Vnitro už vydalo přes 300 tisíc víz pro lidi prchající před válkou na Ukrajině

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300 tisících. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale naopak odjíždějí. Podle úterního vyjádření ředitele cizinecké policie Milana Majera by se mohl počet uprchlíků podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země. 

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.

Na cizinecké policii se ve středu nahlásilo 2450 lidí, dohromady se zaregistrovalo téměř 186 tisíc uprchlíků. Děti do patnácti let se na policii hlásit nemusí.

Asociace krajů by měla do příštího jednání Ústřednímu krizovému štábu (ÚKŠ) předložit plán ubytovacích kapacit, které budou soukromí vlastníci v létě potřebovat pro komerční využití. Podle Rakušana je potřeba mít přehled, kolik míst, která nyní uprchlíci užívají, bude potřeba nahradit alternativním ubytováním.

Práce pro uprchlíky: Firmy mají podle MPSV desetitisíce volných míst

Najít práci v Česku není pro uprchlíky z Ukrajiny problém. Podle ankety MPSV jsou desetitisíce volných míst. Konkrétně ministerstvu odpověděla necelá polovina ze 120 tisíc oslovených zaměstnavatelů, nabídli přes 51 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany. Dosud našlo práci v Česku 24 tisíc uprchlíků.

Problém však může nastat, když by chtěli Ukrajinci pracovat ve svém oboru. Každý čtvrtý uprchlík má vysokoškolské vzdělání, ale třetina volných míst jsou jen pomocné pozice. Například Antonína Zozuljová, která má šestnáctiletou praxi jako forenzní bioložka u ukrajinské policie, nyní uklízí ve školce v Ostravě.

„Mám tu dobrý plat, proto jsem spokojená. Ale samozřejmě bych si přála najít práci v oboru,“ poznamenala. Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové si někteří uprchlíci raději vybírají krátkodobé pracovní poměry, „protože věří, že se brzy vrátí do vlasti“.

Nahrávám video

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má přesto smysl práci běžencům nabídnout. Výhodné je to podle něj pro obě strany. Ukrajinci budou mít možnost seberalizace a vlastní obživy, pomůže to i státu. „Posílení ekonomiky, posílení přímo do státního rozpočtu, to jsou další důvody, proč má smysl tyto lidi zapojit do našeho trhu práce,“ zdůraznil.

Česko a dalších osm států podle Bartoše požádá o finanční pomoc Evropskou komisi

Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Evropskou komisi o finanční pomoc.

Státy by měly do konce dubna předložit návrh čtrnácti opatření, která mají pomoci řešit současné potřeby jednotlivých zemí. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že jejich cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek.

Návrh společně podle Bartoše připravily země Visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, dále Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy.

„Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období,“ sdělil Bartoš.

Ministr upozornil také na problémy ve stavebnictví, kdy chybějí některé zásadní materiály a firmy se také potýkají s nedostatkem pracovníků. Z oboru odešlo mnoho Ukrajinců bránit svou vlast. „Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, o 50 procent a více,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 18 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 38 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.