Ministerstvo práce zmírnilo své návrhy na citelné snížení dávek na bydlení početným rodinám a obyvatelům ubytoven. Dál ale počítá s menšími částkami a zmenšením okruhu lidí, kteří by měli mít na pomoc nárok. Vedení resortu s novelami, které vyvolaly kritiku odborníků, radnic, krajů, odborů i některých politiků, dál počítá. Návrh teď posuzuje legislativní rada vlády.
Smyslem novely je snížit přemrštěné ceny nájmů pro potřebné a získat nad penězi na bydlení větší kontrolu. Ministerstvo toho chce dosáhnout třeba tím, že plánuje snížit doplatek na bydlení z osmdesáti na šedesát procent z normativních nákladů, které každý rok podle cen nájmů a energií stanovuje vláda. Původně počítalo se snížením dokonce na padesát procent normativu. Zavést by se měly také důslednější kontroly v domácnostech a jasně vyčlenit ceny energií.
„Nedocházelo k zúčtování obrovských záloh za energie. I takovým způsobem obcházeli majitelé bytů pravidla, a to chceme odstranit,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO).
Původně se měl snížit také příspěvek početným rodinám, čtyři členové a víc by dostali maximálně dávku jako tříčlenná domácnost. Tento plán z novely vypadl. Přísnější posuzování a omezení nároku na pomoc ale v normě zůstává.
Designovaný premiér normu podporuje. „Je to opatření proti šmejdům a obchodníkům s chudobou, kteří dovážejí ze Slovenska lidi na sídliště v Janově,“ říká Andrej Babiš.
Novela podle kritiků vyžene na ulici stovky lidí
Proti návrhu se však postavil Svaz měst a obcí i Platforma pro sociální bydlení. Víc než 40 poslanců ze čtyř sněmovních stran (Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN) svolává kvůli novele na příští týden mimořádnou schůzi sněmovny.
„Například mamince samoživitelce se dvěma dětmi na rodičovském příspěvku na Praze 7, která dává za bydlení 11 tisíc korun měsíčně, zbývá nyní 7400 korun na měsíc na ostatní výdaje. Po té novele by jí zbylo 4800 korun. Vůbec nerozumím tomu, jak má tohle vyřešit obchod s chudobou,“ říká poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Odborníci varují, že by bez střechy nad hlavou mohly skončit stovky lidí a situace dalších tisíců domácností by se mohla výrazně zhoršit. „Taková změna by způsobila zvýšení počtu lidí v bytové nouzi. Znamenala by kolaps obcí v kapacitě podpory svých občanů, protože najednou by bylo na ulici 13 a půl tisíce lidí a znamenala by kolaps úřadu práce,“ myslí si Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.
Toho, že lidé z ubytoven skončí na ulici, se obávají i poslanci, kteří svolali mimořádnou schůzi. „Není přece možné změnit parametry tak zásadně, jak se to chystá, bez toho, aby ministerstvo vědělo, jak to pomůže těm lidem,“ říká místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
S novelou mají problém i zástupci dalších stran. „Zasáhne to ty sociální skupiny, které se neumí bránit, třeba seniory,“ říká poslanec za ODS Jan Bauer. „Bez nabídky bydlení je jakýkoliv zásah do doplatkového systému spíše škodlivý,“ uvažuje místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Nemáme žádné dostupné nájemní ani obecní bydlení. Nemáme neziskový družstevní bytový fond,“ přitakává poslankyně ČSSD Kateřina Valachová.
Hnutí SPD návrh vítá, není ale podle něj komplexní. „My navrhujeme, aby se zastropovaly doplatky na bydlení na základě cenové mapy,“ vysvětluje předseda SPD Tomio Okamura.
Podle Čižinského je nutné nejprve přijmout zákon o sociálním bydlení. „Ten se musí projevit tak, že lidé, kteří přijdou o bydlení, budou mít kam jít. Až potom je teprve možné upravovat tu podporu,“ říká.
Úřad práce v současnosti vyplácí dva typy dávek na bydlení. Jednu nazývá příspěvek a druhou doplatek. Příspěvek pomáhá rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy. Doplatek je pak určený pro ty, kteří by ani s příspěvkem nedosáhli na životní minimum.
Na příspěvcích stát za květen vyplatil přes víc než půl miliardy korun ve 160 tisících dávek. Doplatků odeslal zhruba 44 tisíc v hodnotě 165 milionů korun. Množství i objem těchto dávek je menší než loni.
