Azylové domy v Ústeckém kraji jsou všude téměř plné. V pořadnících čekají stovky rodin a počty stále narůstají. Provozovatelé těchto ubytovacích služeb by chtěli kapacity rozšířit, chybí ale peníze. Většinu nákladů nyní pokrývají jen díky dotacím.
Na místo v azylovém domě čekají v Ústeckém kraji stovky rodin
Azylové domy v Ústeckém kraji jsou všude téměř plné (zdroj: ČT24)
Miroslava žije se dvěma dětmi a partnerem v mosteckém Azylovém domě pro rodiny s dětmi tři měsíce. Měli štěstí, v jeho pořadníku ale čeká dalších šedesát rodin. „Dostali jsme se sem kvůli tomu, že jsme bydleli v bytě, ale pan majitel si našel nové nájemníky, tak nás ze dne na den vyhodil. Je to tady dobré, že vám poskytnou takhle pomoc,“ řekla.
Pracovníci seznam čekatelů pravidelně aktualizují a zjišťují, jestli zájem přihlášených rodin stále platí. „My bychom rádi zvýšili kapacitu. Pravdou ale je, že v tuto chvíli nám to jednak prostorové možnosti neumožňují, takže hledáme náhradní prostory, kam bychom se přestěhovali s azylovým domem, ale neumožňují nám to ani finance, protože kraj má uzavřenou základní síť a není možnost tam navýšit kapacitu lůžek,“ popsala situaci vedoucí azylového domu Radka Vlachá.
Většinu azylových domů zřizují města nebo neziskové organizace. Peníze na provoz a navyšování lůžek proto čerpají hlavně z dotací. Jenže ani ty nestačí. „U těch azyláků je síť 819 lůžek, lze navýšit v případě, že nám nějaká jiná služba vypadne. My, když budeme dále přisypávat další služby do té základní sítě, tak bude těch prostředků na ty ostatní čím dál méně,“ uvedl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek (ODS).
Hejtmanství letos dostalo od resortu práce a sociálních věcí na podporu sociálních služeb přes 2,4 miliardy korun – jenže požadavky od neziskových organizací se pohybují okolo tří miliard. „Ministerstvo práce a sociálních věcí jim na zajištění sociálních služeb pravidelně poskytuje dotace. Celkové alokované prostředky každoročně rostou, pro letošní rok je vyčleněno rekordních 26,4 miliardy korun. Další prostředky je možné čerpat například z evropských zdrojů,“ sdělil resort.
Maximální doba pobytu v azylovém domě je rok. Pracovníci tam lidem pomáhají třeba s hledáním zaměstnání nebo radí, jak co nejlépe vyřešit dluhy. Zároveň se snaží naučit je, aby byli schopni bydlet sami jinde i bez jejich pomoci.