zadlužování, to není vina této vlády. Může být v budoucnosti, teď ale ne,“ zdůraznila.

Investice do obnovitelných zdrojů jsou příležitostí, říká ekonomka

Matesová je přesvědčena o tom, že už i firmy a domácnosti si uvědomují, že bude třeba s plynem šetřit. „Pokud jde o domácnosti, tak řada lidí už skutečně vážně uvažuje o tom, že budou vytápět méně, případně nebudou vytápět plynem. Ale domácnosti jsou malá část spotřeby, řekněme čtvrtina,“ řekla. 

Ekonomka si myslí, že nyní jde hlavně o výrobu. „Mám na mysli třeba elektrárny, které z drahého plynu vyrábějí elektřinu, kterou potom vyvážejí do zahraničí, prodávají přes burzu, protože je to teď výhodné. Tam je potřeba se dívat na spotřebu,“ upozornila. Mělo by se tak podle ní vyrábět méně elektřiny z plynu, ale jen v případě, že jde o elektřinu na vývoz.

Podle Matesové by země měly rychleji investovat do obnovitelných zdrojů. „Jde o to, abychom měli tu elektřinu z čeho vyrábět. Jaderné kapacity jsou jistě dobré, ale výstavba trvá strašně dlouho. Vidíme Německo, které úplně iracionálně a z emocionálních důvodů odchází od jaderné energie. Celou transformaci k obnovitelným zdrojům si postavilo na plynu, tím pádem je Evropa teď víc vydíratelná,“ vysvětluje ekonomka.

Země by se tak podle jejích slov měly zaměřit na transformaci k obnovitelným zdrojům a určitě i k úspornějším technologiím. „To je obrovská příležitost pro investice,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 12 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V dalším kole potravinové sbírky lze pomoci i on-line

V sobotu se v Česku uskuteční sbírka potravin v kamenných obchodech, už nyní do ní lze přispět nákupem v on-line obchodech. Letos se zapojí přes 3500 obchodů, tedy asi o čtvrtinu více než loni. Nově bude možné darovat potraviny a drogerii také v prodejnách řetězců Hruška a Flop Top. Sbírka potrvá do 5. května, uvedli organizátoři z České federace potravinových bank a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
před 15 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
včera v 07:00
Načítání...