Z Kladna se - alespoň podle kritiků - stalo „ghetto“. Vedení města využilo novou zákonem danou možnost vyhlásit ve městech oblasti, kde se nevyplácejí doplatky na bydlení nově přišedším lidem – a v Kladně zahrnula tato oblast celé území města. Podle odpůrců uvedeného kroku tím fakticky vyhlásili město sociálně vyloučenou lokalitou. Ostatně i zákon, díky kterému lze sociálně vyloučené lokality bez doplatků na bydlení vyhlásit, čelí silné kritice – z řad neziskových organizací, ale i od senátorů. Obávají se, že se problémy související s obchodem s chudobou nezmenší, ale naopak zhorší.
Bezdoplatková zóna v Kladně. Podle kritiků se celé město prohlásilo za sociálně vyloučenou lokalitu
Události v regionech: Kladno vyhlásilo sociálně vyloučenou lokalitou celé město, říkají odpůrci bezdoplatkové zóny (zdroj: ČT24)
Možnost nevyplácet doplatky na bydlení lidem, kteří se přistěhují do deklarované „lokality se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů“, zavádí novela zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Cílem by mělo být omezení obchodu s chudobou, kdy majitelé domů, které jsou často ve špatném stavu, inkasují tučné nájemné. Většina peněz přitom jde ze státního, a situace nájemníků se tak jen zhoršuje.
Podle vedení kladenského magistrátu bylo nutné prohlásit za bezdoplatkovou oblast celé město. Zástupci města to zdůvodnili výskytem mnoha lidí ohrožených sociálním vyloučením, rozsahem kriminality, počtem ubytoven, množstvím exekucí a dalšími důvody.
Podle primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) lze právě tímto opatřením omezit obchodování s dávkami nejen v ubytovnách, ale i v dalších nemovitostech ve městě.
Není to ovšem tak, že by v celém Kladně byl jeden vybydlený dům s extrémně drahým nájemným vedle druhého. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) přiznal, že jde spíše o preventivní opatření. „Když to uděláte jenom na jednotlivé lokality, jenom přesunete byznys s chudobou do těch lokalit, kde to ještě není,“ řekl.
Skutečně problematická jsou v Kladně pouze některá místa, například panelový dům v Holandské ulici. „Jedním z největších problémů byl neustálý nepořádek kolem kontejnerových stání i kolem celého domu,“ uvedla mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková.
Podle kritiků se ale Kladno tímto krokem prohlásilo ghettem. Opatření podle jeho odpůrců neřeší příčiny sociálního vyloučení, může snížit ceny nemovitostí ve městě a může znemožnit proplácení dávek i těm, kteří je nezneužívají.
Kladno pravděpodobně pojalo možnost opatření tou nejabsurdnější formou. Navrhlo vyhlášení celého území města za ghetto. Myslím si, že obyvatelé Kladna nemají představu, že žijí v ghettu.
Opatření ještě může přezkoumat a případně zrušit krajský soud. Podnět k přezkoumání mohou dát majitelé nemovitostí v Kladně, kteří neuspěli s námitkami.
Problémové rodiny, ale i důchodci a matky samoživitelky
Podle organizace Člověk v tísni se doplatky v současnosti týkají pěti procent obyvatel téměř sedmdesátitisícového Kladna. Nejde ovšem pouze o problémové rodiny, ale i o důchodce nebo matky samoživitelky.
Konkrétně jdou doplatky asi do 850 domácností, tedy zhruba 3500 lidí. Jen 200 obyvatel je ale nezbytně potřebuje a nebylo by schopno jinak zaplatit nájem. Výše doplatku se tedy výrazně liší, může jit například o dva, ale i o deset tisíc korun každý měsíc.
Doplatek na bydlení v Kladně
Nové pravidlo se nevztahuje na lidi, kteří doplatek již dostávají. Kdo se ale přestěhuje, nárok na něj ztratí. „Musí počítat s tím, že doplatek na bydlení v novém bytě jim nebude přiznaný,“ podotkla Petra Hrubá z Člověka v tísni.
Platí to i pro ty, kteří by se stěhovali v rámci města. Kdo by si třeba našel práci a z ubytovny se chtěl přestěhovat do vlastního podnájmu, o příspěvek přijde.
Ripka: Je to válka proti chudým
Platforma pro sociální bydlení tvrdí, že zavedením celoplošného kladenského „ghetta“ dosáhne vedení města přesného opaku toho, co deklaruje. Štěpán Ripka z platformy upozornil, že se 80 procent doplatků na bydlení v Kladně vyplácí do bytu, nejde tedy o onen příslovečný byznys s chudobou, kdy šly státní peníze přímo majitelům bytů.
„Co dnes vidíme, je spíše válka proti chudým lidem. Když si města prolobbují, že příště budou moci třeba zastavit důchody na svém území, tak to udělají,“ míní. Kladenským Ripka doporučil, aby raději využili dotace na vytvoření sociálního bydlení, terénní sociální služby a prevenci.
Kladenský magistrát však Ripkova čísla odmítá. „Drtivá většina příspěvků na bydlení míří majitelům nemovitostí, nikoliv nájemcům,“ uvedl Ladislav Pavlík z tiskového oddělení magistrátu. Zároveň úřad slibuje, že k lidem, kteří nemají peníze na nájem, bude v budoucnu přistupovat individuálně.
Petra Hrubá z Člověka v tísni se naopak obává, že třísky, které létají z káceného lesa, se zaseknou právě do samoživitelek nebo starých lidí. „Počítáme s tím, že se tyto situace budou dít,“ řekla pracovnice humanitární organizace.
Omezení platí i v jiných městech, ale nikde plošně
Kladno není jediné město, které se rozhodlo zákonnou možnost využít. Je ale jediné, které se prohlásilo za jedno velké „ghetto“.
Bohumín vyhlásil tři sociálně vyloučené lokality. Další vznikly na severozápadě Čech – například v Chodově na Sokolovsku se opatření týká asi stovky domácností v oblasti mezi ulicemi Hlavní, Boženy Němcové a náměstím ČSM.
„Do té lokality se během posledního roku přistěhovali lidé, kteří v Chodově nikdy nebydleli. Jsou to problémoví lidé a zejména nepřišli do Chodova, protože by tu chtěli bydlet, pracovat a vzdělávat svoje děti. Přišli jenom proto, že dostali možnost pomocí doplatku na bydlení tady bydlet - z Ústecka, dokonce z Ostravska. Ti lidé podle mě ani nevěděli, do jakého města se stěhují,“ vysvětlil starosta Chodova Patrik Pizinger (HNHRM).
Most považuje za sociálně vyloučenou šestici sídlišť, Jirkov má dvě problémové oblasti bez doplatků. V Sokolově sice uvažovali o celoplošném vyhlášení, nakonec se ale omezení dotklo také pouze tří konkrétních lokalit.
Oblasti, ve kterých se nevyplácejí doplatky na bydlení
O tom, zda radnicím současná možnost vyhlásit oblasti bez doplatků na bydlení zůstane, ovšem bude rozhodovat Ústavní soud. Obrátila se na něj dvacítka senátorů. „Byl popřen obecný princip rovnosti. Zároveň je to ustanovení v rozporu se svobodou pobytu a pohybu a zasahuje i do svobody podnikání,“ je přesvědčena senátorka Renata Chmelová (nestr. za KDU-ČSL).
Podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který v horní komoře zastupuje právě Kladno, „není
přijatelné, aby v Berouně občan nárok měl a na Kladně se člověk ve stejné
situaci k pomoci nedostal“. Dodal, že pomoc v hmotné nouzi garantuje Listina základních práv a svobod a zákon žádné výjimky neumožňuje.
Letos vyplatil stát na doplatcích na bydlení téměř dvě a čtvrt miliardy korun. Domácnosti ve Středočeském kraji čerpaly 221 milionů korun, což je třetí nejvyšší částka v rámci republiky.
Doplatky na bydlení v r. 2017