Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.
Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Turecko ji ratifikovalo jako první v březnu 2012. Počet vražd žen v Turecku v loňském roce podle Reuters stoupl a ženy jsou v zemi také častěji oběťmi domácího násilí než v Evropě.
Turecká vláda pro svůj krok neuvedla žádný konkrétní důvod, podle ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Zehry Zümrüt Selcukové jsou ale ženy v Turecku dostatečně chráněny ústavou.
Zastánci konzervativních hodnot v Turecku jsou přesvědčeni, že úmluva podkopává tradiční rodinné struktury, a tím násilí na ženách napomáhá. Rovnost pohlaví zakotvenou v úmluvě považují za propagaci homosexuality, uvádí Reuters.
V Istanbulu v sobotu proti rozhodnutí protestovalo tisíc lidí
Generální tajemnice Rady Evropy (RE) Marija Pejčinovičová Buričová označila rozhodnutí Turecka za „zničující“. „Tento krok je obrovskou překážkou našeho snažení a je o to odsouzeníhodnější, že narušuje ochranu žen v Turecku, Evropě i jinde,“ uvedla šéfka RE.
Jako „špatný signál“ odsoudilo odstoupení od Istanbulské úmluvy i německé ministerstvo zahraničí. „Kulturní, náboženské ani žádné jiné národní tradice nemohou sloužit jako výmluva pro ignorování násilí vůči ženám,“ uvedla jeho mluvčí.
Hlasité protesty zazněly i od řady tureckých nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv. Některé z nich vyzvaly k demonstracím a v Istanbulu už v sobotu vyšla do ulic asi tisícovka lidí, kterým se rozhodnutí prezidenta nelíbí, uvedla agentura AP.
WHO: Násilí ze strany partnera zažije v Turecku 38 procent žen
Odstoupení od Istanbulské úmluvy podle kritiků povede k dalšímu zhoršení pozice Turecka při vleklém vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ankara zahájila přístupové rozhovory v roce 2005, jednání jsou ale v současnosti pozastavena mimo jiné kvůli tureckému postoji k ochraně lidských práv.
V Turecku neexistují oficiální statistiky o vraždách žen motivovaných jejich pohlavím. Světová zdravotnická organizace ale uvádí, že násilí ze strany partnera za svého života zažije 38 procent tureckých žen, zatímco evropský průměr je 25 procent, připomíná Reuters.
Prezident Erdogan na začátku března představil plán na zvýšení lidskoprávních standardů; chce posílit právní stát, zlepšit fungování justice či zaručit právo na svobodný projev. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů.
Erdogan slíbil, že vláda učiní další kroky, aby násilí na ženách zabránila. Ankara například zveřejňuje seznam usvědčených násilníků. Spustila také aplikaci pro chytré telefony, pomocí které mohou ženy požádat policii o pomoc. Aplikaci si už stáhly tisícovky uživatelek a uživatelů.
V Česku o úmluvě rozhodne nová vláda
Istanbulská úmluva vyvolala v minulých letech silné emoce v několika evropských zemích včetně České republiky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na začátku března uvedla, že stávající vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.
Slovenský parlament úmluvu odmítl v únoru 2020, přičemž její kritici tvrdili, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl v květnu 2019, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako údajnou podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“.
