Trh práce strana 4 z 5

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku o něco víc propouštět zaměstnance než nabírat nové. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 590 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Nezaměstnanost v Česku po říjnovém poklesu na 3,7 procenta stoupla letos v listopadu opět na 3,8 procenta. Bez práce bylo přes 274 500 lidí, což je nejvíce za listopad od roku 2016, oznámil Úřad práce ČR. Kromě počtu nezaměstnaných vzrostlo v listopadu i množství volných míst, a to oproti říjnu zhruba o sedm tisíc na téměř 318 tisíc. Zájem je podle úřadu hlavně o technické a dělnické profese a dlouhodobě také o kvalifikované řemeslníky.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Práce zdravotní sestry patří mezi nejproblematičtěji obsazovanou pozici na pracovním trhu. Vyplývá to z dat za období od letošního srpna do října společnosti LMC, která České televizi poskytl analytik firmy Tomáš Ervín Dombrovský. Podle ekonoma Petra Pelce ze společnosti Cyrrus se také změnilo chování lidí na trhu práce. Obavy z možného propouštění se projevily na klesajícím zájmu měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli, řekl.

Americká ekonomika v říjnu vytvořila zhruba 638 tisíc pracovních míst, zatímco míra nezaměstnanosti klesla na 6,9 ze zářijových 7,9 procenta. V předběžné zprávě to v pátek oznámilo americké ministerstvo práce.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Vyplývá to z aktuálních dat Úřadu práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí. Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde.

Čeští zaměstnavatelé plánují ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku nepatrně více nabírat nové zaměstnance než jich propouštět. Náborový pesimismus firem se tak obrací k lepšímu, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 441 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku, jehož výsledky firma zveřejnila. Průzkum se prováděl za výjimečných okolností vzhledem k vypuknutí pandemie covid-19.

Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.

Ve Spojených státech si minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti dalších zhruba 963 tisíc lidí. Poprvé od poloviny března, kdy se v zemi začala zavádět opatření proti šíření koronaviru, je tak jejich počet za týden nižší než milion, oznámilo ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Analytici očekávali, že o podporu si požádá zhruba 1,15 milionu lidí.

Při případném zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku by víc peněz měli dostat hlavně lidé, kteří si budou aktivně hledat práci. V úterý po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Už dříve uvedla, že při skokovém růstu počtu lidí bez práce bude navrhovat zvýšení podpor. Naposledy mluvila o vyšší částce jako o prémii za aktivitu při hledání nového uplatnění. S prezidentem se podle svých slov také bavila o situaci na trhu práce.

Čeští zaměstnavatelé plánují ve třetím čtvrtletí roku více nabírat nové zaměstnance, ale ještě větší počet jich bude propouštět. Celkově jsou pesimističtější než na začátku krize v roce 2009. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Průzkum se uskutečnil v dubnu v době opatření v souvislosti se šířením nákazy koronavirem.

Nezaměstnanost v květnu vzrostla na 3,56 procenta. Ve sněmovní debatě o vládní pomoci lidem během epidemie koronaviru to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V dubnu byla nezaměstnanost 3,4 procenta. Oficiální údaje má Úřad práce ČR zveřejnit v pátek.

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Jsou to horší čísla nejen než za finanční krize před deseti lety, kdy nezaměstnanost vystoupala nanejvýš na deset procent, ale také od velké hospodářské krize třicátých let minulého století. Vyplývá to z pátečních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Českou armádu do začátku letošního dubna opustilo 510 vojáků. Jejich odchody do civilu chce vedení kvůli koronavirové krizi snížit na minimum. Podle hlavního vojenského personalisty Vratislava Berana hrozí, že by nenašli kvůli rostoucí nezaměstnanosti práci. Všem velitelům jednotek proto nařídil, aby se co nejvíc odcházejících vojáků pokusili udržet.

Přibývá Čechů pracujících z domova. Ze všech lidí v produktivním věku jde ale pořád jen asi o čtyři procenta. V žebříčku zemí EU je Česko zhruba v polovině. Suverénně vedou Nizozemci, nejvíc zaostávají Bulhaři.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Do Vánoc zbývají dva měsíce, pro přepravní společnosti ale velký nápor začíná už v listopadu. Největší doručovatelé letos očekávají oproti zbytku roku až dvojnásobné množství balíků, a tak už teď nabírají lidi, aby se provoz zvládl. Na trhu práce je ale situace napjatá, a tak si brigádníci výrazně polepší.

Česko je v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže pod průměrem EU. V žebříčku 28 členských států skončilo na 21. místě. Proti roku 2005 neudělalo téměř žádný pokrok a propadlo se o čtyři příčky. Nejslabší je Česko v podílu žen na rozhodování. Ztrácí body také kvůli segregaci na trhu práce a ve vzdělávání. Získává je naopak za zaměstnanost. Ukázal to Index rovnosti žen a mužů, který zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE).

Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.

V Česku je přes 40 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Důvody pro to jsou různé – třeba chybějící praxe nebo málo zkušeností. Každopádně tak tvoří zhruba pětinu z těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Tento podíl se dlouhodobě zásadně nemění, každý rok totiž přibývají čerství absolventi škol. Stát přitom jejich zaměstnávání podporuje a firmy jim aktuálně nabízejí téměř 76 tisíc volných míst.

Kraje chtějí získat možnost přímo rozhodovat o počtech přijatých studentů na jednotlivé obory na středních školách. Podle nich by to pomohlo obsadit obory, které odpovídají potřebám jednotlivých regionů – firmám dlouhodobě chybí hlavně kvalitní učni v technických profesích. Ministr školství Robert Plaga (ANO) i odborník na vzdělávání Bohumil Kartous ale před navyšováním počtu učňů a orientací na aktuální potřeby podniků varují. Česko podle nich víc učňů nepotřebuje, shodli se v pořadu 90' ČT24.

Kratší pracovní doba za stejné peníze? Odbory a sociální demokraté po tom volají, ekonomové a firmy se zdráhají. Přesto se však najdou už takové, které se rozhodly to zkusit a navzdory aktuálnímu nedostatku zaměstnanců těm svým dobu na pracovišti – na rozdíl od výplaty – dobrovolně zkrátily. A co víc, jejich první dojmy jsou pozitivní.

Tuzemské firmy často hledají nové zaměstnance podle diskriminačních kritérií – například když předjímají, že úklid by u nich mohla zastat žena a za kasu by si měla sednout důchodkyně. Vyplývá to z kontrol Státního úřadu inspekce práce, který loni prověřil 258 zaměstnavatelů a nerovný přístup zjistil u dvou set z nich.