Více firem hodlá zaměstnance nabírat než propouštět, ukázal průzkum

Nahrávám video

Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat než propouštět. Nábory plánují zejména firmy v bankovnictví či IT, naopak zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický. V mezinárodním srovnání společnosti Manpower patří Česko mezi země s nejslabšími náborovými plány.

„I přes další vlnu pandemie a její nejasný konec optimismus na trhu práce nadále převládá. Zvyšují se ale extrémy jak v porovnání mezi sektory, tak i mezi jednotlivými firmami stejného oboru. Předchozí desetiletí relativního klidu a stability napříč všemi trhy vystřídalo období velkých turbulencí. Pandemie zásadně proměnila jak tržní prostředí, tak i způsob práce, nábory a řízení zaměstnanců,“ popsala generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Průzkum společnost provedla mezi 505 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Přijímat nové pracovníky podle získaných dat plánuje 36 procent zaměstnavatelů, naopak 23 procent očekává snižování jejich počtu.

Na 35 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus 13 procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus deset procent. 

Zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický

Nejvíce se podle Rezlerové chystají nabírat zaměstnavatelé v sektoru bankovnictví, finance, pojišťovnictví a nemovitosti – index hlásí plus 50 procent. Oblasti IT, telekomunikace a médií, společně se sektorem velkoobchodu a maloobchodu hlásí povzbudivé náborové plány s indexem plus 25 procent. Nejslabší hodnotu indexu vykazuje neziskový sektor, a to minus 25 procent.

Nejvýznamnější sektor z hlediska tuzemského trhu práce – zpracovatelský průmysl – svá očekávání prudce přehodnotil na mírný pesimismus, dodala Rezlerová s tím, že index činí minus dvě procenta.

Zaměstnavatelé ve všech třech regionech jsou optimističtí, nejvíce pak v Praze s indexem plus 23 procent. Index na Moravě a ve Slezsku dosahuje hodnoty plus 13 procent a v Čechách plus tři procenta.

Výsledky průzkumu pro první čtvrtletí 2022 ukazují, že na základě sezonně očištěných dat očekávají v nadcházejícím čtvrtletí zaměstnavatelé ve všech čtyřiceti sledovaných zemích a oblastech nárůst počtu zaměstnanců.

Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášené v Brazílii, Peru, Indii, Irsku a Nizozemsku. Na opačném pólu figurují Japonsko, Singapur, Tchaj-wan a právě Česko. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím plány posilují ve 36 ze 40 zemí a oblastí, zatímco oslabují ve čtyřech – v USA, Japonsku, na Tchaj-wanu a ve Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 18 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...