Ratingová agentura Moody's zhoršila výhled Česka. Kvůli plynu z Ruska

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura.

Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.

V případě úplného a dlouhodobého přerušení dodávek ruského plynu v blízké budoucnosti by v České republice hrozilo jeho plošné přidělování. To by uvrhlo ekonomiku země do hluboké recese, uvádí Moody's.

Varování pro vládu

Agentura také připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.

Pokud by agentura v budoucnu zhoršila i samotný rating Česka, znamenalo by to, že si Česko bude půjčovat za vyšší úrok. 

Stanjura vidí vinu u Babiše, Schillerová u koalice

„Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše (ANO). Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na Twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal.

Naopak bývalá ministryně financí v Babišově vládě Alena Schilerová (ANO) soudí, že zhoršený výhled pro ČR od Moody's odráží to, že současná vládní koalice nezvládá krizi.

Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.

Agentura očekává i slabší výkon ekonomiky

Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.

Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou uroveň vrátilo už loni.

Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.

Výhled Česku letos zhoršili i další hodnotitelé

Již v květnu zhoršila výhled Česku i další významná mezinárodní ratingová agentura, Fitch Ratings. Výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. 

Fitch sice potvrdila dosavadní hodnocení ČR stupněm AA-, avšak výhled zhoršila. Rating bude snížen, pokud odstřižení od ruského plynu a jeho následky vyvolají recesi, rychlou inflaci a projeví se nepříznivými dopady na ukazatele fiskální kondice. Rating bude zhoršen také v případě, že se vládě Petra Fialy (ODS) nepodaří ozdravit veřejné finance.

Ke svému květnovému rozhodnutí Fitch dospěla na základě snížení očekávaného hospodářského růstu ČR, silných inflačních tlaků a vzestupu rizik souvisejících se závislostí na ruských energiích. Utlumení dopadů inflace a náklady na pomoc Ukrajině podle agentury významně zatíží fiskální výdajová opatření.

Trojici nejvýznamnějších ratingových agentur tvoří Moody's, Fitch a Standard & Poor's.

Hospodaření České republiky v dubnu kriticky zhodnotila i poradenská firma Dun & Bradstreet, když jí snížila rating v kategorii mírného rizika z DB3c na DB3d a zhoršila výhled. Důvodem byla válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku, které vytvářejí mnohonásobná rizika. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...