V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.
Krizi dostupného bydlení má pomoci řešit novela zákona, zatím ale na ní nepanuje shoda
3 minuty
Události v regionech: Řešení bytové nouze na Plzeňsku
Mezi nízkopříjmové rodiny patří například i Lucie Klimplová se svým rok a půl starým synem. Žije bez partnera, a tak počítá každou korunu. „Já mám jenom rodičák 7307 korun a přídavky 830 korun. Když on (otec dítěte) pošle alimenty, tak tři tisíce,“ popsala samoživitelka z Domova svaté Zdislavy, který zřizuje Městská charita Plzeň.
Problém je ale v tom, že v azylovém domě může být jen do letošního září. Proto už teď shání nové bydlení. „Mám registraci na městě. Teď se čeká, jestli se rozhodnou pro mě, nebo pro jiné. Na podnájem se nechytám, protože na něj nemám. Majitelé vlastně ani nechtějí matku samoživitelku na rodičáku,“ říká.
Právě na takové případy se v Plzni nejčastěji výstavba nových městských bytů zaměřuje. Například ve čtvrti Malesice jich přibude do dvou let jedenáct. „Dnes vlastníme tři procenta celkového bytového fondu v Plzni. Chtěli bychom do roku 2050 dosáhnout osmi procent, což znamená výstavbu 4300 bytů,“ vysvětlila radní pro oblast bytovou Světlana Budková (STAN).
Rychlost výstavby nových bytů ale v tuto chvíli poptávce nestačí. Lidem proto zatím pomáhají neziskové organizace, které fungují i jako garanti pro majitele bytů, kteří se obávají, že jim nájemníci přestanou platit. „Máme více než devadesátiprocentní úspěšnost v tom, že si lidé bydlení udrží,“ sdělil ředitel spolku Ledovec a iniciátor projektu Housing First Petr Moravec.
Děti v ústavní péči stojí víc, než když mají adekvátní bydlení se svou rodinou
Podobné garanty a kontaktní místa, která budou evidovat volné byty a žadatele, chce vytvořit i vláda v rámci návrhu zákona na podporu bydlení. „Neřešení bytové nouze stojí vládu obrovské množství peněz. Umisťovat děti do ústavní péče je výrazně nákladnější, než jim dát adekvátní domov. Bavíme se o šedesáti tisících měsíčně na jedno dítě,“ řekl mluvčí iniciativy Za bydlení Mikoláš Opletal.
Na podrobnostech se ale zatím vláda neshodne. Což by měla, protože jinak přijde o deset miliard korun z Národního plánu obnovy. „Zároveň čím dřív ten zákon bude fungovat, tím dříve budeme moct pracovat i s tím, že 1,6 milionu lidí může být ohroženo v nějaké fázi svého života, třeba ztrátou bydlení. Alarmující je rostoucí příspěvek na bydlení, který už teď vyplácíme ve výši osmnácti miliard v tomto roce,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Řadu výhrad měli zástupci samospráv, a to Svazu měst a obcí a Asociace krajů, a i tady jsme si chtěli dát víc času na nové jednání a na to, abychom si ty výhrady vyříkali,“ vysvětlil premiér Petr Fiala (ODS). Samotná novela by měla začít platit v polovině příštího roku.
