Nezaměstnanost za leden stoupla jen o desetinu bodu, Česko je na 3,6 procenta

Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na 3,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Bez práce bylo 267 076 lidí, zhruba o 9 tisíc více než o měsíc dříve. Počet volných míst je ale stále vyšší. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval Úřad práce.

Nezaměstnanost v lednu roste pravidelně. „Došlo k postupnému útlumu sezonních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství,“ uvedl ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Do evidence přibývali i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání.

Přibližně u tří čtvrtin volných pracovních míst nyní zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, více než 70 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Přetrvává zájem o zaměstnance převážně ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Poptávka po nových zaměstnáních je i v horských střediscích.

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 43,7 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvedl ÚP.

Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Pokud jde o profese, nejvíce je v evidenci úřadů práce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to zhruba 80 tisíc.

Nejlépe Pardubický, nejhůře Moravskoslezský a Ústecký

Nejnižší nezaměstnanost byla na konci ledna v Pardubickém kraji, kde činila 2,6 procenta. Následuje Praha s 2,7 procenta. V hlavním městě je zároveň nejvíce volných míst, zaměstnavatelé jich nabízejí více než 88 500. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Bez práce tam bylo v lednu shodně 5,3 procenta lidí.

Mezi okresy je nejmenší podíl lidí bez práce v okrese Praha-východ, a to 1,2 procenta. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci žebříčku je Karvinsko, kde nezaměstnanost činí 8,6 procenta. Na Bruntálsku je to 6,8 procenta, na Mostecku pak 6,5 procenta.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu celkem 90 021 osob, což představuje třetinu všech uchazečů o zaměstnání. V průměru to bylo 9273 korun měsíčně.

V meziročním srovnání je letos situace na trhu práce lepší. Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta, bez práce bylo téměř 309 tisíc lidí. V lednu 2020, tedy ještě před začátkem epidemie koronaviru, byla nezaměstnanost 3,1 procenta a práci nemělo zhruba 230 tisíc lidí.

Budou chybět lidi, upozorňují analytici

„Trh práce se dostal do předpandemické kondice dřív než ekonomika sama, což nedává dobré perspektivy pro letošní rok podnikům, které se potýkají s nedostatkem pracovní síly. Zbylou nadějí pro ně většinou je jen zájem cizinců, který podporuje i nedávné posílení koruny vůči měnám zbytku regionu,“ komentuje statistiky hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle generálního ředitele personální agentury Randstad Česká republika Jaceka Kowalaka není lednový nárůst míry nezaměstnanosti nijak překvapivý, protože nastává v určité míře každý rok.

„Prvním důvodem je pokles poptávky po sezonních pracovnících, a to zejména v obchodech a ve skladech, které po prosincovém náporu již nebývají tolik vytížené. Kromě toho s koncem roku končí i řada pracovních smluv, které ne vždy musejí být prodlouženy,“ uvedl. Zároveň upozornil, že poptávka po pracovnících je ze strany firem obrovská, takže najít nové uplatnění je zpravidla možné ve velmi krátkém čase.

Firmy jako největší současný problém označují nedostatek lidí. „Ještě nikdy v 12leté historii našeho průzkumu CEO Survey neměli šéfové firem z ničeho větší obavy než letos z nedostatku lidí. Trh práce bude letos formovat i vysoká inflace, která povede k růstu mzdových požadavků zaměstnanců. Boj o dobré zaměstnance tak ještě letos zesílí a bude úzce propojen s pokračující digitalizací a proměnou celého trhu,“ předvídá expertka na řízení lidských zdrojů PwC Česká republika Andrea Linhartová Palánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...