Na bydlení potřebných doplácí stát ročně 13 miliard korun. Velká část peněz proudí přímo k majitelům bytů a ubytoven, kteří vydělávají na tom, že jejich nájemníky nikdo jiný zrovna nevítá. Problém nově hlásí město Sokolov, kde natáčel reportér pořadu 168 hodin Jan Novák. Za dva měsíce se tam přistěhovalo přes 150 nových lidí, většinou na sociálních dávkách.
Pavel Berka patří v Sokolově mezi největší majitele nemovitostí. Vlastní přes 100 bytů a lidé, kteří letos na jaře do Sokolova přišli, mířili často právě k němu – do takzvaných sociálně vyloučených lokalit včetně ulice Nádražní, kde Berkovi patří 32 bytů.
Zatímco Berka tvrdí, že své byty postupně rekonstruuje, sokolovská radnice si nechala vypracovat od Agentury pro sociální začleňování analýzu, jak jeho byty vypadají ve skutečnosti.
„Byty v lokalitě číslo 2 bývají často v katastrofálním stavu (špinavé stěny, nezařízená elektrifikace, popraskané trubky apod.). Téměř ve všech se přes zimu topí tuhými palivy. Na ohřev vody jsou ve většině bytů nainstalované elektrické bojlery, které ale obyvatelé pro vysokou spotřebu, popřípadě pro nevědomost, jak s nimi zacházet, nepoužívají,“ píše se ve zprávě. Za takové byty mohou nájemníci zaplatit i přes 10 tisíc korun, i když Berka tvrdí, že maximální nájemné včetně poplatků nepřesahuje v Nádražní 7 tisíc korun.
Novinářům přitom Berka ukazuje výstavní byty a tvrdí, že podobně vypadají všechny. „Oni tvrdí, že žijete jak opice, bez záchodů, bez van a takový, tak jim chci ukázat vaše dva byty, ty jsou hezký, ne? Řeknu, že to není pravda, když město tvrdí, že jsou byty podprůměrné,“ řekl Berka nevědomky na zapnutý mikrofon.
Hluk, špína a potkani
Příchozí nájemníci vadí starousedlíkům, radnici i místní policii. „S Berkou přišli noví podnájemníci, na které i ti staří, kteří tady bydleli a které už jsme zcivilizovali, začali nadávat a stěhovali se pryč,“ tvrdí předseda Bytového družstva Nádražní Stanislav Slaný.
Starousedlíkům vadil hluk a špína. „V podstatě ani není ochoten a schopen zajistit pro rodiny dostatek odpadních nádob. Takže se okolo povalují odpadky a tím se živí potkani, kteří nám pak podhrabávají silnici,“ stěžuje si Slaný.
O reakcích sousedů se Berka bavit nechce. „Složitá otázka. Osobně jsem nemluvil s nikým z nich,“ řekl. Podle něj místním lidem vadí to, když si jeho nájemníci sednou před domy, i to, když zůstanou zavření doma.
Nápravu nesjednali městští policisté, podle kterých na nově příchozí neplatí pokuty, ani město. „Co je na tom nejhorší, je, že on nedělá nic protizákonného. Berka dělá jenom to, co mu umožňuje legislativa. A jestli mu jeho svědomí nebrání v tom zvát sem ty lidi, dávat jim nájemné, tak je to opravdu hodně špatně. Jak pro majoritu, tak pro ty lidi, kteří jsou v nějaké existenční nouzi,“ myslí si místostarostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO).
„Když je neubytuju já, město jim byty nedá a lidé skončí na ulici. Takže se v Sokolově zvedne akorát vlna bezdomovectví. To nevím, jestli je úplně ideální,“ brání své podnikání Berka.
Zisky z ubytoven má omezit nový zákon, schválit ho ale poslanci nejspíš nestihnou
Pavel Berka koupil 3 domy s 32 byty za 6,5 milionu korun. Krom toho vlastní ještě dalších 30 bytů ve zbývajících 2 vyloučených oblastech v Sokolově. Drtivá většina nájemníků pobírá sociální dávky. Analýza města spočítala, že Berka na nájmech při průměrném nájmu 6 až 9 tisíc korun za byt vydělá měsíčně 372 tisíc až 558 tisíc korun.
„Já to nevidím jako byznys,“ okomentoval své výdělky Berka s tím, že konkrétní částku, kolik na nájemném vydělává, neprozradí. S výrokem, že své podnikání bere jako charitu, ale souhlasil.
Zisky obchodníků s chudobou má zastavit nový zákon o sociálním bydlení. Poslanci ho ale před týdnem na třetí pokus neprotlačili ani do prvního čtení. Do voleb ho proto nejspíš schválit nestihnou.
