Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.
Ukrajinky se v Česku zapojují do práce, mohou tak státu splatit náklady na jejich integraci
Tým sociologa Daniela Prokopa ve své studii na téma integrace Ukrajinců doporučuje co nejrychleji zaměstnat hlavně odborně vybavené uprchlíky s velkým sociálním kapitálem. Kromě zlepšení svých životů mohou totiž pomoci i naší ekonomice.
„Mezi nově příchozími z Ukrajiny jsou tisíce, možná desetitisíce vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím, že využijeme jejich kvalifikaci, tak nejenže oni se budou mít líp a budou mít lepší mzdy, ale také budou odvádět více peněz do státního rozpočtu. A tím pádem zaplatí veškeré prvotní investice, které jsou spojené například s jazykovou přípravou,“ vysvětluje ekonom Petr Pleticha.
Inna Rozumová do Česka uprchla i se svou sestrou Allou. Obě jsou architektky. V době natáčení reportáže ruská armáda bombardovala jejich rodné město Dnipro. Zajímavostí je, že ačkoliv sestry netušily, že budou jednou žít v Česku, učily se už na Ukrajině kromě tří světových jazyků ještě češtinu. Čistě proto, že se jim líbila.
Alla shání v Praze pracovní uplatnění, Ině se to už podařilo ve svém oboru. „Poptávka po nových pracovnících, architektech, je velká ve všech ateliérech,“ říká Inin šéf architekt Jiří Havrda ze studia DAM.architekti. Uchazečů z Ukrajiny měli víc, u Iny rozhodla právě znalost jazyka.
Ukrajinská lékařka našla uplatnění hned
Učitelka Iryna Kyrichenková se rozhodla odejít do Česka z Ukrajiny kvůli své dceři, která se velmi bála. „Proto jsem se po sedmnácti dnech života ve sklepě rozhodla, že je potřeba odejít,“ líčí. O Česku před válkou hodně četla a chtěla někdy přijet na turistickou návštěvu. Učitelka angličtiny a ukrajinštiny našla zázemí v Mladé Boleslavi. Díky nadačnímu fondu Děti Ukrajiny pokračuje i tam ve své práci.
„Vzdělání máme v ukrajinštině podle ukrajinských osnov a děti po dokončení tohoto školního roku dostanou v podstatě ukrajinské vysvědčení,“ říká Veronika Pavlová z nadačního fondu Děti Ukrajiny.
Lékařka Yulia Kutsenková našla zatím zaměstnání jako administrativní pracovnice v Nemocnici Kadaň. V této nemocnici už působí její spolužačka, lékařka z Ukrajiny. Lékařů je v kraji nedostatek, a proto se rozhodla Yulii pomoci najít místo právě v Kadani. Zatímco čeští lékaři odcházejí pracovat do Německa, u nás nacházejí uplatnění ti ukrajinští. V Kadaňské nemocnici je jich už dvacet.