Na pomoc lidem, které zasáhly extrémní povodně, už stát prostřednictvím Úřadu práce (ÚP) vyplatil přes 74 milionů korun. Celkem obdržel 2453 žádostí o pomoc, nejvíce z Moravskoslezského kraje, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Další žádosti se podle generálního ředitele ÚP Daniela Krištofa očekávají, protože řada lidí ještě zůstává v evakuačních centrech a nemají informace o tom, jak moc je jejich majetek poškozen.
Vláda se podle Jurečky bude zabývat další pomocí lidem po povodních, například s výdaji spojenými s demolicí domů či se zajištěním provizorního ubytování. Ideálně by chtěl mít vicepremiér jasno do konce týdne.
Úřady práce obdržely už 2453 žádostí o tři typy mimořádné okamžité pomoci. Z důvodu mimořádně vážné události přijaly 2216 žádostí o pomoc, z toho 1508 jich dosud bylo schválených. Platby se podle úřadu pohybují od tří tisíc korun ve čtyřech procentech případů do maximální výše 72 900 korun, která se týkala 57 procent žádostí.
Mimořádná okamžitá pomoc má tři podtituly. Povodňová se týká lidí, kterým voda prošla bytem či domem, tam se úřady snaží podle Jurečky poskytovat peníze v maximální možné výši. Další tituly jsou určené pro osoby v hmotné nouzi, kdy mají lidé nižší příjem a situace se jim zkomplikovala, a pak na další náklady souvisejícími s důsledky záplav.
O využití veřejně prospěšných prací při odstraňování následků povodní projevilo zájem 79 obcí, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mobilní týmy ÚP navštívily šest desítek nejpostiženějších lokalit.
Nejvíce byly záplavami po vydatných deštích postiženy Olomoucký a Moravskoslezský kraj, zejména pak sever regionů. Téměř úplně pod vodou skončily například Jeseník a okolní obce, Opava, Krnov, Hanušovice, ale také velká část Bohumína nebo Ostravy.
Splašky z Ostravy tečou do Odry
Řada obcí a měst stále řeší problémy, které velká voda v jejich katastrech napáchala. Například v Ostravě odstavila tamní Ústřední čistírnu odpadních vod v Přívoze. Její zprovoznění potrvá měsíce. Většina odpadních vod z Ostravy v současnosti teče do řeky Odry a nedá se s tím nic dělat, řekl mediální zástupce společnosti Ostravské vodárny a kanalizace Jaromír Krišica. Krizový štáb Moravskoslezského kraje vyzval vládu a Ústřední krizový štáb, aby se situací zabývaly.
Krišica uvedl, že stav čistírny odpovídá rozsahu povodní, které ji zasáhly zejména v neděli 15. září, poté co se provalila hráz na soutoku řek Odry a Opavy. „Minimální hladina v areálu dosáhla výše 2,5 metru, ale na některých místech v objektu vystoupala hladina až do výše šesti metrů, zapříčinila totální kolaps většiny elektrických zařízení, elektronických prvků, strojů a samotné technologie čištění odpadních vod,“ uvedl Krišica. Firma nyní odčerpává vodu ze suterénu a zjišťuje rozsah a míru poškození.
V Bohumíně už teče alespoň studená voda, s teplou je stále problém
Do všech bytových domů v Bohumíně se už podařilo obnovit dodávky pitné vody, potvrdila po jednání krizového štábu města mluvčí radnice Jana Končítková. „Ve vyšších patrech výškových domů může být v příštích dnech ještě problém s nižším tlakem vody. Problémem stále zůstávají dodávky teplé vody a tepla,“ uvedla.
Mluvčí také sdělila, že společnosti ČEZ Teplárenská a BM servis se snaží zachránit co nejvíce předávacích stanic. „Do města zamířili odborníci, kteří na zprovoznění intenzivně pracují. ČEZ na základě požadavku města již zahájil v Bohumíně topnou sezonu. Cílem je, aby si alespoň ta část domácností, kde jsou dodávky v tuto chvíli možné, mohla zatopit,“ řekla.
Ještě během úterý by mohla být zcela obnovena i dodávka elektrické energie do Základní školy Masarykova. Jedná se o poslední školu, která částečně zůstává bez elektřiny. Škola měla zatopené sklepy a celý suterén.
Naopak bez pitné vody a také tepla je stále Krnov. Bez elektřiny tam i nadále zůstává asi desetina všech domácností. Redaktorka ČT Barbora Ďulová řekla, že ve městě je stále možné vidět spoustu věcí, které tam naplavila velká voda. „Je to také těžká technika, se kterou odpad odklízejí hasiči a vojáci,“ uvedla.
Podle Ďulové mají v úterý technici z tepláren instalovat ve městě záložní zdroj, díky kterému by bylo možné obnovit v části Krnova dodávky tepla. Fungovat by měl do té doby, než se podaří odstranit v teplárnách veškeré škody. „Pokud jde o školy, ty jsou ve městě dvě – jedna funguje částečně, druhá vůbec,“ uvedla redaktorka.
Po povodních uklízí i celé Bruntálsko. Mnoho domů je i po opadnutí vody neobyvatelných. Některé nepůjde dát do pořádku ani do zimy, řadu z nich čeká demolice. S jejich vytipováním přijeli do regionu pomoci jihomoravští hasiči. Řeší i náhradní ubytování zasažených. Například v Zátoru je určeno k demolici pět domů. Některé půjdou k zemi už ve středu.
Sesuvy půdy v Beskydech
V souvislosti s nedávnými povodněmi dochází zejména v Beskydech k sesuvům půdy. Několik jich už zaznamenala obec Palkovice na Frýdecko-Místecku. „Minulou neděli ráno se nám tady utrhlo zhruba 1500 kubíků zeminy, která se pomalu valila na domy. Zastavilo se to na takové lajně, kdy už to sice domy neohrožuje, ale je to samozřejmě velmi nepříjemné,“ řekl v úterý na ČT24 starosta Palkovic Radim Bača (za STAN). Podle něj už na území obce došlo k sedmi až osmi sesuvům půdy.
Za sesuvy může podmáčená půda, ale také specifické podloží. Geologové očekávají, že by podobných událostí mohlo ještě přibývat. Vycházejí ze zkušeností s povodněmi z roku 1997, řekl už dříve ředitel České geologické služby ČR Zdeněk Venera.
Situace na Jesenicku
Jedním z nejpostiženějších regionů během záplav bylo Jesenicko v Olomouckém kraji. I tam stále pokračuje likvidace škod. V České Vsi už začal fungovat provizorní strategický most přes řeku Bělou, cestu na protější břeh otevřel hlavně záchranářům s těžkou technikou.
Provizorní přemostění propojilo s okolním světem dosud odříznutou lokalitu se zhruba pěti sty lidmi, řekl starosta obce Petr Mudra (za STAN). „Tento most je pro nás opravdu strategicky důležitý, nebyla jakákoliv možnost se k lidem dostat a pomoci jim. Zásoby a vše se nosilo ručně, neměli jsme s nimi jakýkoliv kontakt. Tento most měl největší prioritu v obci,“ řekl a podotkl, že i díky tomuto mostu se podařila na mnoha místech zprovoznit elektřina. Podle něj se připravuje další provizorní most, postaven má být do tří týdnů.
V jižních Čechách platí druhý stupeň už jen na Lužnici v Soběslavi
Hladiny řek v celém Česku klesají. Některý z povodňových stupňů platil ráno na šesti místech v Česku, v pondělí dopoledne jich bylo jedenáct. V jižních Čechách zůstává druhý stupeň na Lužnici u Soběslavi na Táborsku, na ostatních místech platí první, tedy nejnižší stupeň. Na normální stav dopoledne klesla Vltava v Praze-Chuchli. Vyplývá to z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
První stupeň, označovaný jako stav bdělosti, platil dopoledne v jižních Čechách na Lužnici v Bechyni, na Nežárce v Hamru a Nové řece v Mláce. „Na tocích v povodí Lužnice na Soběslavsku a Třeboňsku jsou poklesy velmi pozvolné,“ uvedl ČHMÚ. Pod druhý stupeň by podle hydrologů měla Lužnice klesnout v úterý večer. Mimo Jihočeský kraj platí první povodňový stupeň na Labi v Litoměřicích a na Dyji u Hrabětic na Znojemsku.
