Firma OKD připravuje poslední poruby pro těžbu uhlí. Její případné prodloužení bude na ministerstvu

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Horníci v těchto dnech vyztužují a připravují poslední poruby pro těžbu černého uhlí. „Následovat budou přípravy, kdy se razí chodby, které jsou pro provoz porubu potřebné. Každý porub má takzvanou výchozí prorážku, úvodní těžní chodbu, výdušnou chodbu,“ popsal provozní ředitel OKD David Hájek.

Ředitel uvedl, že společnost momentálně dokončila přípravy dvou porubů, další čtyři pak připraví v následujících měsících. „Nejefektivnější by pro nás bylo, kdyby každý porub byl co nejdelší, ale omezují nás tektonické poruchy,“ řekl Hájek.

Zájem je, a to i v zahraničí

Podle předsedy představenstva OKD Romana Sikory zájem o těžbu stále je. „Směřujeme k naplnění ročního plánu těžby na úrovni zhruba 1,3 milionu tun. V tuto chvíli je poměrně značný zájem o naše výrobky jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Prioritně se ovšem snažíme naplnit potřeby tuzemských odběratelů,“ uvedl.

Černého uhlí je momentálně na trhu málo. Tomu odpovídá i jeho neustále narůstající cena. Jestli se ale bude na Karvinsku dále těžit, nejspíš až v létě odpoví analýza hlavního akcionáře OKD, tedy společnosti Prisko, která spadá pod ministerstvo financí.

Těžba má pokračovat do poloviny roku 2023

Uhlí se má na Karvinsku těžit do druhého kvartálu roku 2023. Představenstvo OKD to schválilo už v dubnu. Podle původních plánů přitom měla těžba skončit už letos. Prodloužení souvisí se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu.

„Vnímáme, že otázka zajištění energetické bezpečnosti je velmi důležitá, takže jsme požádali orgány společnosti, aby daly dohromady analýzu, která by přesně zmapovala tyto věci, jestli vůbec pokračování (těžby) je možné, a dále se potom touto otázkou budeme zabývat,“ řekl už dříve náměstek ministra financí Roman Binder.

Prioritním cílem je podle Sikory určit budoucnost lokalit Sever a Jih Dolu ČSM. Posouzení případného obnovení těžby v některém z dolů, kde už těžba skončila a které přešly pod státní podnik Diamo, ale bude rovněž předmětem analýzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...