Azylový dům

Případů domácího násilí a znásilnění je podle statistik nejvíc za posledních deset let. Policisté také častěji vykazují agresory z domu. Zčásti je to i proto, že oběti více hledají pomoc. Podle odborných studií domácí násilí zažilo až třicet procent žen a deset procent mužů.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Rodiče chlapce a dívky, které měl v neděli odpoledne napadnout v Husinci na Prachaticku muž, podali trestní oznámení. Děti skončily v nemocnici. Podle rodičů je možným pachatelem bývalý starosta obce. Ten se k případu nevyjádřil.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Azylové domy v Ústeckém kraji jsou všude téměř plné. V pořadnících čekají stovky rodin a počty stále narůstají. Provozovatelé těchto ubytovacích služeb by chtěli kapacity rozšířit, chybí ale peníze. Většinu nákladů nyní pokrývají jen díky dotacím.

V České Lípě otevřeli nový azylový dům pro matky a otce s dětmi v nouzi. Výstavba budovy nazvané Českolipský azyl stála necelých osmadvacet milionů korun, zhruba dvě třetiny peněz radnice získala z evropských fondů. Registraci má nová sociální služba otevřenou od října, v těchto dnech se do domu stěhují první klienti.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Zájemců o ubytování v azylových domech přibývá, potvrzují to oslovená zařízení. Čekací doba na lůžka se prodlužuje; stávající klienty se navíc docela často nedaří vracet zpět do běžného ubytování. Důvodem jsou vysoké náklady na bydlení a všeobecné zdražování.

Téměř pět tisíc seniorů v Česku se ročně dozví, že nemají nárok na důchod. Sociálního bydlení je málo, a proto končí v azylových domech nebo na ubytovnách. Řešení našla Armáda spásy v Ostravě. Sama pronajímá byty a v nich pak seniory po dvojicích ubytovává. Ti se složí nejen na nájem, ale podělí se i o domácí práce. V pořadu 168 hodin se shodují: „S jistou střechou nad hlavou jde vše líp.“

Při požáru v objektu sociálního bydlení ve Vidnavě na Jesenicku se ve středu časně ráno zranili obyvatel bytu a dobrovolný hasič. Obyvatel utrpěl zranění poté, co před plameny vyskočil z okna bytu. Oba zranění skončili v péči olomouckých záchranářů. Příčinu požáru i škodu vyšetřovatelé zjišťují. Hasiči ráno likvidovali také další požár, a to v azylovém domě v Hranicích-Slavíči. Evakuováno tam muselo být 23 lidí. Matka a dvě děti byly převezeny do nemocnice kvůli pozorování.

Lidé, kteří nemají stálé bydlení nebo skončili na ulici, to mají těžké. Jejich situaci ještě více komplikuje hrozba covidu-19 a s ní spojená omezení. Podporu nacházejí v Azylovém domě pro lidi bez domova, který patří pod Diecézní charitu Brno. Tamní pracovníci však museli zcela překopat styl práce a nad rámec svých povinností suplují jiné služby, které jsou aktuálně nedostupné. Situace některých lidí bez přístřeší se tak nezlepšuje a jiní se propadají zpět na dno. Pracovníci „azyláku“ se však snaží dál. Současnou situaci lidí bez domova popisuje ve svém článku Karolína Opatřilová.

S nadcházejícím podzimem i zhoršující se situací kolem koronaviru očekávají provozovatelé azylových domů a sociálního bydlení ze strany lidí bez domova větší zájem o ubytování. Ti si ho mohou najít i díky unikátnímu projektu Azylaky.cz. Na jeho webových stránkách najdou podrobnou mapu azylových domů v Česku. Nově na něm teď přibyde i geolokace, díky které by se zájemci k azylovému domu dostali už na jedno kliknutí. Na evropské úrovni žádný podobný projekt takto nefunguje. Web je určen i odborníkům nebo zájemcům z řad veřejnosti, kteří chtějí lidem bez domova pomoci.

Velká města chtějí dostat z ulic lidi bez domova. Podle sociálních pracovníků je riziko šíření nákazy mezi nimi vysoké, nepovoleně se srocují a mnohdy nemají zakrytý obličej. V Praze-Troji vzniklo například stanové městečko a město také hledá možnosti v ubytovnách. Brno objednalo obytné kontejnery a uvažuje o ubytování například v bývalých kasárnách.

V Česku žilo na jaře letošního roku 23 830 bezdomovců, z toho více než dva a půl tisíce dětí. Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak nejméně v Libereckém a Jihočeském kraji. Zhruba polovina bezdomovců žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší. Podle ministerstva práce a sociálních věcí převažují mezi bezdomovci muži.

V Jihlavě přibylo azylových bytů. Nové centrum sociálních služeb jich nabízí šest, další byty jsou pro lidi, kteří se doléčují ze závislostí na alkoholu a drogách. V druhém nejmenším z krajských měst je nyní podle ředitele centra Davida Chlupáčka celkem 43 azylových bytů, poptávka přitom převyšuje nabídku a na umístění lidé čekají až půl roku.

Státní příspěvek na pobyt dětí v klokánku či podobném zařízení by se mohl v příštím roce zhruba o čtvrtinu zvýšit. Místo 22 800 korun by dětské azylové domy mohly měsíčně na dítě dostávat 28 200 korun. Počítá s tím novela o ochraně dětí, kterou připravuje ministerstvo práce. Vyplývá to z materiálu pro vládu o financování zařízení pro okamžitou pomoc (ZDVOP). V Česku funguje 57 těchto domovů s 815 místy. Provozovatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz.

Oproti původním plánům města bude budova bývalého azylového domu v Břeclavi dál sloužit jako ubytovna. Město ji přitom chtělo v květnu zbourat. Provozovat ji bude zatím Oblastní charita Břeclav.

Azylový dům pro matky s nižšími mentálními schopnostmi a jejich děti v Jiřetíně pod Jedlovou se ocitl téměř bez peněz. Na Domov svaté Máří Magdalény se nakonec složila veřejnost. Potíž je ale systémová. Vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. Mnohde proto chybí peníze. Pro 168 hodin natáčela Martina Houdková.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Praha využívala evropské peníze určené na boj s chudobou a sociální začleňování. Konstatoval, že je téměř polovina podpořených projektů neefektivní a celkově nejsou jasné přínosy – i proto, že radnice nestanovila kritéria úspěšnosti. Město závěry NKÚ důrazně odmítlo a zpochybnilo práci kontrolorů.

Čtvrt roku mohli dárci přispívat do veřejné sbírky Nejdřív střecha. Aby totiž mohl program i nadále pomáhat potřebným, museli organizátoři sehnat 200 tisíc korun. Projekt lidem z ulice umožňuje dostat se do azylového domu a následně si vyřídit doklady, zajistit sociální služby nebo sehnat práci – a nyní může běžet dál.

Jednou z možných příčin čtvrtečního požáru azylového domu pro matky či otce s dětmi v Dalově na Olomoucku je podle hasičů dětská hra s ohněm. Při neštěstí zemřelo jedno dítě a další člověk utrpěl zranění. Oheň způsobil škodu zhruba za čtyři miliony korun. Hasiči z hořícího objektu ve čtvrtek odpoledne evakuovali dvacet lidí. Všem už bylo zajištěno náhradní ubytování.

Azylové domy a jiná zařízení pro lidi bez domova ve Zlínském kraji jsou nyní téměř zcela zaplněné. I v případě zcela vytížené kapacity azylových domů však mohou lidé bez přístřeší přečkat mrazivé noci v noclehárnách či takzvaných sedárnách.