Řešení násilí na ženách nemá politickou podporu, stěžují si organizace hájící práva žen

Zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin varovaly, že řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Reagují tak na plán odložit až do konce roku 2023 projednávání mezinárodní úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách, takzvané Istanbulské úmluvy.

Podle expertek dotčených organizací vláda odkládá nastavení systémových kroků v prevenci domácího a sexuálního násilí a chybějí zde služby na podporu obětí. Česko podepsalo Istanbulskou úmluvu v roce 2016 za vlády ČSSD, ANO a lidovců, dosud ji však neratifikovalo.

Dokument vyvolává odmítavé reakce konzervativců a katolické církve. Podle expertek i národní strategie rovnosti žen a mužů ho provází řada dezinformací.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno požádal o odklad projednávání Istanbulské úmluvy. Zdůvodnil to potřebou politických debat. Právě to vzbudilo kritiku. „První krok vlády je roční odklad jednání o tématu. Je to signál, že jsme společnost, která se jednoznačně proti násilí na ženách nestaví,“ komentuje odklad šéfka organizace proFem Jitka Poláková.

Podle předsedkyně České ženské lobby (ČŽL) Marty Smolíkové nemá téma politickou podporu s jasným vyjádřením, že společnost násilí na ženách netoleruje. Lobby zastřešuje 36 organizací na podporu žen, rodin i lidských práv.

Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí přichází kvůli útokům za dveřmi domovů Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, třeba kvůli pracovní neschopnosti a léčbě. Ročně se policii ohlásí asi šest stovek znásilnění, což je podle výzkumů jen zhruba pět procent všech případů. Podle analýzy pravomocných rozsudků z roku 2016, kterou provedla organizace proFem, velká část odsouzených za znásilnění dostala podmíněný trest.

Úmluva přináší i systémové kroky

Text Istanbulské úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji oběťmi domácího a sexuálního násilí i oběťmi masového znásilňování v ozbrojených konfliktech než muži.

Smlouva stanovuje, že násilí vůči ženám je porušováním lidských práv a diskriminací. Státy se v úmluvě zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců.

Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, ženám by měly pomoc poskytovat ženy, dostupná by měla být právní a psychologická pomoc či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo rovněž s násilnými osobami.

„Jedná se o komplexní přístup a řešení nejen důsledků, ale i odstranění příčin. Nejde jen o služby pomoci, ale o systémové řešení, které zahrnuje i prevenci a pomoc násilným osobám,“ vysvětluje Smolíková. Podotýká, že s násilím vůči ženám se potýkají i jiné státy západní Evropy, k řešení se ale snaží aktivně přistupovat. V Česku se podle expertek problematika zatím často zlehčuje a zesměšňuje.

Chybějí krizová centra, šíří se mýty

Na nedostatek služeb pro oběti poukazuje česká národní strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030 i mezinárodní ženská síť proti násilí WAWE. „Pokud je někdo v ohrožení života a potřebuje okamžitou pomoc, chybějí krizová centra, utajené azylové domy,“ upozornila na nedávné tiskové konferenci ve sněmovně Zdena Prokopová z organizace Rosa. Podle ní země, které dokument ratifikovaly, zaznamenaly přínos pro oběti.

Šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík už dříve uvedl, že podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je zastánců Istanbulské úmluvy dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí ale také na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést. Podle Smolíkové odmítání dokumentu přiživují dezinformace. Podotkla, že řada odpůrců po bližším seznámení svůj postoj změnila.

V textu úmluvy také stojí, že státy podniknou kroky k vymýcení předsudků, zvyků, tradic a praktik, které jsou založeny na podřízenosti žen. To kritizují konzervativci. Tvrdí, že se pak v Česku zakážou třeba Velikonoce. Experti dlouhodobě upozorňují na to, že úmluva cílí na zákaz praktik, jako je jako ženská obřízka či dětské svatby, ne na folklor. Předmětem kritiky je také používání slova „gender“.

Podle národní strategie rovnosti česká společnost sice považuje prosazování rovných šancí pro muže a ženy za důležité, pojmy feminismus a gender ale mnohým vadí a odmítají je. Nepochopení ilustruje právě diskuse o úmluvě, míní autoři strategie. „Charakteristické také je, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulská úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala,“ píše se v dokumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsme připraveni vyslat do Egypta repatriační lety pro Čechy v Izraeli, řekl Babiš

Česko je připraveno vyslat okamžitě repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli. Přesunout by se museli autobusem, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli situaci na Blízkém východě se také sejde v pondělí ráno Bezpečnostní rada státu. Zabývat se bude možnými dopady stavu na Česko, uvedl dříve Babiš. Zasedání svolal na sedmou hodinu ranní.
10:52Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 6 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
včera v 07:30

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30
Načítání...