Statisíce měsíčně. Testování přeshraničních pracovníků působí firmám nečekané výdaje

Firmy v Moravskoslezském kraji zatěžuje testování na covid-19 u zahraničních pracovníků. Provádět ho musí jednou za 14 dní. Pro rozpočty společností to měsíčně znamená i statisícové náklady, i bez nich přitom často řeší existenční problémy související s poklesem poptávky a odstávkou výroby. Problémy podnikatelů bude v rámci bezpečnostní rady kraje nově řešit Hospodářská komora.

Z domu do práce to má Darja Mosler tři kilometry, v půli cesty je ale hranice mezi Českem a Polskem. Jako přeshraniční pracovnice tak musí pravidelně prodělávat testy na covid-19. Na polské straně stojí jedno testování téměř 4 tisíce korun.

K nákladům navíc musela Darja Mosler později připočítat i cestovné, některé hraniční přechody totiž byly uzavřené. „Jezdili jsme přes starý Bohumín, to byl jeden jediný otevřený přechod. Museli jsme na jednu stranu najet 70 kilometrů,“ uvedla dělnice společnosti PF Plasty CZ.

Jednou za dva týdny teď bude testy svým zaměstnancům hradit firma. Konkrétně tu v Chuchelné to bude stát 300 tisíc měsíčně, i bez těchto nákladů přitom firma řešila finanční problémy. „Naši oblast to postihlo daleko nejvíc. Koncem března byly zavírány automobilky a my jsme na tu situaci museli reagovat omezením výroby. Museli jsme nechat lidi doma, projevilo se to i na poklesu tržeb,“ uvedl finanční ředitel PF Plasty CZ Kamil Mašík.

S řešením problémů firem má pomoci Hospodářská komora

„Právě přeshraniční pracovníci jsou největším problémem. Ono jich je v kraji asi 28 tisíc, což je opravdu vysoké číslo,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zaměstnavatelé v kraji se bez zahraničních pracovníků neobejdou. Součástí bezpečnostní rady kraje se tak stala i Hospodářská komora, která má problémy firem pomoci vyřešit.

„Podniky jako Tatra Biocel jednají napřímo s krajskou hygienickou stanicí, protože jsou to velké podniky se spoustou zaměstnanců. Problém je u malých firem, které ani nemají aparát na to, aby zjišťovaly, co můžou a nemůžou,“ řekl zástupce krajské hospodářské komory Tomáš Pastrňák.

O problémech, které musí firmy řešit v souvislosti s koronavirem, budou s krajskou hospodářskou komorou jednat v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 11 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V dalším kole potravinové sbírky lze pomoci i on-line

V sobotu se v Česku uskuteční sbírka potravin v kamenných obchodech, už nyní do ní lze přispět nákupem v on-line obchodech. Letos se zapojí přes 3500 obchodů, tedy asi o čtvrtinu více než loni. Nově bude možné darovat potraviny a drogerii také v prodejnách řetězců Hruška a Flop Top. Sbírka potrvá do 5. května, uvedli organizátoři z České federace potravinových bank a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
před 15 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 23 hhodinami
Načítání...