Statisíce měsíčně. Testování přeshraničních pracovníků působí firmám nečekané výdaje

Firmy v Moravskoslezském kraji zatěžuje testování na covid-19 u zahraničních pracovníků. Provádět ho musí jednou za 14 dní. Pro rozpočty společností to měsíčně znamená i statisícové náklady, i bez nich přitom často řeší existenční problémy související s poklesem poptávky a odstávkou výroby. Problémy podnikatelů bude v rámci bezpečnostní rady kraje nově řešit Hospodářská komora.

Z domu do práce to má Darja Mosler tři kilometry, v půli cesty je ale hranice mezi Českem a Polskem. Jako přeshraniční pracovnice tak musí pravidelně prodělávat testy na covid-19. Na polské straně stojí jedno testování téměř 4 tisíce korun.

K nákladům navíc musela Darja Mosler později připočítat i cestovné, některé hraniční přechody totiž byly uzavřené. „Jezdili jsme přes starý Bohumín, to byl jeden jediný otevřený přechod. Museli jsme na jednu stranu najet 70 kilometrů,“ uvedla dělnice společnosti PF Plasty CZ.

Jednou za dva týdny teď bude testy svým zaměstnancům hradit firma. Konkrétně tu v Chuchelné to bude stát 300 tisíc měsíčně, i bez těchto nákladů přitom firma řešila finanční problémy. „Naši oblast to postihlo daleko nejvíc. Koncem března byly zavírány automobilky a my jsme na tu situaci museli reagovat omezením výroby. Museli jsme nechat lidi doma, projevilo se to i na poklesu tržeb,“ uvedl finanční ředitel PF Plasty CZ Kamil Mašík.

S řešením problémů firem má pomoci Hospodářská komora

„Právě přeshraniční pracovníci jsou největším problémem. Ono jich je v kraji asi 28 tisíc, což je opravdu vysoké číslo,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zaměstnavatelé v kraji se bez zahraničních pracovníků neobejdou. Součástí bezpečnostní rady kraje se tak stala i Hospodářská komora, která má problémy firem pomoci vyřešit.

„Podniky jako Tatra Biocel jednají napřímo s krajskou hygienickou stanicí, protože jsou to velké podniky se spoustou zaměstnanců. Problém je u malých firem, které ani nemají aparát na to, aby zjišťovaly, co můžou a nemůžou,“ řekl zástupce krajské hospodářské komory Tomáš Pastrňák.

O problémech, které musí firmy řešit v souvislosti s koronavirem, budou s krajskou hospodářskou komorou jednat v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...