Polsko vojensky posílí hranici s Běloruskem. Minsk prý provozuje „pašeráckou službu“

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

„Posílení nebude činit tisíc, ale dva tisíce vojáků,“ sdělil náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik, podle něhož vojenské posily dorazí na hranice v Podlaském a Lublinském vojvodství během následujících dvou týdnů.

Tlak na polsko-běloruských hranicích narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušely hranice z Běloruska do Polska překonat tisíce migrantů, mimo jiné z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchali před chudobou nebo ozbrojenými konflikty.

Varšava a EU tehdy obvinily autoritářský režim, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Polsko poté vybudovalo na hranici oplocení vybavené elektronickou ochranou. Migrantům se ale daří plot přelézat.

Wonsik v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky. „Kdybychom měli na druhé straně skutečnou pohraniční stráž, a ne pašeráckou službu, tyto přechody by vůbec neexistovaly,“ prohlásil náměstek.

Vojenské cvičení a wagnerovci u hranic

Na hranicích jsou nyní rozmístěny přibližně dva tisíce vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která se může podle Varšavy pokusit o destabilizaci východního křídla Aliance. Bělorusko také v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení, upozorňují agentury AP a server Onet.

Obě země posílily ostrahu hranic už dříve. K napětí přispěl také nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor. Minsk narušení hranic popřel.

Posily na západní hranici Ruska

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu oznámil, že Rusko posílí svá vojska u západních hranic. „Značnou hrozbu představuje militarizace Polska, které se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA,“ prohlásil šéf obrany.

Údajná militarizace se podle něj projevuje nejenom posilováním armády, ale také nákupy zbraní z USA, Británie a Jižní Koreje. Šojgu tvrdí, že v blízkosti hranic takzvaného „svazového státu“, který formálně tvoří Rusko a Bělorusko, je asi 360 tisíc vojáků.

Podle Šojgua by Polsko navíc chtělo okupovat západní část Ukrajiny. Rusko z tohoto úmyslu obviňuje Varšavu dlouhodobě, aniž by existovaly jakékoliv důkazy. Bylo to přitom právě Rusko, které loni v únoru napadlo Ukrajinu a okupuje rozsáhlá území na jihu a východě země.

Ohrožení Ruska podle Šojgua představuje také nedávný vstup Finska do NATO. „Na finském území pravděpodobně dojde k rozmístění dalších armádních kontingentů NATO a útočných zbraní Aliance, které jsou s to na značnou vzdálenost zasáhnout kriticky důležité objekty na severozápadě Ruska,“ prohlásil Šojgu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zrušení Senátu či omezení opozice. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 19 mminutami

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných deset lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných deset lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
před 1 hhodinou

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení války s Ruskem. To napadlo Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, země se od té doby agresi brání. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 3 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 6 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 7 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 8 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...