V Ústí nad Labem po desítkách ubývají lidé, kteří pobírají doplatek na bydlení. Jde zřejmě o důsledek vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území města. Radnice si krok, kterým obhajuje boj proti obchodu s chudobou, chválí. Pozitivně opatření vnímají politici i z dalších měst, kde bezdoplatkovou zónu vyhlásili. Nevládní organizace ale upozorňují, že se problém jenom přesouvá jinam.
Města si pochvalují bezdoplatkové zóny. Tím se ale problém neřeší, varuje Institut pro sociální inkluzi
8 minut
UvR: V Ústí nad Labem ubývá lidí s doplatkem na bydlení. Přesto se tam lidé stěhují
V ústeckých Předlicích se nevyplácí doplatky na bydlení už zhruba rok, v březnu se pak nařízení rozšířilo na celé Ústí nad Labem. Od té doby ubylo přes 220 lidí, kteří dávku pobírali. Z města ale zřejmě neodešli, jen se přestěhovali jinam a tím ztratili na dávku nárok. V bezdoplatkové zóně, za kterou je vyhlášeno celé město, o jednu ze dvou dávek na bydlení přijdou všichni, kteří se nově přistěhují, i kdyby jen z jedné čtvrti do druhé.
Jednou z nich je Drahomíra Mirglová, která žije v Předlicích už roky. Teď se ale musí přestěhovat o ulici dál. „Vyhazují mě kvůli tomu, že se promočila pračka,“ stěžuje si žena, která přesunem přijde o doplatek.
Doplatek na bydlení v Ústí nad Labem
Statistiky počtu nových žáků ústeckých škol naznačují něco jiného než údaje o klesajícím počtu vyplácených dávek: bezdoplatková zóna lidi od stěhování do města neodrazuje. „Žáci přichází hlavně z Ústeckého kraje, potom z dalších krajů nebo také ze Slovenska,“ uvedl ředitel ZŠ Předlice Martin Košnar.
Potvrzují to i předličtí starousedlíci, v poslední době potkávají řadu nových sousedů. České televizi se podařilo s některými přistěhovanými mluvit, na kameru se ale vyjádřit odmítli. Potvrdili ovšem, že na doplatku na bydlení přišli o tisíce korun a některým z nich musí nyní vypomáhat příbuzní.
„Ubývá počet příjemců doplatků, ale ne lidí, kteří potřebují bydlet. Z roku na rok klesá objem vyplacených dávek – také v důsledku vyhlášení bezdoplatkových zón –, ale to neznamená, že se problém řeší. Řešením je jedině vytváření konkurence poskytovatelům současného nuzného bydlení pro lidi, kteří z různých důvodů nedosáhnou na běžné nájmy,“ zdůraznila Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
Počet měst s bezdoplatkovými zónami v krajích
Předlice se zvedají, ale jen vevnitř
Podle vedení města Ústí nad Labem se ale díky vyhlášení bezdoplatkové zóny zastavil růst nájmů ve vyloučených lokalitách. „Měli bychom zájem postupně nemovitosti vykupovat, pokud by nám je dnešní majitelé nabídli,“ plánuje ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO). Některé domy chce město opravit, ty s narušenou statikou zbourat. O koupi prvního domu už magistrát vyjednává.
Že se situace v Předlicích mění, potvrdila i poslankyně a ústecká radní Eva Fialová (ANO), která se na půl roku do takzvaného ghetta přistěhovala. Z okna sice vidí skládku velkoobjemného odpadu a neudržované fasády jiných domů, říká ale, že uvnitř budov jsou často opravené byty. „Předlice se začaly měnit uvnitř nemovitostí. Majitelé jsou neradi označováni za obchodníky s chudobou a chtějí ukázat, že to lze dělat jinak,“ říká Fialová.
Rekonstrukce bytů ale nemusí znamenat pro nájemníky výhru: pokud by se museli kvůli ní odstěhovat, o doplatek na bydlení by tím přišli.
Podle Zieglerové z Institutu pro sociální bydlení by situaci komplexně vyřešil jen zákon o sociálním bydlení. „Tím by mohla obec regulovat, kdo kde bude bydlet a jak budou lokality vypadat. Stát na tom ale nepracuje. Alternativou je vytvářet místní systémy sociálního bydlení, kdy si obec udělá pořádek v tom, jak je na tom její bytový fond nebo komu patří byty ve městě. A dohodnout se majitelům na zárukách, které by jim pokryly rizika, kvůli nimž některé skupiny domácností nepřijímají,“ zdůraznila.
Hlavně se situace nezhoršila, hlásí starostové
Zatím poslední rozšíření bezdoplatkových zón hlásí z Liberce, v pondělí tam byly do zóny zařazeny dva domy ve Vojanově ulici. „Byl zde trvale narušován veřejný pořádek, bylo zde hodně nežádoucích jevů, hodně výjezdů městské i státní policie a vlastně i narušování sousedských vztahů,“ popsal problémy primátor Liberce Jaroslav Zámečník (SLK).
Vyhlášením zóny město zavedlo jako preventivní krok. Už v lednu zkusila radnice zrušit vyplácení doplatků v jednom z místních domů a situace se pak podle primátora zlepšila.
Domy ve Vojanově ulici v Liberci, které jsou součástí bezdoplatkové zóny
Ke stejnému kroku se odhodlává také Kladno, už teď visí návrh na úřední desce. Město se k tomu rozhodlo poté, co krajský úřad zrušil opatření vyhlášené nad celým Kladnem s tím, že má jít jen o vybrané lokality.
Vůbec první bezdoplatkovou zónu vyhlásili v říjnu 2017 v Sokolově na Karlovarsku. Podle vedení města se opatření osvědčilo. „Ne že by došlo k rapidnímu zlepšení situace, ale co je pro nás taky podstatné, nedošlo ke značnému zhoršení. To byl jeden z cílů,“ zdůraznil místostarosta Sokolova Jan Picka (ČSSD).
Jenže to, že si města opatření pochvalují, nemusí podle nevládních organizací znamenat, že se situace jakkokliv zlepšila. „Je to rétorika směrem k voličům. Obce nemají příliš nástrojů, jak to řešit, nemáme zákon o sociálním bydlení. Starostové nakonec musí říct, že to funguje, ale ve skutečnosti to žádné řešení není – a rozhodně ne pro lidi, kteří jsou mimo trh s bydlením a přichází i o to nuzné bydlení, které mají,“ zdůraznila Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
Podle institutu letos využilo možnost vyhlásit bezdoplatkovou zónu už 91 obcí a měst. Nejvíc jich je v Ústeckém kraji, žádnou zónu zatím nehlásí Pardubický a Jihomoravský kraj.
