Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Podmínky nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout, uvedli kontroloři. Ministerstvo s některými závěry NKÚ nesouhlasí, ale řadu výtek už údajně zohlednilo v kritériích nových projektů.
NKÚ: Peníze určené na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce moc neposloužily účelu
NKÚ prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval čtrnáct projektů z celkem osmašedesáti, objem prověřených peněz činil čtyřicet milionů korun, sdělila mluvčí kontrolního úřadu Hana Kadečková.
Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen čtrnáct procent organizací.
„MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun,“ konstatoval kontrolní úřad.
Resort s některými nálezy nesouhlasí
Ministerstvo práce na webu uvedlo, že s některými nálezy kontrolorů nesouhlasí. Většina podpořených projektů podle něj ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce. „Kontrolovaný projekt již ale skončil a kritéria nového projektu jsou nastavena jinak,“ zdůraznilo.
NKÚ podle něj nezjistil žádné systémové chyby ani porušení právních předpisů ze strany MPSV. „Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i Evropské unie,“ sdělilo ministerstvo. U projektů, u nichž NKÚ zpochybnil vynaložené výdaje, provede ministerstvo dodatečnou hloubkovou kontrolu.
MPSV schvalovalo žádosti bez znalosti totožnosti organizace, uvádí NKÚ
Účelem podpory bylo mimo jiné snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (takzvaný skleněný strop) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života. Z kontroly NKÚ však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů.
NKÚ také zjistil, že MPSV schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů. Navíc v jedenácti procentech případů byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle NKÚ také poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na skutečně odvedený rozsah práce.
Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, také v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou, uvedli kontroloři. Někdy nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. NKÚ poukázal na příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma uspořádala v průběhu dvou let devatenáct školení za celkem 503 tisíc korun i na témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo stres a jeho odstraňování.
Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatuje, že v Česku i přes řadu opatření přetrvávají genderové nerovnosti, které zasahují do všech oblastí společenského života, připomněla Kadečková. Ve srovnání 35 evropských zemí obsadilo 29. místo.