Bohumín strana 4 z 5

Muž podezřelý ze zapálení bytu v Bohumíně měl rodinu už dříve ohrožovat plynovou pistolí. Na incident, k němuž mělo dojít letos v červnu u Kališova jezera, upozornil deník Právo. Policie případ vyšetřuje nezávisle na zapálení bytu, ke kterému se muž přiznal. V plamenech zahynulo jedenáct lidí, tři další doposud zůstávají v nemocnici. Situace jednoho z nich se zlepšila, další ale stále zůstává ve vážném stavu.

Lidé během prvních dvou dní sbírky přispěli přes 280 tisíc korun na postižené požárem panelového domu v Bohumíně, k veřejné sbírce se zatím připojilo necelých 300 dárců. Peníze by měly jít na pomoc zraněným a pozůstalým po obětech požáru. Zároveň ale bohumínská radnice varuje před falešnými sbírkami.

Bratr ženy, která skončila s těžkými popáleninami ve Fakultní nemocnici v Ostravě, tvrdí, že muž obviněný ze založení požáru v Bohumíně už rodině v minulosti vyhrožoval, pil a byl agresivní. Při tragédii zahynulo jedenáct lidí. Mezi nimi i těhotná žena.

Úplné napojení bohumínského panelového domu, ve kterém v sobotu při požáru bytu zemřelo jedenáct lidí, na elektřinu se komplikuje. Poškození rozvodů je totiž rozsáhlejší. Opravy mohou trvat sedm až deset dní. Původně město předpokládalo, že elektřinu v domě zprovozní ve středu.

Okresní soud v Karviné v úterý uvalil vazbu na čtyřiapadesátiletého muže obviněného kvůli sobotnímu zapálení bytu v Bohumíně. Na Twitteru to uvedla policie. Státní zástupce navrhoval vazbu, neboť podle něj hrozilo, že by obviněný muž v obavě z vysokého trestu utekl nebo dál páchal násilnou trestnou činnost. Při požáru zemřelo 11 lidí, z toho tři děti.

V případě útoku žháře, jak tomu bylo například v Bohumíně, kde při požáru zemřelo jedenáct lidí, jsou podle hasičů oběti bezmocné. U běžných požárů ale často rozhoduje o životech to, zda lidé vědí, co mají dělat. Protipožární ochrana se do škol sice vrátila, sami dospělí ale často podle zkušeností záchranářů neví, co v takové situaci dělat.

Policie obvinila v souvislosti s požárem domu v Bohumíně z vraždy a obecného ohrožení čtyřiapadesátiletého muže. U soudu může dostat i doživotí. Tragédii nepřežilo jedenáct lidí, čtyři zranění zůstávají v nemocnici. Stav dvou z nich je velmi vážný. Asi třetina obyvatel panelového domu už se vrátila do svých bytů, i když je dům stále odpojen od plynu, vody i elektřiny.

Kvůli tragédii v Bohumíně policie vůbec poprvé aktivovala takzvaný DVI (Disaster Victim Identification) tým. Ten tvoří experti napříč obory, kteří se zaměřují na rychlou identifikaci obětí hromadných neštěstí. Nasazení mohou být jen, pokud je na místě činu deset a více obětí. Mezi šesti specialisty vyslanými do Moravskoslezského kraje byla například genetička, antropolog nebo soudní lékař.

Vyšetřovatelé požáru v Bohumíně našli u bytu stopy po hořlavině. Podle experta není narušena statika domu. Obyvatelé spodních pater už se mohou vracet do svých domovů, budova ale zůstává bez elektřiny a plynu. Ty budou zapojeny, až skončí vyšetřování příčiny požáru. Z deseti zraněných zůstává pět v nemocnicích, dalších pět lékaři propustili do domácí péče. Při nejtragičtějším tuzemském požáru za posledních třicet let zemřelo jedenáct lidí, mezi nimi tři děti.

Nájemníci z bohumínského panelového domu, který v sobotu postihl požár, se mohou vrátit do svých bytů. Výjimku tvoří jen obyvatelé dvou nejvyšších pater, ti domů i nadále nesmí. Někteří z nájemníků si v neděli z bytů vyzvedli věci, jiní v nich zůstali. Tragédie však poznamenala všechny.

Při požáru v panelovém domě v Bohumíně na Karvinsku v sobotu zemřelo jedenáct lidí, z toho tři děti. Hasiči už požár uhasili. Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO) se jednalo o žhářský útok, informaci vzápětí potvrdil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Byt je podle hasičského záchranného sboru plně vyhořelý. Co do počtu obětí je požár netragičtějším od roku 1990.

Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.

Firmy v Moravskoslezském kraji zatěžuje testování na covid-19 u zahraničních pracovníků. Provádět ho musí jednou za 14 dní. Pro rozpočty společností to měsíčně znamená i statisícové náklady, i bez nich přitom často řeší existenční problémy související s poklesem poptávky a odstávkou výroby. Problémy podnikatelů bude v rámci bezpečnostní rady kraje nově řešit Hospodářská komora.

Se začátkem prázdnin přestala v Česku platit plošná povinnost nošení roušek, prodloužila se i otevírací doba stravovacích zařízení. Rozvolňování se ale netýká všech oblastí, v nákazou nejvíce postiženém Moravskoslezském kraji se v lokálních ohniscích nařízení naopak zpřísnila. Část omezení stále platí i v Praze. Od úterý 14. července musí roušky nosit i lidé na Jihlavsku v některých veřejných zařízeních a ve službách. Veškerá protiepidemiologická pravidla zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách.

Na Karvinsku a Frýdecko-Místecku, tedy v regionech, kde se v posledních týdnech nejvíce šíří koronavirus způsobující nemoc covid-19, v úterý začínají platit nová zpřísněná opatření. I nadále tam například budou muset lidé ve vnitřních prostorech nebo vozidlech veřejné dopravy nosit roušky. Pravidla se znovu zpřísnila pro hromadné akce, restaurace a sociální a zdravotnická zařízení. V dolech ČSM se mezi testovanými pracovníky zatím prokázalo nejméně 17 procent s pozitivním výsledkem na koronavirus. Ještě nebyly vyhodnoceny všechny vzorky.

V Dole Darkov společnosti OKD v Karviné začala v sobotu další vlna plošného testování zaměstnanců, informovala mluvčí těžební společnosti Naďa Chattová. Celkem nyní chtějí moravskoslezští hygienici otestovat okolo 1600 lidí, téměř čtyřem stovkám zaměstnanců už odebrali vzorky v úterý.  V Dole Darkov se stále netěží, dělají se tam jenom práce nezbytné pro zajištění bezpečného chodu dolu.

V Dole Darkov společnosti OKD hygienici ke čtvrtku evidují 319 nakažených, od středy tedy přibylo 17 nemocných. Kvůli lokálnímu ohnisku hygienici nařídili dezinfekci veřejných prostranství v městech a obcích na Karvinsku.

Společnost Skanska zahájí v druhé polovině května výstavbu obchvatu Karviné, staveniště už si převzala. Stavba přijde bez DPH na téměř devět set milionů korun. Po obchvatu, který má ulevit od automobilové dopravy centru města, se má začít jezdit na konci roku 2022.

V táboře pro Němce ve Svatobořicích u Kyjova zažila Ingeborg Cäsarová po konci druhé světové války hlad i ponížení. Bylo jí jedenáct let a mezi více něž tisícovkou starých a nemocných lidí byla jediné dítě. Na Čechy ale nezanevřela, našli se totiž i ti, kteří německé rodině pomáhali, a ona zase pomáhá dalším.

4. února 1920 se Československo rozšířilo o území Hlučínska. Dnes sice oblast hraničí s Polskem, v historii spíš ale stálo na pomezí mezi Českem a Německem. Desítky tisíc lidí s českými kořeny se připojily k nově vzniklému slovanskému státu, mnozí z nich ale raději vzpomínali na doby, kdy patřili k pruskému království.

Skauti z Brna v sobotu začali rozvážet betlémské světlo do celého Česka. První vyjeli vlakem z brněnského nádraží 20 minut po šesté hodině ranní směrem na Prahu. Po cestě se k nim budou přidávat další, aby se symbol Vánoc mohl dostat do všech koutů země.

V České republice o víkendu vyprší licence stovkám hracích automatů. Například v Praze jich zmizí z heren pětatřicet, v Ostravě čtrnáct, v Brně ze třech heren posledních čtrnáct. V některých městech to bude znamenat konec tohoto typu hazardu.

Desítky výrazně zpožděných vlaků, několik spojů, které nedojely vůbec, a zmatky mezi cestujícími. I tak vypadala neděle na železnici. Od půlnoci platí nové jízdní řády. České dráhy musely přenechat asi pět procent přepravy soukromým dopravcům a někteří z nich měli potíže.

Prodloužit trasy, zrychlit spoje i změnit dopravce chce v příštím roce Moravskoslezský kraj. Oznámily to České dráhy, které budou železniční dopravu v regionu zajišťovat až do konce roku 2025. Jednou z největších novinek má být přímý spoj mezi Ostravou a Štramberkem.