Kabinet počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, avizoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požaduje vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Například penze bude nutné valorizovat už v červnu, upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hosté Otázek Václava Moravce se zabývali také situací na pracovním trhu, inflací nebo růstem platů.
Kabinet podle Jurečky počítá s tím, že pomoc lidem postiženým energetickou krizí bude státní kasu v tomto roce stát zhruba tři miliardy korun. Zdůrazňuje ale, že pokud takové prostředky stačit nebudou, je vláda připravena reagovat. Odůvodňuje to tím, že nikdo nezná ceny plynu v třetím či čtvrtém kvartálu tohoto roku.
„Jasně jsme řekli, že jdeme cestou adresného řešení, nikoliv plošného rozdávání,“ doplňuje vicepremiér k podobě pomoci skrze příspěvky na bydlení.
Adresné řešení je podle Zamrazilové rozhodně lepší než plošné a rozpočtová rada jej podporuje. Otázkou je, jak dlouho zůstanou ceny energií vysoké, konstatuje s tím, že ohroženo je zhruba deset procent domácností. Dvacetiprocentní odhad sociologů z PAQ Research označuje předsedkyně Národní rozpočtové rady za maximalistický.
„Když si uvědomíme rozsah, tak celé odpuštění šmahem pro celý rok 2022 pro všechny by stálo minimálně 25 miliard. Jestli to tady bude stát pět nebo šest, pořád je to pro veřejné finance výrazně výhodnější cesta,“ dodává.
Naopak za nedostatečné považuje kroky nového kabinetu Středula. S cílenou podporou problém nemá a doufá, že bude rychlá, varuje ale, že vláda se chystá pomoci pouze v oblasti energií, přitom zdražování se promítne i v jiných segmentech trhu. „Musíme otevřít to, jakým způsobem vláda předpokládá valorizaci některých dalších dávek,“ podotýká a avizuje, že problém otevře tripartita 18. ledna.
Právě se zdražováním a inflací souvisí například mimořádná valorizace penzí. Podle Zamrazilové si letos vyžádá 17 až 17,5 miliardy korun a přijít bude muset dříve: „Pokud v lednu bude inflace více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci,“ nastiňuje.
Středula apeluje na kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí
Zahraniční vlivy za tuzemskou inflaci mohou jen částečně. Český vývoj se od německého scénáře utrhnul už v roce 2018 a souvisí to s tlaky na trhu práce, domnívá se Zamrazilová. „Co je naprosto neuvěřitelné, je, že inflace nám rostla i v covidovém roce, na rozdíl od Německa, kde se dostávala pod inflační cíl. Trh práce je tím podhoubím, o kterém hovoří i centrální banka. Příliš rychlý růst příjmů a mezd tlačí na inflaci,“ doplňuje. Za nebývalé označuje, že v Česku je více volných pracovních míst než nezaměstnaných.
To vláda hodlá podle vicepremiéra Jurečky řešit v nadcházejících měsících otevřením pracovního trhu zahraničním zaměstnancům, protože je to v některých profesích nezbytně nutné. Předseda KDU-ČSL zdůrazňuje, že takový krok musí být bezpečný a půjde o pracovníky z „kulturně blízkých zemí“. Jeho resort práce a sociálních věcí se také chystá analyzovat lidi, kteří jsou na úřadech práce déle než dvanáct měsíců.
Také Středula nabádá k opatrnosti, dle svých slov by ale čekal, že se kabinet bude snažit lákat zaměstnance z Německa, Rakouska, Británie či Irska. To by podle předsedy ČMKOS bylo známkou vyspělé země, přičemž Česko má chtít kvalifikovanou pracovní sílu. V té souvislosti upozorňuje na to, že většina nabízených míst požaduje jen nízkou úroveň vzdělání. Za nejlepší formu lákání zahraničních zaměstnanců považuje přímé zaměstnání u firem, nikoliv přes agentury.
Nemohli jsme jinak, komentuje Jurečka nižší růst platů
Jedním z prvních klíčových kroků vlády pětikoalice bylo zrušení plošného navýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře, s nímž přišel předchozí kabinet. Podle Jurečky nemohla nová vláda postupovat jinak a měla pouze pár dnů na učinění rozhodnutí. Proto nebyl například prostor pro svolání tripartity a diskuse. Ministr práce a sociálních věcí zdůraznil, že zvrácení navýšení platů neznamená, že v průběhu roku nemohou přijít pro zaměstnance mimořádné odměny.
Středula krok zkritizoval, jde podle něj o akt, který jde proti závazku kabinetu, že se postará o rostoucí životní úroveň. Poukazuje na to, že vzhledem k inflaci některé profese fakticky přijdou o peníze, například školníci, silničáři nebo lidé v kultuře. „ Pokud vláda bude chtít, je schopna to změnit,“ je přesvědčen.
Podle Zamrazilové zaměstnanci ve veřejné sféře zaznamenávali znatelný nárůst odměn v minulých letech, a proto i navzdory inflaci ve výši 3,5 procenta v minulém roce o peníze nepřicházejí. Předsedkyně rozpočtové rady zdůrazňuje, že základem pro ekonomiku je sektor soukromý, který živí stát. „Pokud zaměstnanci soukromého sektoru mají o čtyři tisíce menší mzdu, považuji to za opravdu ne šťastnou situaci,“ nechala se slyšet.
