Počet lidí v Česku se blíží k historickému maximu 11 milionů. Podíl na tom mají Ukrajinci

Nahrávám video

Počet lidí, kteří jsou na území Česka, se blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Součet počtu obyvatel a uprchlíků z Ukrajiny je nyní 10,835 milionu. To je téměř stejné množství obyvatel, jaké měly Čechy, Morava a Slezsko před začátkem druhé světové války.

Podle statistiků žilo v Česku k prvnímu lednu 10 milionů a 524 tisíc lidí. Pro srovnání – sčítání lidu v roce 1930 ukázalo, že v Čechách a „moravskoslezské“ části Československa se k některé z národností přihlásilo těsně přes 10,5 milionu lidí. O devět let dříve to bylo asi 9,8 milionu lidí.

Do stávajících statistik se počítají lidé s českým občanstvím a cizinci s trvalým pobytem. Oproti předchozímu sčítání v roce 2011 přibylo skoro osmaosmdesát tisíc lidí a také porodnost na jednu ženu sice v posledních letech zřetelně stoupla – z hodnot kolem 1,15 až na loňských 1,83. Na prostou reprodukci to ale nedostačuje a aby se Česko nezačalo časem zase vylidňovat, budou potřeba dvě věci: migrace a víc lidí, kteří se dožijí vysokého věku.

„Dá se říci, že za nárůstem počtu obyvatel Česka za posledních deset let, respektive mezi sčítáními z roku 2011 a 2021, stojí migrace,“ doplňuje vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerová. „Česká republika je pro cizince migračně atraktivní.“ 

.

Uprchlická vlna doléhá na školy, pomoci může firmám

Podle dat ministerstva vnitra byli k pondělí v Česku s udělenou dočasnou ochranou 322 822 Ukrajinci, kteří uprchli před válkou. S náporem uprchlíků si musely poradit především školy, víc práce mají například i lékaři, firmy ale na druhou stranu snáze hledají nové zaměstnance.

Například v Karlových Varech je už každý desátý obyvatel z Ukrajiny, do škol nastoupilo přes šest set dětí. Čtyřiadvacet předškoláků tam chodí do nové adaptační skupiny v bývalé základní škole.

Podle údajů ministerstva školství bylo na začátku dubna v mateřských školách už přes tři tisíce a v základních školách pak 13 000 ukrajinských dětí. Po pandemii je to pro učitele další velká výzva.

Velký nápor kvůli běžencům zažívají lékaři – od praktických až po pediatry. Každý desátý uprchlík je totiž dítě do šesti let věku. Víc práce mají lékaři třeba i v porodnicích – skoro tři čtvrtiny uprchlíků jsou ženy, některé těhotné.

Od vypuknutí války začalo podle dostupných údajů v Česku pracovat 24 tisíc ukrajinských uprchlíků. Na těžkou práci si nestěžuje ani třiadvacetiletá Natalye. V Česku vlastně pracuje místo svého manžela – ten sem jezdil vydělávat v minulých letech.

Kromě zemědělství se uprchlíci nejčastěji uplatňují ve výrobě, dopravě nebo ve službách. Často ale musí přijmout méně kvalifikovanou práci, než jakou vykonávali ve své domovině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 50 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled