Nezaměstnanost za leden stoupla jen o desetinu bodu, Česko je na 3,6 procenta

Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na 3,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Bez práce bylo 267 076 lidí, zhruba o 9 tisíc více než o měsíc dříve. Počet volných míst je ale stále vyšší. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval Úřad práce.

Nezaměstnanost v lednu roste pravidelně. „Došlo k postupnému útlumu sezonních prací, hlavně ve stavebnictví a v zemědělství,“ uvedl ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Do evidence přibývali i lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání.

Přibližně u tří čtvrtin volných pracovních míst nyní zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, více než 70 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Přetrvává zájem o zaměstnance převážně ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Poptávka po nových zaměstnáních je i v horských střediscích.

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 43,7 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvedl ÚP.

Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Pokud jde o profese, nejvíce je v evidenci úřadů práce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to zhruba 80 tisíc.

Nejlépe Pardubický, nejhůře Moravskoslezský a Ústecký

Nejnižší nezaměstnanost byla na konci ledna v Pardubickém kraji, kde činila 2,6 procenta. Následuje Praha s 2,7 procenta. V hlavním městě je zároveň nejvíce volných míst, zaměstnavatelé jich nabízejí více než 88 500. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Bez práce tam bylo v lednu shodně 5,3 procenta lidí.

Mezi okresy je nejmenší podíl lidí bez práce v okrese Praha-východ, a to 1,2 procenta. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci žebříčku je Karvinsko, kde nezaměstnanost činí 8,6 procenta. Na Bruntálsku je to 6,8 procenta, na Mostecku pak 6,5 procenta.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu celkem 90 021 osob, což představuje třetinu všech uchazečů o zaměstnání. V průměru to bylo 9273 korun měsíčně.

V meziročním srovnání je letos situace na trhu práce lepší. Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta, bez práce bylo téměř 309 tisíc lidí. V lednu 2020, tedy ještě před začátkem epidemie koronaviru, byla nezaměstnanost 3,1 procenta a práci nemělo zhruba 230 tisíc lidí.

Budou chybět lidi, upozorňují analytici

„Trh práce se dostal do předpandemické kondice dřív než ekonomika sama, což nedává dobré perspektivy pro letošní rok podnikům, které se potýkají s nedostatkem pracovní síly. Zbylou nadějí pro ně většinou je jen zájem cizinců, který podporuje i nedávné posílení koruny vůči měnám zbytku regionu,“ komentuje statistiky hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle generálního ředitele personální agentury Randstad Česká republika Jaceka Kowalaka není lednový nárůst míry nezaměstnanosti nijak překvapivý, protože nastává v určité míře každý rok.

„Prvním důvodem je pokles poptávky po sezonních pracovnících, a to zejména v obchodech a ve skladech, které po prosincovém náporu již nebývají tolik vytížené. Kromě toho s koncem roku končí i řada pracovních smluv, které ne vždy musejí být prodlouženy,“ uvedl. Zároveň upozornil, že poptávka po pracovnících je ze strany firem obrovská, takže najít nové uplatnění je zpravidla možné ve velmi krátkém čase.

Firmy jako největší současný problém označují nedostatek lidí. „Ještě nikdy v 12leté historii našeho průzkumu CEO Survey neměli šéfové firem z ničeho větší obavy než letos z nedostatku lidí. Trh práce bude letos formovat i vysoká inflace, která povede k růstu mzdových požadavků zaměstnanců. Boj o dobré zaměstnance tak ještě letos zesílí a bude úzce propojen s pokračující digitalizací a proměnou celého trhu,“ předvídá expertka na řízení lidských zdrojů PwC Česká republika Andrea Linhartová Palánová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...