Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí tohoto roku mnohem více nabírat než propouštět, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 705 subjekty v tuzemském soukromém i veřejném sektoru. Studie také ukazuje, že aktuálně český trh práce čelí největšímu nedostatku zaměstnanců s potřebným profilem za posledních patnáct let.
Na trhu práce chybí podle průzkumu Manpower vhodní zaměstnanci, nejvíce za patnáct let
Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu jedenáct procent zaměstnavatelů, naopak čtyři procenta očekávají snižování jejich počtu. Na 83 procent oslovených firem uvedlo, že během třetího čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus sedm procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus osm procent.
„Rostoucí nezaměstnanost v době pandemie neznamenala pro zaměstnavatele snadnější nábory. Propouštění v gastronomii, službách a administrativních provozech nepřineslo nové uchazeče do průmyslu, zdravotnictví nebo školství. Poptávka firem se stále více míjí s dostupnými uchazeči, protože pandemie zmrazila trh práce. Kdo nemusí, nemění zaměstnání, protože to znamená nejistotu a riziko,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.
Náborové plány zaměstnavatelů na červenec až září
Potíže s náborem nových zaměstnanců zmiňuje 65 procent českých zaměstnavatelů a pouze 25 procent jich hlásí, že s obsazením volných pracovních pozic nemají problémy. Jedná se tak o největší podíl za patnáct let, kdy ManpowerGroup začal měřit nedostatek lidí s potřebným profilem u zaměstnavatelů.
Nejvíce se s nedostatkem talentů potýkají středně velcí zaměstnavatelé (50 až 250 zaměstnanců), kde jich tuto potíž hlásí 73 procent. U firem nad 250 zaměstnanců to je pak 65 procent, u malých s deseti až 49 zaměstnanci 57 procent a pro ty, které mají pod deset pracovníků, 63 procent.
Na trhu je aktuálně nedostatek lidí s technickým vzděláním všech úrovní. Mezi nejhůře obsaditelnými pozicemi jsou jak vysoce kvalifikovaní inženýři, IT specialisté a lékaři, tak certifikovaní specialisté, jako svářeči, technici, mechanici, řidiči nebo účetní.
„V budoucnu se bude stále méně vyžadovat ukončené vysokoškolské vzdělání a důraz se bude přesouvat na specifickou kvalifikaci a certifikaci. Středně odborné pracovní pozice tohoto typu představují 40 procent všech pracovních míst v rámci zemí OECD a poptávka po nich nadále roste. V digitální době si zaměstnání nebude vždy žádat vysokoškolský titul, ale bude výrazně záviset na neustálém rozvoji dovedností,“ uvedla Rezlerová.
Pracovní pozice, které je nejobtížnější obsadit
„Historická zkušenost ukazuje, že po překonání krize chtějí lidé změnu, hledají nové příležitosti růstu, snaží se nově nastavit pracovní a osobní život, chtějí dostatečně vysokou mzdu a mění své priority. Je důležité zaměřit se na retenci zaměstnanců, protože nábor nového zaměstnance je o 25 procent nákladnější než udržení si stávajících pracovníků,“ připomněla Rezlerová.
Řešením složité situace na novém trhu práce je podle ní ještě větší důraz firem na změnu a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, využívání alternativních a flexibilních forem práce, zlepšování péče o zaměstnance a hledání nových způsobů, jak si vytvářet databázi potenciálních uchazečů do budoucna.
Podotkla, že v současném technologickém světě se požadované dovednosti zaměstnanců mění rychleji než kdy dříve. Zaměstnavatelé proto musí podle ní lépe přizpůsobit také své požadavky nabídce a musí rovněž lépe naplňovat potřeby a očekávání pracovníků, kteří jsou stále žádanější.
„V konkurenci všech ostatních zaměstnavatelů musí přitáhnout, zaujmout, udržet a rozvíjet si ty nejlepší talenty. Z výzkumu vyplývá, že přístup zaměstnavatelů musí být zaměřený prioritně na zaměstnance, že je třeba vytvořit takový svět práce, který povede jak k dosahování cílů organizací, tak bude vyhovovat i zaměstnancům,“ zdůraznila.
Lidé a firmy tak podle ní potřebují silné vedení, transparentní a pravidelnou komunikaci, kulturu, která umožňuje kombinovat práci na dálku a na pracovišti, a podporovat osobní pocit pohody a spokojenosti.
Nejvíce lidí chce nabírat stavebnictví a zpracovatelský průmysl
Nejsilnější náborové plány předpokládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl s čistým indexem plus třináct procent. Pozitivní náborové plány hlásí konečně od začátku pandemie i ubytování a stravování s indexem plus devět procent.
Nejvyšší tempo nárůstu náborů předpokládají velké organizace nad 250 zaměstnanců s čistým indexem plus 26 procent. Mikro a střední zaměstnavatelé budou zvyšovat počet zaměstnanců, ale tempo náboru bude proti předchozímu čtvrtletí již lehce zpomalovat. Mikro organizace hlásí čistý index plus čtyři procenta, střední organizace plus dvě procenta. Malé organizace vykazují mírně pozitivní tempo nárůstu náborů s čistým indexem plus jedno procento.
Silnější náborové plány hlásí Praha a Morava a Slezsko s indexem plus devět procent, čistý index v Čechách dosahuje plus pěti procent.
Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy pandemie covidu poprvé ovlivnila náborové plány, zaměstnavatelé ve 42 ze 43 zemí a oblastí hlásí posílení trhu práce. Náborové prostředí v jedné zemi zůstává beze změny. Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Tchaj-wanu, Austrálii, Řecku, Irsku a Singapuru, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Argentina, Panama a Jižní Afrika.
Podobně optimistická byla analýza společnosti PwC CEO Survey, do níž se letos v březnu zapojilo 260 ředitelů českých firem. Na 56 procent šéfů počítá s tím, že počet zaměstnanců v nejbližších měsících jejich firma navýší. S poklesem naopak počítá osm procent manažerů. Ti čeští jsou tak ve výhledu na zaměstnanost výrazně optimističtější než jejich kolegové v Německu nebo regionu střední a východní Evropy.
