Pracujte tvrději, chtějí po zaměstnancích američtí šéfové. Netuší, proč produktivita práce klesla

Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.

Uvedený propad je záhadou, protože když si pandemie covidu-19 vynutila ze dne na den přechod na práci na dálku, produktivita stoupla na nejvyšší úroveň za desítky let. To vedlo některé ekonomy k domněnce, že by pandemie mohla spustit dlouhodobější růst. Propad ale přichází v době, kdy zejména u mladších zaměstnanců začíná převažovat názor, že není nutné dělat víc, než co se od nich očekává.

Produktivita je vysoká ve zpracovatelském průmyslu, ale klesá jinde v soukromém sektoru, shrnul profesor ekonomie na Dartmouth College Diego Comin. Poznamenal, že je obtížné měřit produktivitu u „znalostních“ pracovníků, jejichž přínos není snadno měřitelný. „Údaje se v posledních čtvrtletích velmi liší v mnoha různých směrech. Je těžké vytvořit nějaký souvislý příběh,“ připouští.

Ředitelé technologických firem, jako jsou Sundar Pichai z Googlu a Mark Zuckerberg z Meta Platforms, slíbili zvýšit produktivitu. Ukazují na slabý výkon a žádají zaměstnance, aby toho dělali více. Šéf Microsoftu Satya Nadella přiblížil, že jeho firma vytvořila termín paranoia produktivity, který popisuje obavy zaměstnavatelů, zda jejich zaměstnanci pracují dostatečně tvrdě.

Více hodin, méně práce

Podle odborníků jsou vedoucí pracovníci pod zvýšeným tlakem na zvyšování výkonnosti zaměstnanců. Mnoho zaměstnavatelů začalo používat software ke sledování aktivity zaměstnanců. Nadella však varuje, že tato technologie může mít škodlivý vliv na důvěru a angažovanost zaměstnanců.

Když se produktivita snižuje, ekonomika zpomaluje. Pokles je pro ekonomy a zaměstnavatele znepokojivý zvláště v době, kdy americké ekonomice hrozí recese. Objevuje se v době, kdy zaměstnavatelé mají problém najít zaměstnance a v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti kanceláří. Vyhoření je vysoké, angažovanost nízká, lidé pracují více hodin, ale udělají toho méně.

Nikdo neví, a ještě nějakou dobu nebude vědět, co je příčinou poklesu produktivity, řekl ekonom a bývalý americký ministr financí Lawrence Summers. Mohlo by to ale souviset s tím, že mnoho zaměstnanců pracovalo v letech 2020 a 2021 neudržitelně tvrdě a někteří teď své úsilí snižují. Je zde podle něj vysoce výkonná pracovní síla, která z části přešla k tomu, že vytváří jen to, co se od ní čeká, což pravděpodobně snižuje produktivitu.

Vyhoření a přepracování

Existuje však mnoho teorií, proč se produktivita snížila. Jedna z nich souvisí s napjatou situací na trhu práce. Zaměstnanci získali v době nedostatku pracovní síly značný vliv a mnozí jej využili k tomu, že zmírnili pracovní nasazení. Firmy také často přicházejí o vysoce výkonné pracovníky, kteří si nacházejí práci s vyšším platem a vyšší flexibilitou. Nahradit je pak je obtížné a zaškolení nových zaměstnanců je nákladné a časově náročné.

Další teorií je, že v útlumu produktivity jsou všichni pracovníci. Ekonomka firmy ZipRecruiter Sinem Buberová upozornila, že od začátku pandemie se u řady zaměstnanců přerušila vazba mezi tvrdou prací a odměnou. To způsobilo omezení ambicí. Pracovníci se také zřejmě setkávají s větší shovívavostí při produkci menšího množství zboží a služeb, protože je příliš těžké je nahradit.

Zmínek o vyhoření je v hodnocení zaměstnanců na kariérním webu Glassdoor ve srovnání s údaji z roku 2019 asi o 42 procent více, popisuje ekonom Aaron Terrazas. Zmínek o přepracování je o 12 procent více. Lze proto podle něj očekávat, že si to vybere daň u produktivity.

Návrat před pandemii

Letošní pokles produktivity přišel po silném roce 2021. V první polovině loňského roku produktivita stoupla o 4,3 procenta, což bylo jedno z nejvyšších temp za poslední roky. V následujícím čtvrtletí tempo růstu zpomalilo na 2,3 procenta, stále však bylo dvakrát vyšší, než země zažila po finanční krizi v letech 2007 a 2008.

Velkou část tohoto růstu pravděpodobně ovlivnila recese v době koronaviru, řekl ekonom Kenanova institutu soukromého podnikání Gerald Cohen. Vzhledem k tomu, že jako první jsou obvykle propouštěni zaměstnanci s nízkou výkonností, vzrostl výkon zbývajících, kteří převzali práci za své bývalé kolegy. Pomohly i technologické inovace při přechodu na práci na dálku.

O potíže, které by mohly produktivitu dál zhoršit, není nouze. Stále přetrvávají problémy v dodavatelském řetězci a válka na Ukrajině. Je tu ale také otevřená otázka, jak práce na dálku ovlivňuje produktivitu.

Mimo Spojené státy zaznamenaly zpomalení produktivity i další země jako je Francie, Německo a Kanada, upozornil ekonom organizace Conference Board Klaas de Vries. V jistém smyslu se podle něj svět vrací na úroveň před pandemií, očekává ale, že produktivita bude v nadcházejících měsících dál klesat.

Mnoho ekonomů čeká v příštím roce hospodářskou recesi, ta ale podle Vriese nemusí mít očistný účinek na produktivitu. Ten obvykle provází ekonomický pokles, protože podniky mohou váhat, zda při tak napjaté situaci na pracovním trhu se mají uchýlit k hromadnému propouštění. Tentokrát proto existuje riziko, že by recese mohla produktivitu snížit ještě více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...