Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy. Rozhodnutí vyvolalo odpor i protesty

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Turecko ji ratifikovalo jako první v březnu 2012. Počet vražd žen v Turecku v loňském roce podle Reuters stoupl a ženy jsou v zemi také častěji oběťmi domácího násilí než v Evropě.

Turecká vláda pro svůj krok neuvedla žádný konkrétní důvod, podle ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Zehry Zümrüt Selcukové jsou ale ženy v Turecku dostatečně chráněny ústavou.

Zastánci konzervativních hodnot v Turecku jsou přesvědčeni, že úmluva podkopává tradiční rodinné struktury, a tím násilí na ženách napomáhá. Rovnost pohlaví zakotvenou v úmluvě považují za propagaci homosexuality, uvádí Reuters.

V Istanbulu v sobotu proti rozhodnutí protestovalo tisíc lidí

Generální tajemnice Rady Evropy (RE) Marija Pejčinovičová Buričová označila rozhodnutí Turecka za „zničující“. „Tento krok je obrovskou překážkou našeho snažení a je o to odsouzeníhodnější, že narušuje ochranu žen v Turecku, Evropě i jinde,“ uvedla šéfka RE. 

Jako „špatný signál“ odsoudilo odstoupení od Istanbulské úmluvy i německé ministerstvo zahraničí. „Kulturní, náboženské ani žádné jiné národní tradice nemohou sloužit jako výmluva pro ignorování násilí vůči ženám,“ uvedla jeho mluvčí.

Hlasité protesty zazněly i od řady tureckých nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv. Některé z nich vyzvaly k demonstracím a v Istanbulu už v sobotu vyšla do ulic asi tisícovka lidí, kterým se rozhodnutí prezidenta nelíbí, uvedla agentura AP.

WHO: Násilí ze strany partnera zažije v Turecku 38 procent žen

Odstoupení od Istanbulské úmluvy podle kritiků povede k dalšímu zhoršení pozice Turecka při vleklém vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ankara zahájila přístupové rozhovory v roce 2005, jednání jsou ale v současnosti pozastavena mimo jiné kvůli tureckému postoji k ochraně lidských práv.

V Turecku neexistují oficiální statistiky o vraždách žen motivovaných jejich pohlavím. Světová zdravotnická organizace ale uvádí, že násilí ze strany partnera za svého života zažije 38 procent tureckých žen, zatímco evropský průměr je 25 procent, připomíná Reuters.

Prezident Erdogan na začátku března představil plán na zvýšení lidskoprávních standardů; chce posílit právní stát, zlepšit fungování justice či zaručit právo na svobodný projev. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů.

Erdogan slíbil, že vláda učiní další kroky, aby násilí na ženách zabránila. Ankara například zveřejňuje seznam usvědčených násilníků. Spustila také aplikaci pro chytré telefony, pomocí které mohou ženy požádat policii o pomoc. Aplikaci si už stáhly tisícovky uživatelek a uživatelů.

V Česku o úmluvě rozhodne nová vláda

Istanbulská úmluva vyvolala v minulých letech silné emoce v několika evropských zemích včetně České republiky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na začátku března uvedla, že stávající vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.

Slovenský parlament úmluvu odmítl v únoru 2020, přičemž její kritici tvrdili, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl v květnu 2019, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako údajnou podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 5 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 20 hhodinami
Načítání...