Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.
Uvedený propad je záhadou, protože když si pandemie covidu-19 vynutila ze dne na den přechod na práci na dálku, produktivita stoupla na nejvyšší úroveň za desítky let. To vedlo některé ekonomy k domněnce, že by pandemie mohla spustit dlouhodobější růst. Propad ale přichází v době, kdy zejména u mladších zaměstnanců začíná převažovat názor, že není nutné dělat víc, než co se od nich očekává.
Produktivita je vysoká ve zpracovatelském průmyslu, ale klesá jinde v soukromém sektoru, shrnul profesor ekonomie na Dartmouth College Diego Comin. Poznamenal, že je obtížné měřit produktivitu u „znalostních“ pracovníků, jejichž přínos není snadno měřitelný. „Údaje se v posledních čtvrtletích velmi liší v mnoha různých směrech. Je těžké vytvořit nějaký souvislý příběh,“ připouští.
Ředitelé technologických firem, jako jsou Sundar Pichai z Googlu a Mark Zuckerberg z Meta Platforms, slíbili zvýšit produktivitu. Ukazují na slabý výkon a žádají zaměstnance, aby toho dělali více. Šéf Microsoftu Satya Nadella přiblížil, že jeho firma vytvořila termín paranoia produktivity, který popisuje obavy zaměstnavatelů, zda jejich zaměstnanci pracují dostatečně tvrdě.
Více hodin, méně práce
Podle odborníků jsou vedoucí pracovníci pod zvýšeným tlakem na zvyšování výkonnosti zaměstnanců. Mnoho zaměstnavatelů začalo používat software ke sledování aktivity zaměstnanců. Nadella však varuje, že tato technologie může mít škodlivý vliv na důvěru a angažovanost zaměstnanců.
Když se produktivita snižuje, ekonomika zpomaluje. Pokles je pro ekonomy a zaměstnavatele znepokojivý zvláště v době, kdy americké ekonomice hrozí recese. Objevuje se v době, kdy zaměstnavatelé mají problém najít zaměstnance a v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti kanceláří. Vyhoření je vysoké, angažovanost nízká, lidé pracují více hodin, ale udělají toho méně.
Nikdo neví, a ještě nějakou dobu nebude vědět, co je příčinou poklesu produktivity, řekl ekonom a bývalý americký ministr financí Lawrence Summers. Mohlo by to ale souviset s tím, že mnoho zaměstnanců pracovalo v letech 2020 a 2021 neudržitelně tvrdě a někteří teď své úsilí snižují. Je zde podle něj vysoce výkonná pracovní síla, která z části přešla k tomu, že vytváří jen to, co se od ní čeká, což pravděpodobně snižuje produktivitu.
Vyhoření a přepracování
Existuje však mnoho teorií, proč se produktivita snížila. Jedna z nich souvisí s napjatou situací na trhu práce. Zaměstnanci získali v době nedostatku pracovní síly značný vliv a mnozí jej využili k tomu, že zmírnili pracovní nasazení. Firmy také často přicházejí o vysoce výkonné pracovníky, kteří si nacházejí práci s vyšším platem a vyšší flexibilitou. Nahradit je pak je obtížné a zaškolení nových zaměstnanců je nákladné a časově náročné.
Další teorií je, že v útlumu produktivity jsou všichni pracovníci. Ekonomka firmy ZipRecruiter Sinem Buberová upozornila, že od začátku pandemie se u řady zaměstnanců přerušila vazba mezi tvrdou prací a odměnou. To způsobilo omezení ambicí. Pracovníci se také zřejmě setkávají s větší shovívavostí při produkci menšího množství zboží a služeb, protože je příliš těžké je nahradit.
Zmínek o vyhoření je v hodnocení zaměstnanců na kariérním webu Glassdoor ve srovnání s údaji z roku 2019 asi o 42 procent více, popisuje ekonom Aaron Terrazas. Zmínek o přepracování je o 12 procent více. Lze proto podle něj očekávat, že si to vybere daň u produktivity.
Návrat před pandemii
Letošní pokles produktivity přišel po silném roce 2021. V první polovině loňského roku produktivita stoupla o 4,3 procenta, což bylo jedno z nejvyšších temp za poslední roky. V následujícím čtvrtletí tempo růstu zpomalilo na 2,3 procenta, stále však bylo dvakrát vyšší, než země zažila po finanční krizi v letech 2007 a 2008.
Velkou část tohoto růstu pravděpodobně ovlivnila recese v době koronaviru, řekl ekonom Kenanova institutu soukromého podnikání Gerald Cohen. Vzhledem k tomu, že jako první jsou obvykle propouštěni zaměstnanci s nízkou výkonností, vzrostl výkon zbývajících, kteří převzali práci za své bývalé kolegy. Pomohly i technologické inovace při přechodu na práci na dálku.
O potíže, které by mohly produktivitu dál zhoršit, není nouze. Stále přetrvávají problémy v dodavatelském řetězci a válka na Ukrajině. Je tu ale také otevřená otázka, jak práce na dálku ovlivňuje produktivitu.
Mimo Spojené státy zaznamenaly zpomalení produktivity i další země jako je Francie, Německo a Kanada, upozornil ekonom organizace Conference Board Klaas de Vries. V jistém smyslu se podle něj svět vrací na úroveň před pandemií, očekává ale, že produktivita bude v nadcházejících měsících dál klesat.
Mnoho ekonomů čeká v příštím roce hospodářskou recesi, ta ale podle Vriese nemusí mít očistný účinek na produktivitu. Ten obvykle provází ekonomický pokles, protože podniky mohou váhat, zda při tak napjaté situaci na pracovním trhu se mají uchýlit k hromadnému propouštění. Tentokrát proto existuje riziko, že by recese mohla produktivitu snížit ještě více.
