Ministerstva řekla, jak mají vypadat kurzy češtiny pro uprchlíky. Uhradí je úřady práce

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez povolení. Úřady práce jim rekvalifikace a kurzy mohou proplatit. Podle krajských poboček pracovních úřadů je jazykových kurzů ale nedostatek, poznamenala Lednová.

Ministerstvo práce před měsícem oznámilo, že spolu s resortem školství pracují na osnovách a požadavcích, které by výuka češtiny pro příchozí měla splňovat. Podmínky jsou na webu. Obsahují počet hodin, požadavky na lektory, podobu výuky i obsah zkoušek.

„Vytvořili jsme vzorový sylabus, díky kterému budou moci poskytovatelé jazykového vzdělávání připravit vzdělávací programy a požádat o jejich akreditaci. Proces se tak nejen zjednoduší, ale také výrazně urychlí,“ uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se jazykové kurzy uhradí z peněz z operačního programu Zaměstnanost.

Celkem jde o bezmála 200 vyučovacích hodin

V kurzu může být nejvýš dvacet lidí. Učit se mohou i na dálku. Základní kurz má zahrnovat 60 vyučovacích hodin po 45 minutách, navazující kurz pak 120 hodin. Celkem 70 procent času se má věnovat mluvení, poslechu a čtení, zbytek gramatice, slovíčkům a výslovnosti. Žadatelé o akreditaci předloží formulář s žádostí, přiblíží obsah učiva, osnovy a učební materiály a pomůcky.

Absolvent prvního kurzu by se měl umět jednoduše domluvit a případně reagovat. Rozumět by měl otázkám, číslům, cenám, stručným pokynům. Při čtení by měl pochopit jednoduché texty, zvládat by měl vyplňování osobních formulářů. Zkouška pak má obsahovat vyplnění formuláře, dvouminutový osobní rozhovor a tříminutový rozhovor ke zvládnutí modelové situace.

Po navazujícím kurzu by měl člověk umět komunikovat v běžných situacích, krátce konverzovat, zachytit hlavní myšlenky vyslechnutých zpráv a chápat jednoduché technické informace. Zvládnout by měl i jednoduché zařizování na úřadech, poště či v bance. Měl by umět napsat česky vzkazy, SMS zprávy či krátké e-maily. Při zkoušce by měl napsat vzkaz na dané téma pro vedoucího do 30 slov a zapsat důležité informace na pracovišti. Při tříminutové ústní části by odpovídal na osm otázek a v dalších čtyřech minutách by zvládal modelovou situaci.

Jurečka už dřív řekl, že jazyková příprava je nutná, aby Česko mohlo co nejlépe využit potenciál příchozích. Tiskové oddělení ministerstva práce uvedlo, že kurzy budou nabízet a zaplatí úřady práce, a to hlavně evidovaným uchazečům o zaměstnání s vízem k ochraně.

Podle nedávné studie o integraci uprchlíků, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů, jsou dostupné kurzy češtiny předpokladem k úspěšné integraci. Měly by být k dispozici zdarma. Aby byly efektivní, je podle studie nutné posílit také kapacitu školek, aby se zajistila péče o děti a rodiče se mohli učit.

Část uprchlíků z Česka odchází

Česko v neděli udělilo lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu 975 víz, o 263 méně než před týdnem. Celkem víza dostalo od počátku války 332 347 uprchlíků. Údaje v pondělí ráno zveřejnilo ministerstvo vnitra na Twitteru. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) řada uprchlíků Česko opouští, úřady ale nemají přehled o všech. Pomoci by podle něj mělo zřízení jednotného evropského registračního systému.

Cizinecké policii se od počátku bojů na Ukrajině nahlásilo 228 108 lidí, v neděli jich bylo 1602. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, které podle posledních dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Zhruba tři čtvrtiny dospělých Ukrajinců s dočasnou ochranou tvoří ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 5 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.