BLOG: Pandemie dopadá i na lidi bez domova. Některé služby pro ně jsou nedostupné

Lidé, kteří nemají stálé bydlení nebo skončili na ulici, to mají těžké. Jejich situaci ještě více komplikuje hrozba covidu-19 a s ní spojená omezení. Podporu nacházejí v Azylovém domě pro lidi bez domova, který patří pod Diecézní charitu Brno. Tamní pracovníci však museli zcela překopat styl práce a nad rámec svých povinností suplují jiné služby, které jsou aktuálně nedostupné. Situace některých lidí bez přístřeší se tak nezlepšuje a jiní se propadají zpět na dno. Pracovníci „azyláku“ se však snaží dál. Současnou situaci lidí bez domova popisuje ve svém článku Karolína Opatřilová.

V azylovém domě Charity jsou lůžka pro 30 lidí, z toho 24 mužů a šest žen. „Běžně naše klienty ještě doprovázíme na úřady a do různých ambulantních služeb, jako je dluhová poradna nebo třeba poradna pro lidi, kteří nadužívají alkohol. Poté s nimi hodnotíme, zda se někam posouvají, co dělat dál, jak vše naplánovat. V této době to ale není možné. Celá struktura se rozpadá. Pro lidi bez domova je přitom důležité mít režim, docházet v konkrétní čas na schůzku,“ popisuje současný stav sociální pracovník Jaromír Strahovský.

Podle něj má v Brně Charita oporu v Renadi, kde pomáhají lidem se závislostmi ambulantně. Tato služba však není pro každého.

  • Autorka textu je produkční Diecézní charity Brno. 

Léčebny a nemocnice říkají „ne“

Pracovníci azylového domu suplují i psychologickou pomoc. „Měli jsme tu třeba psychicky narušeného klienta, který ohrožoval mé kolegy. Nakonec ho odmítla odvézt i záchranka a vrátili nám ho zpátky,“ říká Strahovský.

V nouzovém režimu nyní fungují i další organizace a státní správa. Třeba na úřadu práce klienti vhazují různé dokumenty a žádosti do schránky, ale nemají zpětnou vazbu.

„Nic se neděje a netušíme ani, která konkrétní pracovnice má našeho klienta na starosti, abychom se s ní mohli domluvit. Přitom se snažíme vyřešit záležitosti, které naše klienty pálí nejvíc, třeba hmotné zabezpečení nebo následné bydlení,“ přibližuje Strahovský.

Kladné rozhodnutí. I to je radost

To vše se na obyvatelích azylového domu podepisuje. Někteří jsou komunikativní a drží se, mnozí se ale stáhli do sebe. Podle Strahovského jsou úzkostní, zůstávají zavření na pokoji nebo u televize, nechtějí se družit. To, že od nich má menší zpětnou vazbu a že se jejich situace nelepší, je pro něj někdy skličující, a proto se s kolegy upíná k dílčím krokům svých svěřenců.

„Třeba když se odhodlají, nebo dokonce i pokusí zkontaktovat svoje příbuzné. Z každého jejich kladného rozhodnutí máme radost,“ snaží se na věc podívat z lepší stránky. I přes to, že podpora nyní chybí, pracovníci azylového domu se nevzdávají a snaží se dál. „Bereme to na sebe. A nehroutíme se, že bychom to nezvládli,“ míní Strahovský.

Kromě azylového bydlení Diecézní charita Brno poskytuje lidem bez přístřeší také pomoc v denním centru, kde se najedí, osprchují, vymění si oblečení a mohou se i poradit. Dále mohou dočasně přespávat v noclehárně. Přes zimu pro ně Charita otevírá krizové centrum, kde přečkají noc v bezpečí a teple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 27 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...