BLOG: Pandemie dopadá i na lidi bez domova. Některé služby pro ně jsou nedostupné

Lidé, kteří nemají stálé bydlení nebo skončili na ulici, to mají těžké. Jejich situaci ještě více komplikuje hrozba covidu-19 a s ní spojená omezení. Podporu nacházejí v Azylovém domě pro lidi bez domova, který patří pod Diecézní charitu Brno. Tamní pracovníci však museli zcela překopat styl práce a nad rámec svých povinností suplují jiné služby, které jsou aktuálně nedostupné. Situace některých lidí bez přístřeší se tak nezlepšuje a jiní se propadají zpět na dno. Pracovníci „azyláku“ se však snaží dál. Současnou situaci lidí bez domova popisuje ve svém článku Karolína Opatřilová.

V azylovém domě Charity jsou lůžka pro 30 lidí, z toho 24 mužů a šest žen. „Běžně naše klienty ještě doprovázíme na úřady a do různých ambulantních služeb, jako je dluhová poradna nebo třeba poradna pro lidi, kteří nadužívají alkohol. Poté s nimi hodnotíme, zda se někam posouvají, co dělat dál, jak vše naplánovat. V této době to ale není možné. Celá struktura se rozpadá. Pro lidi bez domova je přitom důležité mít režim, docházet v konkrétní čas na schůzku,“ popisuje současný stav sociální pracovník Jaromír Strahovský.

Podle něj má v Brně Charita oporu v Renadi, kde pomáhají lidem se závislostmi ambulantně. Tato služba však není pro každého.

  • Autorka textu je produkční Diecézní charity Brno. 

Léčebny a nemocnice říkají „ne“

Pracovníci azylového domu suplují i psychologickou pomoc. „Měli jsme tu třeba psychicky narušeného klienta, který ohrožoval mé kolegy. Nakonec ho odmítla odvézt i záchranka a vrátili nám ho zpátky,“ říká Strahovský.

V nouzovém režimu nyní fungují i další organizace a státní správa. Třeba na úřadu práce klienti vhazují různé dokumenty a žádosti do schránky, ale nemají zpětnou vazbu.

„Nic se neděje a netušíme ani, která konkrétní pracovnice má našeho klienta na starosti, abychom se s ní mohli domluvit. Přitom se snažíme vyřešit záležitosti, které naše klienty pálí nejvíc, třeba hmotné zabezpečení nebo následné bydlení,“ přibližuje Strahovský.

Kladné rozhodnutí. I to je radost

To vše se na obyvatelích azylového domu podepisuje. Někteří jsou komunikativní a drží se, mnozí se ale stáhli do sebe. Podle Strahovského jsou úzkostní, zůstávají zavření na pokoji nebo u televize, nechtějí se družit. To, že od nich má menší zpětnou vazbu a že se jejich situace nelepší, je pro něj někdy skličující, a proto se s kolegy upíná k dílčím krokům svých svěřenců.

„Třeba když se odhodlají, nebo dokonce i pokusí zkontaktovat svoje příbuzné. Z každého jejich kladného rozhodnutí máme radost,“ snaží se na věc podívat z lepší stránky. I přes to, že podpora nyní chybí, pracovníci azylového domu se nevzdávají a snaží se dál. „Bereme to na sebe. A nehroutíme se, že bychom to nezvládli,“ míní Strahovský.

Kromě azylového bydlení Diecézní charita Brno poskytuje lidem bez přístřeší také pomoc v denním centru, kde se najedí, osprchují, vymění si oblečení a mohou se i poradit. Dále mohou dočasně přespávat v noclehárně. Přes zimu pro ně Charita otevírá krizové centrum, kde přečkají noc v bezpečí a teple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 23 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...