Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy. Rozhodnutí vyvolalo odpor i protesty

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Turecko ji ratifikovalo jako první v březnu 2012. Počet vražd žen v Turecku v loňském roce podle Reuters stoupl a ženy jsou v zemi také častěji oběťmi domácího násilí než v Evropě.

Turecká vláda pro svůj krok neuvedla žádný konkrétní důvod, podle ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Zehry Zümrüt Selcukové jsou ale ženy v Turecku dostatečně chráněny ústavou.

Zastánci konzervativních hodnot v Turecku jsou přesvědčeni, že úmluva podkopává tradiční rodinné struktury, a tím násilí na ženách napomáhá. Rovnost pohlaví zakotvenou v úmluvě považují za propagaci homosexuality, uvádí Reuters.

V Istanbulu v sobotu proti rozhodnutí protestovalo tisíc lidí

Generální tajemnice Rady Evropy (RE) Marija Pejčinovičová Buričová označila rozhodnutí Turecka za „zničující“. „Tento krok je obrovskou překážkou našeho snažení a je o to odsouzeníhodnější, že narušuje ochranu žen v Turecku, Evropě i jinde,“ uvedla šéfka RE. 

Jako „špatný signál“ odsoudilo odstoupení od Istanbulské úmluvy i německé ministerstvo zahraničí. „Kulturní, náboženské ani žádné jiné národní tradice nemohou sloužit jako výmluva pro ignorování násilí vůči ženám,“ uvedla jeho mluvčí.

Hlasité protesty zazněly i od řady tureckých nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv. Některé z nich vyzvaly k demonstracím a v Istanbulu už v sobotu vyšla do ulic asi tisícovka lidí, kterým se rozhodnutí prezidenta nelíbí, uvedla agentura AP.

WHO: Násilí ze strany partnera zažije v Turecku 38 procent žen

Odstoupení od Istanbulské úmluvy podle kritiků povede k dalšímu zhoršení pozice Turecka při vleklém vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ankara zahájila přístupové rozhovory v roce 2005, jednání jsou ale v současnosti pozastavena mimo jiné kvůli tureckému postoji k ochraně lidských práv.

V Turecku neexistují oficiální statistiky o vraždách žen motivovaných jejich pohlavím. Světová zdravotnická organizace ale uvádí, že násilí ze strany partnera za svého života zažije 38 procent tureckých žen, zatímco evropský průměr je 25 procent, připomíná Reuters.

Prezident Erdogan na začátku března představil plán na zvýšení lidskoprávních standardů; chce posílit právní stát, zlepšit fungování justice či zaručit právo na svobodný projev. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů.

Erdogan slíbil, že vláda učiní další kroky, aby násilí na ženách zabránila. Ankara například zveřejňuje seznam usvědčených násilníků. Spustila také aplikaci pro chytré telefony, pomocí které mohou ženy požádat policii o pomoc. Aplikaci si už stáhly tisícovky uživatelek a uživatelů.

V Česku o úmluvě rozhodne nová vláda

Istanbulská úmluva vyvolala v minulých letech silné emoce v několika evropských zemích včetně České republiky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na začátku března uvedla, že stávající vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.

Slovenský parlament úmluvu odmítl v únoru 2020, přičemž její kritici tvrdili, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl v květnu 2019, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako údajnou podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 37 mminutami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 1 hhodinou

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 2 hhodinami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 4 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 5 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 5 hhodinami
Načítání...