Ukrajinky se v Česku zapojují do práce, mohou tak státu splatit náklady na jejich integraci

Nahrávám video
Reportéři ČT: Vzdělané Ukrajinky hledají v Česku práci
Zdroj: ČT24

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Tým sociologa Daniela Prokopa ve své studii na téma integrace Ukrajinců doporučuje co nejrychleji zaměstnat hlavně odborně vybavené uprchlíky s velkým sociálním kapitálem. Kromě zlepšení svých životů mohou totiž pomoci i naší ekonomice.  

„Mezi nově příchozími z Ukrajiny jsou tisíce, možná desetitisíce vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím, že využijeme jejich kvalifikaci, tak nejenže oni se budou mít líp a budou mít lepší mzdy, ale také budou odvádět více peněz do státního rozpočtu. A tím pádem zaplatí veškeré prvotní investice, které jsou spojené například s jazykovou přípravou,“ vysvětluje ekonom Petr Pleticha.

Inna Rozumová do Česka uprchla i se svou sestrou Allou. Obě jsou architektky. V době natáčení reportáže ruská armáda bombardovala jejich rodné město Dnipro. Zajímavostí je, že ačkoliv sestry netušily, že budou jednou žít v Česku, učily se už na Ukrajině kromě tří světových jazyků ještě češtinu. Čistě proto, že se jim líbila. 

Alla shání v Praze pracovní uplatnění, Ině se to už podařilo ve svém oboru. „Poptávka po nových pracovnících, architektech, je velká ve všech ateliérech,“ říká Inin šéf architekt Jiří Havrda ze studia DAM.architekti. Uchazečů z Ukrajiny měli víc, u Iny rozhodla právě znalost jazyka. 

Ukrajinská lékařka našla uplatnění hned

Učitelka Iryna Kyrichenková se rozhodla odejít do Česka z Ukrajiny kvůli své dceři, která se velmi bála. „Proto jsem se po sedmnácti dnech života ve sklepě rozhodla, že je potřeba odejít,“ líčí. O Česku před válkou hodně četla a chtěla někdy přijet na turistickou návštěvu. Učitelka angličtiny a ukrajinštiny našla zázemí v Mladé Boleslavi. Díky nadačnímu fondu Děti Ukrajiny pokračuje i tam ve své práci.  

„Vzdělání máme v ukrajinštině podle ukrajinských osnov a děti po dokončení tohoto školního roku dostanou v podstatě ukrajinské vysvědčení,“ říká Veronika Pavlová z nadačního fondu Děti Ukrajiny. 

Lékařka Yulia Kutsenková našla zatím zaměstnání jako administrativní pracovnice v Nemocnici Kadaň. V této nemocnici už působí její spolužačka, lékařka z Ukrajiny. Lékařů je v kraji nedostatek, a proto se rozhodla Yulii pomoci najít místo právě v Kadani. Zatímco čeští lékaři odcházejí pracovat do Německa, u nás nacházejí uplatnění ti ukrajinští. V Kadaňské nemocnici je jich už dvacet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...