Ekonomické ztráty, ale také organizační problémy spjaté s testováním řeší lázeňská zařízení Moravskoslezského kraje. Ne všude v kraji ale na páteční nařízení hygieniků přijímat pouze pacienty s negativním testem na covid-19 zvládli zareagovat. Stěžují si hlavně na nedostatek času k přípravě i na malou podporu vlády. Některá města a obce na jižní Moravě mají zase problém se získáváním informací od hygieniků o počtech nakažených koronavirem.
Zmatky kolem testování na Moravě. Na postup hygieniků si stěžují obce i lázně
Se zpřísněním opatření v Moravskoslezském kraji musely lázně začít testovat hosty PCR testy. Týká se to i dalších zdravotnických zařízení, všude ale způsobuje nemalé potíže. V soukromých zařízeních je to především financování testů. „Jenom za první tři dny za testování a za FFP respirátory jsme zaplatili 260 tisíc korun,“ uvedla mluvčí Sanatoria Klimkovice Ivana Gračková.
Lázně se o nařízení hygieniků dozvěděly takřka z hodiny na hodinu. Ne všechny proto dokázaly ihned pružně zareagovat. „Použili jsme rapidtesty, které máme od ministerstva zdravotnictví k dispozici. Ano, není to PCR test, ale je tam výsledek negativity a triáž, takže podle nás jsme všechna protiepidemická opatření naplnili,“ uvedl ředitel Lázní Karlova Studánka Jan Poštulka.
Použití rapidtestů ale kritizují soukromé lázeňské instituce, které za PCR testy platí. Podle vedení Lázní Klimkovice by se pak měla o pomoc institucím více zasadit přímo vláda.
V Jihomoravském kraji se obce dožadují přesných čísel přes paragraf
Na jižní Moravě si zástupci některých obcí zase stěžují na nesoučinnost hygieniků. Například vedení Kyjova je kvůli spekulacím o desítkách nakažených požádalo o přesná čísla. Po telefonu neuspěli, a město tak muselo žádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. „Do dvou dní jsme zprávu měli. Kyjov k pondělku, to znamená k začátku tohoto týdne, má šest potvrzených, to znamená covid-19 pozitivních osob,“ uvedl mluvčí Městského úřadu Kyjov Filip Zdražil.
Vedení krajské hygieny se podle svých vyjádření bude snažit, aby obecnou informaci epidemiologové uváděli i jednodušší cestou. „Problém je, že spousta obcí se domáhá v podstatě konkrétních informací. Neposkytujeme informace o konkrétních zařízeních, neposkytujeme informace o konkrétních rodinách,“ řekl ředitel jihomoravské hygienické stanice David Křivánek.
Na webové stránky se navíc vrátí denní přehled o počtu nakažených. Ten ale, stejně jako ve zbytku Česka, ukazuje jen výsledky v okresech. Kyjovská radnice proto bude oficiální cestou o informace žádat každý týden. Pokud by se počet nakažených markantně zvýšil, zváží třeba znovuzavedení nošení roušek ve veřejných institucích.
Radnice ve Vlčnově ve Zlínském kraji, která v sobotu znovu zavedla povinnost nošení roušek, naopak informace od hygieniků dostávala denně. „Každý den volávám mezi osmou a devátou, abychom věděli, jestli máme nové případy, nebo ne,“ popsala místostarostka Vlčnova Marta Moštková (nez.).
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by ale každá obec na přesná čísla nárok mít neměla. „Informace by neměly být poskytovány na úrovni jednotlivé obce. Mohou tady být obce, které mají pár desítek obyvatel, a v takovémto případě je identifikace pozitivního člověka velmi snadná. Může dojít i k určité stigmatizaci,“ uvedl Vojtěch. Přesto chce ministr téma otevřít příští týden na schůzce s šéfy hygienických stanic. Tam stanoví jednotný postup.
