Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.
OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023. Uhlí bude nejméně na dvě sezony, řekl Stanjura
Události: Těžba v OKD bude pokračovat (zdroj: ČT24)
V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880 tisíc tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.
Firma těží už jen v Dole ČSM. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého kvartálu roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Ta ukázala, že prodloužení je možné, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) analýzu ověřily dva oponentní posudky.
Podle předsedy představenstva OKD Romana Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí. O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chce firma podle něj rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.
„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ uvedl ministr.
Brífink ministra financí k pokračování těžby v OKD (zdroj: ČT24)
Případné otevření nových porubů by vyšlo na stovky milionů korun, odhadl Sikora. Nijak to ale podle něj neovlivní hospodaření firmy. Podle jeho informací nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD tak počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM.
„Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku,“ nastínil Sikora.
Havlíček kritizuje vládu, vadí mu, že nezasedá Uhelná komise
Rozhodnutí o prodloužení těžby v dole OKD měly předcházet analýzy, vyhodnocení pravděpodobného vývoje ceny uhlí i možných investic, má jasno bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zkritizoval také to, že se od ustavení nové vlády nesešla Uhelná komise.
Ta vznikla za předchozí vlády hnutí ANO a ČSSD, má podle Havlíčka analytický tým a odborníky a měla by překládat návrhy toho, jak se v Česku bude nadále těžit hnědé a černé uhlí. Komise ale po nástupu vlády Spolu a Pirátů se STAN nezasedala.
Havlíček nepovažuje za vhodné, že se těžba prodlužuje vždy o krátký časový interval. Zaměstnanci podle něj už například počítali s předchozími termíny konce těžby.
Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory společnost ČEZ, největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZu patří. Uhlí berou také Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.
Podle analytiků vláda správně reaguje na energetickou krizi
Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak míní, že je prodloužení těžby v OKD důsledkem toho, že Evropa řeší energetickou krizi a možnost úplného odstavení dodávek plynu a dalších komodit z Ruska.
„Ekologie musí jít teď trochu stranou, protože skutečně hrozí, že v zimě nebude čím topit. Postupné obnovování provozu uhelných elektráren sledujeme v celé Evropě. Obnovení těžby a spalování uhlí by ale mělo být jenom dočasné řešení, než se dobuduje potřebná infrastruktura pro dodávky energetických surovin z jiných oblastí,“ uvedl.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal označil rozhodnutí za jedno z nejlepších, které nynější vláda zatím učinila. „V tuto dobu je v celé Evropě nedostatek energetického i koksovatelného uhlí, i velký producent uhlí a jeho spotřebitel Polsko ho dováží nejen z Ruska, se kterým chce skončit do roku 2024, ale i ze zemí mimo EU,“ upozornil. Podotkl, že 1,3 milionu tun ročně „sice Evropu vůbec nezachrání, ale přispěje k deputinizaci Evropy“.