Sociální bydlení strana 2 z 2

Ve Zlíně vznikla petice proti výstavbě bytů sociální rehabilitace, které mají vzniknout v městské části Letná. Žít by v nich měli lidé s duševní nemocí. Upozornil na to Český rozhlas, podle kterého je na petici již 500 podpisů.

Vedení Brna nenaváže na projekt předchozí koalice nazvaný Rapid Re-housing, v němž dostalo byt padesát rodin s dětmi v nouzi. Řekla to brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní projekt skončil, ale rodiny, které se osvědčily, mohou v bytech zůstat. Brno se chce namísto toho hlásit ve výzvách ministerstva práce a sociálních věcí, které nabízí peníze na projekty pro ukončování bezdomovectví jednotlivců a také rodin. Rozhodnutí překvapilo exnáměstka primátora Matěje Hollana z hnutí Žít Brno, které s projektem přišlo.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Praha využívala evropské peníze určené na boj s chudobou a sociální začleňování. Konstatoval, že je téměř polovina podpořených projektů neefektivní a celkově nejsou jasné přínosy – i proto, že radnice nestanovila kritéria úspěšnosti. Město závěry NKÚ důrazně odmítlo a zpochybnilo práci kontrolorů.

Vláda stihne do konce roku připravit zákon o dostupném bydlení, ve kterém bude řešit nejen extrémní bytovou nouzi, ale také nájemní a družstevní bydlení. Zavázala se k tomu místopředsedkyně poslaneckého klubu sociálních demokratů Kateřina Valachová. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová je však skeptická. Nevěří, že kabinet stihne zákon připravit včas tak, aby ho mohla sněmovna projednat ještě před volbami. Chce proto začít s vlastní iniciativou. Obě političky diskutovaly v pořadu Události, komentáře.

V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich přes 20 tisíc dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Brněnský projekt Rapid Re-housing se městu finančně vyplatil, za rok ušetřilo asi 1,5 milionu korun, ukazuje nová studie Ostravské a Masarykovy univerzity. Brno nabídlo v roce 2016 padesáti vylosovaným rodinám v nouzi městské byty se sníženým nájemným. Drtivá většina z nich po roce prodloužila smlouvu a 78 procent z nich nemělo žádný dluh. K pozitivům pak patří také zlepšení zdravotního stavu matek.

Zákon o sociálním bydlení byl jedním z velkých témat loňských sněmovních voleb. ANO ho slibovalo, ale nakonec zřejmě vůbec nebude. Nic na tom nezměnila ani výzva odborů a některých neziskových organizací premiéru Andreji Babišovi (ANO). K jeho zářijovému odmítnutí zákona se připojila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V 90' ČT24 řekla, že zákon není potřeba, věří, že obce budou sociální bydlení vytvářet dobrovolně, když jim dá vláda k dispozici peníze.

Ukončit bezdomovectví rodin v Brně chtějí tamní radní. V úterý vzali na vědomí plán, podle kterého město do roku 2025 poskytne bydlení stovkám rodin, kterým hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou. Definitivní zelenou ale ambiciózní sociální projekt ještě nedostal, radní totiž chtějí vyřešit také nedostatek bydlení pro mladé i seniory.

Už 75 rodinám z takzvaných bezdoplatkových zón úřady nevydaly doplatek na bydlení. Nejčastěji tuto dávku nedostali obyvatelé Mostu. Vyplývá to ze statistiky, kterou České televizi poskytl Úřad práce České republiky. V Mostě se bezdoplatkové zóny navíc brzy rozšíří a bude do nich spadat až 75 procent bytů. Dávky na bydlení omezilo už na 30 českých měst.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stáhne návrh dosavadní ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) na snížení příspěvků na bydlení. Řekl to její nástupce Petr Krčál (ČSSD), podle kterého je návrh příliš tvrdý. Navíc si myslí, že by se na dávky nemělo sahat, dokud nebude zákon o sociálním bydlení. Ministr věří, že se jej tentokrát již podaří prosadit. Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál byl hostem Interview ČT24.

Ministerstvo práce zmírnilo své návrhy na citelné snížení dávek na bydlení početným rodinám a obyvatelům ubytoven. Dál ale počítá s menšími částkami a zmenšením okruhu lidí, kteří by měli mít na pomoc nárok. Vedení resortu s novelami, které vyvolaly kritiku odborníků, radnic, krajů, odborů i některých politiků, dál počítá. Návrh teď posuzuje legislativní rada vlády.

Stát se opět pokouší zajistit bydlení pro chudé prostřednictvím sociálních bytů i celých domů. O konkrétní podobě se zatím nezmiňuje a odmítá tvrzení, že chce ve velkém rozvinout vsetínský projekt bydlení v kontejnerech za městem. Zároveň chce stát na sociální bydlení využít evropské peníze, které však dá obcím či neziskovým organizacím. Ty budou mít za úkol udržet sociální bydlení celá dvě desetiletí.

Z Kladna se - alespoň podle kritiků - stalo „ghetto“. Vedení města využilo novou zákonem danou možnost vyhlásit ve městech oblasti, kde se nevyplácejí doplatky na bydlení nově přišedším lidem – a v Kladně zahrnula tato oblast celé území města. Podle odpůrců uvedeného kroku tím fakticky vyhlásili město sociálně vyloučenou lokalitou. Ostatně i zákon, díky kterému lze sociálně vyloučené lokality bez doplatků na bydlení vyhlásit, čelí silné kritice – z řad neziskových organizací, ale i od senátorů. Obávají se, že se problémy související s obchodem s chudobou nezmenší, ale naopak zhorší.

Sociální bydlení bylo před volbami jedním ze zaklínadel politických stran. Ty přitom předchozí návrh zákona, který měl sociální byty zavést, pohřbily. Druhý pokus bude jedním ze zásadních úkolů nové ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). V pořadu Interview ČT24 řekla, že je třeba, aby bylo zajišťování sociálního bydlení pro obce povinné, zároveň chce zúžit cílovou skupinu.