Na konci loňského roku stoupla nezaměstnanost v Česku na 3,5 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Konkrétně se o práci ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Zároveň mírně ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé nabízeli 343 148. Nabídka tak dál převyšovala poptávku. Úřad práce ČR uvedl, že na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.
Až do prosince nezaměstnanost loni od března víceméně klesala. Podle pracovního úřadu situace na pracovním trhu v prosinci ale odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a běžnému vývoji na konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste.
Ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že s příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství nebo stavebnictví a do evidence se hlásí větší počet lidí, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost.
Nezaměstnanost během celého loňského roku pak podle ředitele kopírovala klasickou vývojovou křivku, která zohledňuje sezonní vlivy. „Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Proti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst,“ uvedl ředitel.
V meziročním srovnání byla prosincová nezaměstnanost o 0,5 bodu nižší, uchazečů o práci meziročně ubylo o téměř 34 tisíc. Nabídka volných míst, které zaměstnavatelé přes úřady práce nabízeli, byla meziročně vyšší o necelých 24 600, naopak meziměsíčně téměř o sedmnácet nižší.
Analytici po mírném růstu nezaměstnanosti na konci loňského roku očekávají pokles v aktuálním roce. „Ani v roce 2022 tak nebude nezaměstnanost představovat pro domácí podniky žádný zásadní problém, spíše vidíme, že v řadě profesí naopak lidé chybějí a firmy mají potíže s náborem,“ sdělila expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová.
„Předpokládáme, že letos dosáhne dna 3,3 procenta, v roce 2023 pak spadne až na 2,8 procenta. To bude podle našeho odhadu úplné dno,“ uvedla k nezaměstnanosti analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Nejnižší nezaměstnanost hlásí Pardubický kraj
Mezi regiony byla v prosinci nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, kde shodně dosáhla 5,1 procenta. Následoval Karlovarský kraj s 4,2 procenta. Podle úřadu práce měly tyto regiony nejvyšší podíl nezaměstnaných i v prosinci 2020, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, na konci loňského roku tam činila 2,4 procenta.
Z krajů se na svém udržela jen Praha, kde nezaměstnanost zůstala na úrovni 2,8 procenta. Nejméně si pohoršil Středočeský kraj, ve kterém vzrostla nezaměstnanost jen o 0,1 procentního bodu na tři procenta. Nejvyšší nárůst hlásí Olomoucký kraj (3,4 procenta) a kraj Vysočina (3 procenta), a to o 0,4 procentního bodu.
Na úrovni okresů nejnižší nezaměstnanost vykázal v prosinci okres Praha-východ, a to 1,3 procenta. Jen o něco vyšší, 1,7 procenta, byla v okresech Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov. Na druhé straně žebříčku skončilo Karvinsko s nezaměstnaností 8,5 procenta. Přes šest procent se dostala nezaměstnanost i v okresech Bruntál a Most.
Nejvyšší poptávka po pracovní síle je v Praze
V evidenci úřadů práce byli nejčastěji uchazeči s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním, a průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 43,5 roku, zatímco loni to bylo 42,6 roku. Tři čtvrtiny volných míst, které evidují pracovní úřady, jsou přitom určeny právě uchazečům se základním či nižším vzděláním a většina je vhodná i pro cizince.
Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě nebo řidiče nákladních automobilů a uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze, kde úřad práce evidoval ke konci roku 88 785 volných pozic, a ve Středočeském kraji s 62 441 volnými místy.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v prosinci 82 281 lidí, což bylo téměř 32 procent všech uchazečů o zaměstnání. V průměru to bylo 9232 korun měsíčně.
