Vedení Brna nenaváže na projekt předchozí koalice nazvaný Rapid Re-housing, v němž dostalo byt padesát rodin s dětmi v nouzi. Řekla to brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní projekt skončil, ale rodiny, které se osvědčily, mohou v bytech zůstat. Brno se chce namísto toho hlásit ve výzvách ministerstva práce a sociálních věcí, které nabízí peníze na projekty pro ukončování bezdomovectví jednotlivců a také rodin. Rozhodnutí překvapilo exnáměstka primátora Matěje Hollana z hnutí Žít Brno, které s projektem přišlo.
Zastupitelstvo Brna v úterý schvalovalo zprávu k pilotnímu projektu, v němž rodiny bez bydlení dostaly 50 bytů. Zprávu schválilo 41 zastupitelů, čtyři byli proti a čtyři se zdrželi. Zároveň 52 zastupitelů rozhodlo, že se bude každého půl roku předkládat zpráva, jak si tyto rodiny vedou.
Podle Vaňkové pilotní projekt pro zabydlování 50 rodin skončil. „V tuto chvíli nezamýšlíme, že bychom podobný projekt iniciovali s dalšími rodinami. Stávající rodiny budeme sledovat. Ty, které se osvědčily, zůstávají v těch bytech nadále bydlet, ale už to nepodléhá režimu projektu,“ uvedla Vaňková. Kromě přidělení bytu byla v projektu podstatná práce sociálních pracovníků, kteří lidem pomáhali, aby zvládali platby spojené s bytem a podobně.
Zabydlování spustilo minulé vedení
Brno se ale projektů na pomáhání lidem v nouzi nezříká. Chce usilovat o peníze z ministerstva, jehož program má pomoct najít ohroženým lidem bydlení. „Město se bude o peníze snažit, ale netýká se to zabydlování rodin s dětmi, ale obecně sociálně znevýhodněných osob,“ poznamenala Vaňková.
Její náměstek Robert Kerndl (ODS) uvedl, že projekt Rapid Re-housing jako takový pokračovat nebude, ale o byt se mohou hlásit i rodiny s dětmi v nouzi splňující parametry, pokud město bude čerpat peníze z nových vypsaných výzev ministerstva. „Budeme to projednávat na sociální komisi, potom to půjde do rady a potom do zastupitelstva,“ dodal Kerndl.
Hollan je z rozhodnutí překvapený. „Primátorka i náměstek mi slibovali, že projekt bude pokračovat a ukončování bezdomovectví rodin je pro ně zásadní,“ uvedl Hollan. Podle něj se to sice dalo čekat, ale považuje to za odchylku toho, co politici říkali.
Rodiny se začaly do bytů stěhovat postupně od druhé půli roku 2016. Ze závěrečné zprávy k projektu vyplynulo, že po roce si většina rodin bydlení udržela, v důsledku projektu děti nemusely být v ústavní péči, v azylovém bydlení, u rodin kleslo i riziko stěhování, riziko hospitalizace a zlepšil se stav matky jako hlavy rodiny. Jen u části rodin bylo třeba řešit finanční problémy.
Pomáhal i podpůrný fond
Podle Kerndla bylo možné po roce prodloužit smlouvu na byt 48 rodinám, nyní je jich 46 a ohrožených je dalších šest rodin. Pokud nezaplatí dluhy, zbude z původních 50 celkem 40 rodin. Celková výše dlužné částky se pohybuje kolem 450 tisíc korun plus dalších 250 tisíc korun za tři byty, které už byly odevzdány kvůli neplnění podmínek. Část dluhů vzniká, protože domácnosti platí po splatnosti, bezmála polovina dluží částku menší než 10 tisíc a některé rodiny uzavřely splátkový kalendář, který plní.
Štěpán Ripka z výzkumného týmu Ostravské univerzity, který se projektem zabýval, uvedl, že existoval podpůrný fond ze soukromých zdrojů, který lidem jednorázově pomohl v době, kdy se měla prodlužovat smlouva. Podmínkou prodloužení totiž byla bezdlužnost na nájmu. Devíti rodinám poskytl fond jednorázově darem částku kolem čtyř tisíc korun, celkem necelých 40 tisíc korun.
S pilotním projektem Rapid Re-housing přišlo v minulé koalici hnutí Žít Brno. Tehdy koalici vedlo hnutí ANO, nyní koalici vede ODS; ANO je v opozici a Žít Brno se do městského zastupitelstva nedostalo. Žít Brno přitom ještě za působení v koalici navrhovalo akční plán, který měl do osmi let vymýtit v Brně bezdomovectví.
